Veselí a úsměv byly k vidění na tváři generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba v momentě, kdy místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková v pořadu České televize Události, komentáře zapáleně hovořila o tom, že církve chtějí kvůli církevním restitucím zadlužit zemi a je jim tak fuk, jak budou v této zemi žít rodiny s dětmi, senioři či nejpotřebnější. Debata se totiž vedla kolem výsledku schůzky předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se zástupci církví, kde se ale obě strany na snížení restitučních náhrad vůbec nedohodly.
„Když nebude dohoda, bude velký tlak z veřejnosti i v Poslanecké sněmovně k tomu, aby se postupovalo jinou cestou. My nechceme jako sociální demokracie dospět k tomu, že by se celá věc řešila soudně. Pokud by došlo na změnu zákona, to není takový problém při dnešním rozložení sil v Poslanecké sněmovně,“ uváděla v pořadu opakovaně Gajdůšková k plánům sociální demokracie změnit zákon a naznačovala, že pak jsou možné ve smlouvách mezi církvemi a státem korekce, a to formou dodatků smluv.
Jenže z jejích slov byl sekretář České biskupské konference Tomáš Holub vyveden z míry. Dokonce se v rámci debaty nejenom usmíval, ale třeba i zmínil, že ČSSD voličům před volbami lhala, když hovořila o změně normy.
Holub: ČSSD lhala
„Argumenty o velkorysém vyrovnání jsou naprosto mylné. To, co používala ČSSD v předvolebních kampaní, byla zkrátka lež. My si toto chceme vysvětlit bez předvolebních tlaků. A fakta nám dají za pravdu,“ poznamenal Holub směrem ke Gajdůškové.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Ta kromě jiného uvedla, že pořád věří tomu, že dohoda mezi oběma stranami bude možná, protože zájem by měl být společný.
"Ale já tady apeluji na církve a nedokážu si představit, že by církve vyslaly vzkaz společnosti: nám nezáleží na rodinách s dětmi, nám nezáleží na seniorech a nejpotřebnějších v této zemi. My chceme zadlužit zemi. Ty rodiny za minulé tři roky byly totiž obrány bývalou vládou o 48 miliard korun. Proto si nedokážu představit, že by církve vyslaly vzkaz společnosti: Chceme zadlužit zemi dalšími 59 miliardami,“ řekla na to Gajdůšková.
Právě v tuto chvíli se ale sekretář Holub poprvé široce zasmál a zdůraznil, že církev nefunguje jako politické strany, které lidem pomáhají jen čtyři roky, protože pak jim dojdou peníze.
„My bychom totiž neměli z čeho pomáhat za deset, za padesát let. Zákon dává možnost úplného financování církve jenom z vlastních zdrojů. Potřebujeme proto vytvořit fond pro pomoc seniorům, kteří jsou dnes ještě mladí lidé. Když si to spočítáme, tak je to minimum,“ uvedl Holub s tím, že naopak církvi velmi záleží na rodinách a nikoho – už vůbec ne stát – ničím nezadluží.
„My intenzivně z vlastního rozpočtu, z toho, co sbíráme mezi lidmi, podporujeme rodiny i seniory, není pravda, že ne,“ bránil se Holub nařčení Gajdůškové, která ovšem chtěla vědět, jak budou církve v budoucnu tyto služby zajišťovat, když budou mít peníze už z restitucí.
„V případě, že si občané budou chtít službu, kterou jim má poskytovat stát, nechat nabídnout od církve, např. sociální služby, tak na provoz budeme požadovat - jako všechny neziskové státní organizace - příspěvky od státu, abychom měli stejné postavení. Jde o rovnost před zákonem. Teď financujeme celou infrastrukturu tak, že sbíráme kupříkladu v Tříkrálové sbírce,“ zmínil na to Holub a zopakoval, že od ČSSD pouze slyšel vždy argumenty, které nejsou pravda.
