Americká strana zdůvodnila pozastavení jednání tím, že Rusko neplní závazky vyplývající z dohody o příměří. Konkrétně Washington Moskvě vyčítá, že i přes vyhlášený klid zbraní společně s vojáky Bašára Asada bombarduje Aleppo. „Bohužel se Rusku nepodařilo dostát slíbeným závazkům a není schopno či ochotno zajistit, aby vládnoucí syrský režim dodržoval podepsanou dohodu o příměří,“ uvedl pro média mluvčí ministerstva zahraničí John Kirby.
Ještě o něco méně diplomatický byl tiskový mluvčí prezidenta Baracka Obamy Josh Earnest, který uvedl, že Obamovi došla s Putinem trpělivost. „Každá trpělivost má své meze. V současné době již není mezi Spojenými státy a Ruskem stran dosažení dohody o příměří o čem hovořit. A to je samozřejmě tragické,“ konstatoval Earnest s tím, že syrské a ruské síly dosáhly určitých zisků bombardováním civilního obyvatelstva.
„Jaderná dohoda“ byla podepsána mezi oběma zeměmi v roce 2000 a obě strany i celý svět ji vnímal jako důkaz snahy nedopustit v budoucnu další studenou válku. Dohoda nebyla zrušena ani po záboru Krymu Ruskem a následném zavedení sankcí, kdy se ocitly vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu. Až nyní vydal ruský prezident Vladimir Putin dekret, ve kterém z důvodu nepřátelských akcí USA Rusko platnost dohody pozastavuje.
Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John Herbst tvrdí, že pozastavení platnosti dohody je ze strany Putina pouhý akt pomsty. „Obviňuje Spojené státy a má k dispozici několik nástrojů pomsty, které dokáže efektivně využít. Vybral si porušení dohody o kontrole zbrojení, aby tak vyjádřil nespokojenost s americkou politikou,“ cituje Herbsta, který na Ukrajině působil mezi lety 2003 až 2006, internetový server The Christian Science Monitor.
Jak americký server zmiňuje, Putinův dekret týkající se pozastavení platnosti jaderné dohody by ještě mohl být zrušen ruským parlamentem. „Nicméně tato možnost je nereálná. Zejména pokud Rusko hodlá tímto krokem dosáhnout zvýšení svého vlivu na úroveň, jakou mělo v dobách studené války. Pokud ovšem bude Putin chtít, pozastavení platnosti dohody může být ihned zrušeno. Spojené státy mají v každém případě eminentní zájem na pokračování dohody a s Ruskem budou i dál jednat,“ tvrdí Herbst.
Americký deník New York Times cituje Jamese Collinse, který v době uzavření dohody před šestnácti lety působil v Rusku jako americký velvyslanec. „Vypovězení smlouvy ze strany Ruska považuji za velmi podivný tah. A to vzhledem k nebezpečí, které v neposlední řadě hrozí Rusku, pokud by se plutonium dostalo do rukou teroristů. Co si pamatuji, tak je to poprvé, co Rusové odstoupili od konkrétní jaderné dohody. To jen zvýrazňuje narušení vztahů v poslední době,“ řekl Collins.
Zůstává otázkou, do jaké míry si obě strany v minulých letech důvěřovaly. Například dlouholetý předseda Federální agentury pro atomovou energii Sergej Kirijenko tvrdí, že Američané dlouhá léta při údajné likvidaci plutonia podváděli, a když budou chtít, mohou jej prý bez problémů zase získat zpátky a použít jej pro libovolné účely. „Jednoduše jej mohou vykopat a použít znovu,“ konstatoval Kirijenko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
