Ministr školství Robert Plaga jako dvě neohroženější skupiny z pohledu mediální negramotnosti identifikoval seniory a mladé lidi v učebních oborech bez maturity. Tyto dvě skupiny jsou podle něj nejvíce ohroženy vlivem fake news. Co si o tomto výroku myslíte?
Minulý čtvrtek jsem byl na konferenci, kterou pořádal ministr školství spolu s Českou televizí. Abych se přiznal, i po školení mám s tímto tématem velké problémy, protože definice mediální gramotnosti neexistuje, takže si každý může pod tímto termínem představit cokoliv.
Nejohroženější skupinou jsou podle průzkumu agentury STEM/MARK ženy a obecně lidé starší 60 let s nízkým vzděláním. Mají důchodci s médii a s manipulací méně zkušeností než třeba mladá generace?
Pokud mluvíme o stejném výzkumu, který jsem viděl já, tak tam to takto řečeno nebylo. Tam to bylo hodnoceno z mnoha pohledů, třeba i z hlediska korelace mezi vlastnictvím mediálního subjektu a kvalitou, potažmo objektivností jeho zpravodajství. Já na to tedy neumím odpovědět.
Analytik Pavel Šimoník z agentury STEM/MARK řekl: „Tady je důležitá role dětí těchto lidí, těžko to budou suplovat školy. Ale můžou tuto roli sehrát děti. My dnes chceme po rodičích, aby kontrolovali svoje děti, ale můžeme chtít i po dětech, aby pomáhaly svým rodičům se orientovat v tom mediálním světě.“ Je to podle vás dobrý nápad? Mohou děti svým rodičům seniorům pomoci se zorientovat ve světě moderních médií?
To je právě ten pojem, to jeho rozdílné vnímání. STEM/MARK to hodnotil pomocí řady aspektů, které nějak posuzoval. Průzkum byl kolem 1 600 respondentů, čili to samozřejmě je reprezentativní výzkumný vzorek. Oni to hodnotili podle technické dovednosti těch demografických skupin. Jak umějí využívat internet a tak podobně. Já osobně se domnívám, že zrovna tohle nemá s mediální gramotností nic společného.
Fotogalerie: - Demisi, Babiši!
Já mediální gramotnost posuzuji tak, že to je schopnost člověka rozpoznat objektivnost zpravodajství, jestli je komplexní, jestli není zmanipulované, jestli nejde o pouhou propagandu a tak dále. Já se naopak domnívám, že seniorská populace za svůj život zažila spoustu věcí a má hluboké poznání a že je schopna rozpoznat, jestli je zpravodajství v médiích objektivní, nebo není. Já tedy jsem určitě schopen to rozpoznat.
Průzkum organizací Elpida a Nadace O2 ukázal, že přes 90 procent českých seniorů užívajících internet se setkalo s takzvanými řetězovými e-maily, na jejich šíření se pak podílel jeden z pěti. Pravdivost informací ze svých oblíbených zdrojů si podle průzkumu neověřuje celých 40 procent seniorů. Je tedy generace seniorů ohrožena fenoménem fake news?
Ty samozřejmě chodí, snaží se zneužít věku, kdy starší senioři už možná tak obezřetní nejsou a internet obyčejně využívají pouze k získávání informací o nějakých zájezdech a k podobným věcem, případně k rozesílání fotografií od svých příbuzných. Nedokážou se v tom tedy orientovat. Samozřejmě internet je ve vztahu k seniorské populaci hodně zneužíván různými šmejdy, kteří se přesouvají na internet, ale to nepovažuji za mediální gramotnost, to nemá s médii nic společného.
Tato aktivita ale bývá cíleně zaměřená na seniory a ti mohou být takto zneužiti.
Může to být tím, že dříve, před dvaceti a více lety, nebyl internet masově rozšířen, a dnešní senioři s ním tak během produktivního života nepřišli do styku?
Určitě to tím není, seniorská populace do osmdesáti let věku samozřejmě s internetem pracovala a je počítačově gramotná, protože od devadesátých let ho k práci používala, až pak odešla do důchodu. Navíc zde již řadu let běží nejrůznější počítačové kurzy. Takže ti, kteří s počítačem nedělali, protože pracovali například manuálně, se s ním již naučili. A pokud někteří pracují, tak s ním pracují i nadále, takže musejí být počítačově gramotní. A pokud zrovna nepracují, tak sedí u internetu a vyhledávají kontakty a zprávy.
Fotogalerie: - Orbán v Senátu
Jsem tedy přesvědčen o tom, že do zhruba osmdesáti let většina seniorů s počítačem pracuje.
Podle expertky Zezulkové jsme světovou raritou v tom, že u nás vrcholní politici vlastní média, druhou takovou zemí je Itálie, a proto bychom si na tato média určitě měli dávat pozor. Deník Blesk patří Danielu Křetínskému, MF Dnes a Lidové noviny svěřenskému fondu Andreje Babiše, Hospodářské noviny a týdeník Respekt zase Zdeňku Bakalovi. Máte k takovým médiím nedůvěru? A kterým médiím věříte?
Já nemám k žádným médiím důvěru. Já média hodnotím podle toho, jak mají kvalitní a objektivní zpravodajství. To nemá přímou korelaci k vlastnictví. Pokud to chce někdo takto zužovat, tak já mám poznání jiné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
