V Evropě roste počet porodů počatých od dárců z reprodukčních klinik a jelikož se v mnoha zemích nedaří získat dostatek místních dárců, komerční kryobanky stále častěji posílají spermie nebo vajíčka přes hranice, někdy od stejného dárce do více zemí. Osm zemí EU nyní přišlo s návrhem, aby tato praxe byla zákonem omezena.
Ve většině zemí EU platí vnitrostátní omezení počtu dětí, které mohou být počaty od jednoho dárce, přičemž maximální limit je deset, jak umožňuje zákon ve Francii, Itálii nebo Polsku. Pro přeshraniční dárcovství však žádný limit neexistuje, což údajně zvyšuje riziko možných zdravotních problémů spojených s jedním dárcem a také psychologický dopad na děti, které zjistí, že mají desítky nebo dokonce stovky nevlastních sourozenců.
Vytvoření mezinárodního limitu v rámci EU nyní chce prosadit Švédsko, podporované dalšími sedmi zeměmi. „Tato otázka zůstávala příliš dlouho nevyřešena,“ řekl serveru Politico jeden z belgických úředníků a dodal, že „mezinárodní limit je prvním krokem správným směrem“.
Limit by zabránil vysokému počtu dětí počatých od stejného dárce. „Nechceme, aby genetičtí nevlastní sourozenci zakládali rodiny,“ vysvětlovala výzkumná pracovnice švédské Národní rady pro lékařskou etiku Carolina Östgrenová.
Podle zjištění švédské etické rady totiž švédské kliniky ve velkém prodávají darované sperma do zahraničí, což vede k tomu, že jeden dárce může být otcem více než 50 dětí. Kliniky takto postupují kvůli komerčním důvodům, aby překročily vnitrostátní limity.
Kryobanky - banky spermatu a vajíček - využívají jednoho dárce pro početí co největšího počtu dětí, protože jednotkové náklady jsou pro ně nižší, uvedla Östgrenová. Evropská spermabanka zatím omezuje počet budoucích rodičů, kteří mohou využít jednoho dárce, na 75, což umožňuje jednomu dárci potenciálně zplodit stovky dětí.
Östgrenová připomíná nedávný příklad, kdy dárce měl vzácný gen způsobující rakovinu a jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí, z nichž u 10 byla následně diagnostikována rakovina. „To je dalším příkladem toho, proč musíme tuto oblast regulovat na mezinárodní úrovni,“ řekla Östgrenová.
„Nikdy si nemůžete být stoprocentně jisti, že odhalíte vše,“ reagoval Peter Reeslev, vedoucí dánské společnosti Fertility Consultancy, která poskytuje mezinárodní poradenství klinikám zabývajícím se léčbou neplodnosti. „Centralizovaný registr může podpořit a omezit počet potomků dárců, ale představovat si, že se mezi dětmi počatými od dárců nevyskytnou žádné nemoci, je naivní,“ dodal.
Podle bioložky Edwige Kasperové z univerzitní nemocnice v Rouenu ve Francii je ale rozdíl v tom, že běžný muž nemá desítky dětí. „Ale jedná se o abnormální šíření genetického onemocnění. Ne každý muž má 75 dětí po celé Evropě." V průměru má evropský muž jedno až dvě děti. Ale díky dárcovství může počet stoupnout až na 550 dětí, jako v případě jednoho nizozemského dárce spermatu, kterému bylo zakázáno další dárcovství.
Podle navrhovatelů celounijního omezení na šíření spermatu a vajíček nejde jen o zdravotní rizika a možný incest. Díky rozmachu spotřebitelských testů DNA a sociálních médií nyní jedinci z řad dárců objevují desítky genetických nevlastních sourozenců po celém světě.
„Zjištění, že máte desítky nevlastních sourozenců v Evropě nebo dokonce v širším světě, má obrovský psychologický dopad. Svět je stále menší a menší. Lidé se navzájem hledají, nacházejí se rychleji,“ prohlásil belgický úředník.
Aby Švédsko spolu s etickými radami z Norska, Finska a Dánska upozornilo na tuto problematiku, zveřejnilo v březnu letošního roku společnou zprávu, v níž vyzvalo ministry zdravotnictví EU k projednání těchto otázek a jejich výzva byla vyslyšena.
Evropská spermabanka rovněž doufá, že diskuse ministrů povede k vytvoření centrálního registru dárců v EU, který zajistí dlouhodobou sledovatelnost a bezpečný přístup k důležitým informacím o dárcích.
Östgrenová dodává, že rozhodnutí EU by bylo prvním krokem k celosvětovému vedení. „Sperma se vyváží do celého světa,“ představila další cíle výzkumná pracovnice švédské Národní rady pro lékařskou etiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by se Evropská unie věnovat důležitější agendě?
autor: Jakub Makarovič
