Z pohledu na jednotlivé návrhy úsporných opatření lidé podle agentury považují za rozumné nižší zdanění u některých potravin, zdravotnických potřeb nebo bydlení, větší zdanění tabáku a alkoholu, snížení objemu platů ve veřejné sféře, seškrtání národních dotací a zvýšení daně z příjmů firem. Naopak jako nerozumné dotázaní vnímají návrhy týkající se zvýšení odvodů osobám samostatně výdělečně činným, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance, zdražení dálničních známek, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na noviny a léky a zvýšení daně z nemovitostí.

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické - proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: ‚Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?' Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ uvedl ředitel agentury Jan Tuček.

Podle autorů průzkumu byli jednotlivým návrhům opět více nakloněni lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran. V daleko větším měřítkem tam bylo ale také sociálně-ekonomické postavení dotázaných, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky, doplnili autoři.