Že by ovšem kolem restitucí ČSSD něco pouze planě slibovala, navíc ještě před volbami, tak tomu se naopak vzpírala Gajdůšková.
„Tak, jak byl protlačen zákon o vyrovnání s církvemi, tak to nebylo úplně košer, to víme všichni. Ústavní soud vyloučil slůvko spravedlivé. Takže Ústavní soud konstatoval, že to nebylo úplně spravedlivé,“ namítla.
„To je vytržená jedna věc z kontextu. Ústavní soud řekl, že aby to bylo ve stejné rovině, jako byl restituční zákon v roce 1991. Tam slůvko u náhrady spravedlivé bylo škrtnuto. To je marginalita,“ poznamenal ovšem na to Holub.
Finanční prostředky pro církve jsou třikrát větší...
„To není marginalita. Finanční prostředky, které se církvím mají vyplatit, jsou třikrát větší, než co dostal kterýkoliv restituent v této zemi,“ dodala na smeč Gajdůšková.
„To je lež, to je lež a já věřím, že expertní komise bude mít šanci tuto lež odvrátit,“ uzavřel debatu Holub se zdůrazněním, že církev udělá soupis toho, na co peníze od státu půjdou, neboť materiály k tomu jsou již vypracovány.
"V tuto chvíli jde o to, jak je nyní ukázat veřejnosti,“ uzavřel Holub hádku ve studiu s tím, že ale církve se budou chtít soudním přím se státem vyhnout.
Tomu ale moc nevěří komunistický poslanec Vladimír Koníček, který měl už v minulém volebním období na starosti gesci církevních restitucí. „Církve se asi budou na soudy obracet. Moc jim nevěřím v tom, když říkají, že nikoliv. Ovšem předpokládám, že tam neuspějí,“ zmínil Koníček pro ParlamentníListy.cz.
Komunista: On se prostě všem vysmíval
Než se však pustil do dalšího vysvětlování, neodpustil si poznámku: „Pan generální sekretář Holub se nejenom kolegyni Gajdůškové v televizi vysmíval, ale vysmíval se vlastně i všem občanům České republiky. Nepokrytě. Asi si říkají: už máme ty miliardy v kapse, tak teď nám už můžete....“
Koníček je přesvědčen o tom, že pokud zákonodárci zákon nějakým způsobem změní – jak předpokládá i Gajdůšková - tak pak nebudou mít církve už co žalovat.
„Nedovedu si představit, co by chtěly žalovat. Když zákonodárci stanoví jiná pravidla pro vydávání majetku, tak přes to vlak nejede. Na to ale mají poslanci a senátoři právo,“ zmínil.
Smlouvy státu s církvemi totiž podle něj vycházejí z platného zákona a k tomu, aby bylo možné je změnit, tak bude nutné změnit i zákon. A ten se podle předpokladů mnoha zákonodárců změnit podaří.
Můžeme změnit zákon ve fyzickém vydávání
„Klidně ale sněmovna může změnit zákon i v části, která se týká fyzického vydávání, tedy polí, lesů a objektů. V tom sněmovně nikdo nebrání. Vezměte si, že zákon o narovnání některých křivd pochází z devadesátého roku - co se týče fyzických osob – a pak byl novelizovaný v roce 1992 hned dvakrát a celkem už desetkrát. Když ovšem někdo tvrdí, že jak je to jednou přijaté, tak to pak nejde změnit, tak to je špatně. Každý parlament může zákon, který přijal, také změnit,“ vysvětlil.
Zmínil, že se v pořadu Události, komentáře sekretář Holub smál právě proto, že si je jistý tím, že bez souhlasu církví nová dohoda mezi oběma stranami není už možná.
„Já ale navíc tvrdím - ovšem to musí posoudit právníci - že v bodě splácení dluhopisů a v bodě o předčasném splácení dluhopisů ve výši 59 miliard je smlouva neplatná, protože k ničemu takovému vládu zákon nezmocňoval. To znamená, že do té smlouvy tento moment vláda vtělila nad rámec zákona. Takže minimálně v tomto bodě jsou smlouvy s církvemi neplatné,“ nastínil Koníček další důležitou věc.
