Historik Vilém Prečan se narodil v roce 1933. V roce, ve kterém nastoupil k moci Adolf Hitler. Pamatuje toho tedy hodně. Z druhé světové války si toho sice moc nepamatuje, zato z února 1948, kdy se chopili moci komunisté, toho má v paměti poměrně dost. Dodnes ví, proč tehdy nástup komunistů vítal. „Šlo o budoucnost a spravedlivý svět. Já jsem byl tehdy velký idealista,“ prozradil na sebe host. Věřil, že komunistické uspořádání světa je to správné, věřil, že přijde mír a prosperita. „To všechno, co s tím bylo spojeno, je ta komunistická diktatura, k tomu jsem se dostával až postupně,“ doplnil. Na začátku 50. let ještě jako osmnáctiletý vstoupil do strany
To, co tehdy říkal Stalin, přejímal v této době Prečan takřka jako Písmo svaté. Když od svého velkého kamaráda Milana Šimečky slyšel sprostou větu o Stalinovi, napomínal ho. „Já už se nemůžu dočkat toho sjezdu, jak dostane Stalin na prdel,“ říkal prý Prečanův kamarád krátce před tím, než došlo k odhalení Stalinova kultu. Když Chruščov odhalil Stalinův kult osobnosti, Prečanovi se prý otřásl svět.
Teprve postupně se dozvídal třeba to, jak probíhaly politické procesy s odpůrci komunistů. Postupně jako historik zjišťoval, že se vězni učili své soudní výpovědi nazpaměť a před soudem je přednášeli jako básničku. V 60. letech se mu ale zdálo, že se věci mohou změnit k lepšímu, že je možné režim změnit k lepšímu, možná tlakem zdola. Na začátku 70. let ale pochopil, že měl velmi mylné představy. V roce 1976 emigroval do tehdejšího západního Německa. Později ho prý trápilo, že komunistům pomáhal v upevňování moci. „Proto také já jsem si osvojil skromnost, nejít do politiky a jít si to odpracovat. ... Ale já už jsem vám říkal, že jsem byl tehdy příliš mladý,“ vrátil se k roku 1948 a k 50. letům minulého století.
S touto svou zkušeností se ostražitě dívá i na dnešní politiku. Kde vidí největší rizika?
Velmi rizikový je Okamura a spol. O tom není pochyby. Samozřejmě, že mně není sympatické v žádném případě, že hnutí ANO má takovou velikou podporu stále. Jen si také myslím, že je to pragmatik,“ podotkl Prečan. Babiš si je podle historika dobře vědom toho, že odchod z EU by nás poškodil, a proto se k takovémuto dobrodružství nechystá. „Ale já spoléhám také na členství v EU a na členství v NATO. To je podle mého názoru dosti pevná uzda. Já jsem vítal v roce 2004 vstup do EU, protože jsem si říkal, že teď dostanou pevnou uzdu a nebudou si moct tolik vyskakovat,“ poznamenal na konto politiků, které považuje za příliš radikální.
Tomio Okamura
Prečan dokonce věří, že na referendum o vystoupení z EU nikdy nedojde. Kdyby se tu nějaký pokus ukázal, historik nepochybuje o tom, že by lidé vyšli do ulic. „V dané situaci jsem přesvědčen, že by se našly prostředky, že by se dala vyvolat i masové akce, kdyby si vyskakovali tady tito lidé příliš vysoko,“ poznamenal host s tím, že i v takové situaci počítá se zachováním svobody slova a s dalšími demokratickými prostředky.
V posledních volbách byl prý také zklamán výsledkem ČSSD. Za ten může podle historika Milan Chovanec. „Já jsem napsal jednomu poslanci: Chovanec Vás stojí sto tisíc hlasů voličů,“ prozradil historik.
Se svou historickou zkušeností si prý uvědomil ještě jednu věc. V roce 1945 se Češi nevyrovnali se svou minulostí a s tím, co se dělo v českých zemích za druhé světové války. Lidé raději hleděli do budoucnosti. V roce 1989 to bylo podobné. Ani po sametové revoluci jsme se nevyrovnali se 40 lety naší komunistické minulosti. A jak by toto vyrovnání mělo probíhat? Prečan volal především po osvětové práci ve školách. Děti v Německu se už v 10 letech učí, že německý národ rozpoutal dvě světové války. U nás se nic podobného neodehrává. Udělali bychom prý dobře, kdybychom peníze, které dáváme Ústavu pro studium totalitních režimů, dávali spíše do zmíněné osvěty. Radu tohoto ústavu totiž vybírá Senát, což je výsostně politické těleso, takže fungování tohoto ústavu je ovlivněno politiky. ÚSTR jednou směřuje více doprava, podruhé více doleva, podle toho, jakou radu Senát navolí.
Doplácíme na to, že dnes politiku dělají lidé, kteří vyrůstali v normalizaci a byli zvyklí se neustále přetvařovat. Je potřeba, aby postupně nastoupili mladší politici, kteří už budou přemýšlet jinak.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
