„V Praze je kamerový systém, ale ten samozřejmě nefunguje,“ řekl na úvod bývalý profesionální hasič, který na tomto postu pracoval 14 let. „V Praze má městská policie velké problémy. Třeba v tom, že u městské policie pracují lidé, kteří nejsou tak kvalitně zaplacení na to, aby vykonávali tu práci. Je jich málo. Celkem 260 strážníků tam nemá dokončenou maturitu, takže budou muset opustit řady městské policie. Ta se stala takovým nástrojem starostů - najdi a pokutuj. Strážník je zalezlý někde v boční ulici a čeká, až tam přijede auto, aby řidič dostal pokutu. Zvedla se tam tedy diskuze, jestli má městská policie řešit dopravní přestupky, když tu máme dopravní policii, kterou platíme a která má nějaký respekt. Respekt městské policie v Praze je nulový. Ten kredit tam padnul totálně na dno. Když nefunguje městská policie, tak bezdomovci vykradou, co je volné. V současné době to není řešitelný problém. V Praze není koncepce na tuto věc. Navrhli jsme mobilní služebny, které se osvědčily, ale dojelo to na tu kvalitu lidí, kteří jsou v městské policii. Půlku dne tam policisté chrápou, pak se ukážou. Je to začarovaný kruh.“
Kamery a zase kamery
„Co týče kamerového systému, tak to je Praha ráj. Tam je kamera na každém rohu, ale nefunguje to. Strážník tam kouká na šestadvacet obrazovek a minimálně stačí zareagovat na nastalou situaci. Nestačí to zaznamenat. V Praze není ani podepsaná dohoda se státní a městkou policií. Jenom, aby ten systém udělali, tak to bude stát 300 miliónů. Co se týká monitorovacího systému. Když člověk sleduje tisíc kamer, tak není schopen to registrovat, tak jak by měl. Napije se, něco zakousne, mrkne. V Pentagonu to také museli snížit. Motivací nejsou ani peníze v takovém případě. V první řadě je třeba mít kvalitní strážníky. V Praze, když mě zastaví státní policista, tak mi řekne: Tož, ukažte mi doklady. Takže raději dá pokutu Pražákovi než svému krajanovi. Praha prostě negeneruje tolik lidí, kteří by šli k policii, a klukům z venkova devatenáct nebo dvacet tisíc bohatě stačí. Hasičský sbor v Praze funguje parádně. Bohužel se při povodních ukázalo, že hasiči jsou ok, ale ze strany magistrátu to bylo zmatené.“
Psali jsme:
Sliby chyby
Přítomní se samozřejmě zajímali o jeho názor na podhodnocenou policii. K tomu Jiří Vítek řekl: „V roce 2011 se odebralo bezpečnostním složkám deset procent z platu a slíbilo se, že se jim to k prvnímu lednu vrátí. Deset procent se jim nevrátilo. V bezpečnostních složkách to vře ne kvůli prachům, ale kvůli tomu: Zase nám lhali. Když přijede na stadion Baník, tak každý si chce kopnout do policajta. Měli by si uvědomit, že ten policajt v přísaze řekl, že je ochoten nasadit život pro druhé. Pořád je tady skupina lidí, jež to udělají. Když budeme oslabovat tyto složky, tak je to konec. Jestli budou oslovovat ulici tím, že budou snižovat peníze, tak to bezpečeností riziko není že budou zkorumpovaní, ale že odejdou v nejzralejším věku jinam. Budou vám tam chodit osmnáctiletí kluci a pětapadesátiletí chlapi. Ti kluci radši odejdou k bezpečnostní agentuře a budou mít klid. V každé komunitě je třicet procent lidí, kteří to berou jenom tak, jako že jsou v práci, ale také jsou tam srdcaři. Kdyby takhle odcházeli kluci z kriminálky, protidrgovky, tak se to celé rozpadne, a to ti politici nechápou. Zahrávají si s důvěrou policie. Když jsem o tom mluvil s Babišem, tak ten pořád dokola mele o tom, že stát je v rozkladu. Dvacet let je něco v rozkladu. Ve Varnsdorfu stáli policisté se štíty a chránili jistou skupinu, kterou před tím sebrali. Jaká je to motivace pro ty lidi. Když se ti policisté otočí, tak je všechny vyhodí.“
Když je respekt v tahu
„Dřív si musel policista respekt vybudovat,“ pokračoval dál Vítek. Dnes, když policista vezme člověka, který dělá přestupek, tak všichni vezmou mobilní telefon a natáčí si policistu při tom zákroku na tu osobu, která dělá ten přestupek. Dají to na internet, a pak všechny ty organizace, které milují ty sluníčka, lásku a to všechno, tak řeknou, že ten policista je agresivní grázl. Pak to řeší inspekce. Ten policista pak zasáhne dvakrát, a pak končí. Když uvidí člověka, co chlastá někde víno, tak po něm nepůjde, tak jak by měl. Nemůže si tedy vytvořit respekt, protože ta společnost je dneska tak „tolerantní“, že ten policista je jednou nohou v průšvihu prakticky pořád. Problém také je, že ta policie je anonymní. Policista nemá nikde žádné slovo.
Ne modrou, ale zelenou knížku!
Další diskusní oblastí byla armáda. Podle Vítka je škoda, že si mladí kluci k „vojně“ ani „nečichnou“: „Mám syna. Jako dřív kupovaly maminky svým synáčkům modré knížky, tak já bych mu dneska koupil vojenskou. Chtěl bych, aby šel na vojnu. Dneska jsou kluci mamánci. Z praxe vím, že druhé pololetí deváté třídy jsou všichni přihlášení na střední školu a půl rok se všichni kopou do zadku, zevlujou a nechodí do školy. Proč teda nepřijde vojenský instruktor a neřekne jim něco o první pomoci, chemických zbraních a podobně?! Pak bych je vzal na tři měsíce na vojenské cvičení, pořádně je prohnal, dal bych jim do těla. I to by stačilo! Taková záloha má fungovat tak, že když bude konflikt, tak že budou evakuovat obyvatelstvo, aby se nepodělali a měli k něčemu respekt. Havla nemusím. Podělal jednu věc: Mohli jsme být neutrální stát, tu moc na to měl. Pořád si teď hrajeme, že otočíme zeměkoulí, ale to nikoho nezajímá. Nemáme na to.“
Psali jsme:
Bárta (nejen) k prostitutkám
K dotazům ohledně domovského práva se pak vyjádřil i přítomný Vít Bárta: „Základní problém domovského práva je ten, že listina základních práv a svobod říká, že nemůžete z obce vykázat problémové osoby. To je problém. Nemůžete kohokoliv, ani prostitutku, ani bezdomovce, ani zloděje vykázat, když ho nechcete na území města. Můžete mu komplikovat život, tak jako to teď zkouší v Dubí. Vezmou prostitutku, odvezou ji za obec, tam si s ní chvíli povídají, a tím to končí. Jediné, co se dá dělat: Vyjmou se speciální prostory města, což jsou jen pozemky města, a tam nastavíte pravidla pro užívání toho pozemku či parku, a tak jako nechcete třeba, aby na pozemek chodili psi, tak ve stejné logice můžete i říct, že do parku budou mít přístup jen daní občané toho města. Zřídit takovou pozitivní diskriminaci.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