Církve podle něj sice argumentují tím, že jim to vlastně "přiklepl" už Ústavní soud, když řekl, že na to mají nárok, tato formulace ovšem prý není pravda.
"Ústavní soud akorát zkritizoval nečinnost Parlamentu, ale nějaký rozsah vydávání už vůbec nezmiňoval. Proto záleží na zákonodárcích, jaký rozsah stanoví. Například v Maďarsku řekli, že nebudou vydávat žádné polnosti, žádné lesy a tam také proto církev v nějakém vyrovnání nedostala ani žádné lesy a ani žádné polnosti,“ dodal Koníček.
Belobrádek: Ta Gajdůšková měla argumenty chabé
Předseda KDU – ČSL Pavel Bělobrádek pak v reakci na Události, komentáře zmínil především své překvapení nad tím, že se média k této věci vracejí.
„Argumenty paní Gajdůškové byly v Událostech, komentářích velmi chabé,“ podotkl Bělobrádek pro ParlamentníListy.cz.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Co se týče církevních restitucí, já se k tomu vůbec nebudu vyjadřovat, pro nás to je už uzavřená věc. A probírají se navíc v době, kdy máme skutečně jiné problémy, kdy mluvíme o desítkách a stovkách miliard korun. Přitom kvůli dvěma miliardám ročně, které jsou navíc otázkou spravedlnosti a práva a nikoliv otázkou politického rozhodnutí nebo náboženství, ale právním problémem, je to vše mimo,“ pronesl Bělobrádek a naznačil, že lídr ČSSD Bohuslav Sobotka říkal, že volby budou referendem o církevních restitucích, přitom právě sociální demokraté v nich moc slavně nedopadli.
„Tato situace je jen vzájemným vysilováním. Ovšem pokud socialisté chtějí, tak ať jednají, ale argumenty, které od nich zaznívají, tak ty jsou skutečně velmi chabé,“ uvedl dále s tím, že nesouhlasí s komunistou Koníčkem zejména v názoru na možnost změn smluv na základě pozměněného zákona.
„To je jeho právní názor a já se obávám, že pokud k tomu dojde, tak samozřejmě dojde k soudnímu přezkumu a k arbitrážím, protože tady je nějaké právní očekávání, nějaká právní jistota, nějaké garance, a pokud k tomu dojde, tak už to tak jednoduché nebude. Bude to tak otázka skutečně právní, eventuálně soudního sporu,“ dodal předseda KDU- ČSL.
My jsme nebyli ani ve vládě a ani ve sněmovně. Sorry...
„Já jsem ten pořad neviděl, tak se nemohu vyjádřit k tomu, kdo se komu smál,“ uvedl na dotazy ParlamentníchListů.cz čerstvý poslanec KDU – ČSL a bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman.
„Pro nás je ta věc uzavřená, a jen zdůrazním, že KDU – ČSL nebyla u toho finálního produktu, když se ten zákon projednával. My jsme prostě nebyli ve vládě a nebyli jsme ani v Poslanecké sněmovně,“ umyl si ruce Herman.
„Jestliže se to dohodlo a stát dokázal uzavřít se 16 církvemi a náboženskými společnostmi smlouvy, tak prostě platí stará římská zásada ´pacta sunt servanda´, tedy smlouvy se mají dodržovat, závazky se mají plnit. Jestliže budeme zpochybňovat platnost zákonů, nota bene potvrzených Ústavním soudem, tak si myslím, že pak napadáme podstatu právního státu. Pro nás je to tedy otázka uzavřená a jestli s tím má někdo problém, tak ať to řeší ten, kdo ten problém má, my to nejsme,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz lidovecký zákonodárce.
Psali jsme:
-635155329292603663.jpg&id=13823)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
