„Všichni se připravují na invazi ve stylu 20. století. Tanky přes Suvalský koridor. Výsadkáři na letišti. Moderní válčení se však posunulo dál. Tyto scénáře – vycházející ze skutečných údajů z Ukrajiny a probíhající války v Íránu – ukazují, jak by mohla být Litva donucena k úplné kapitulaci pomocí levných zbraní,“ varuje litevský think-tank Baltic Defense Initiative (BDI). Opírá se o výsledky své studie „Operace Zimní bouře“. Suvalský koridor platí za nejzranitelnější místo NATO. Úzký, několik desítek kilometrů dlouhý pás uzemí Polska a Litvy je vklíněn mezi Ruskem kontrolovanou Kaliningradskou oblast, a Bělorusko. „Operace Zimní bouře“ modeluje ruský útok, který by využil momentu překvapení a špatné obranné koordinace NATO. 

Scénář začíná v roce 2027 a počítá s tím, že v Evropě zažije politický úspěch pravice a USA nebudou schopny ukončit válku s Íránem. V létě 2027 se Marine Le Pen, podporovaná ruskými penězi, stane prezidentkou Francie. Vzápětí upravuje francouzskou jadernou doktrínu tak, že se odstrašující síla bude týkat pouze území Francie. Platnost Northwoodské deklarace o vojenské jaderné spolupráci Francie a Británie, uvedená v platnost teprve v roce 2025, je pozastavena. Německá brigáda vyslaná do Litvy je na 28 % plánované síly. Rusové si to vykládají jako znamení, že Německo nemyslí obranu Pobaltí vážně. Problémy Spojených států v Íránu znamenají, že muniční sklady jsou poloprázdné. Pro americkou administrativu není východ Evropy prioritní a převládá názor, že pobaltské státy měly 30 let na investice do vlastní obrany.

Rusko během let 2026 a 2027 potají shromáždí 200 tisíc dronů pro rychlý dekapitační útok na Litvu. Ten proběhne 3. prosince 2027: „V 11 hodin dopoledne Rusko zahájí ničivý útok na litevskou vládu pomocí hypersonických raket – následuje vypuštění více než 170 000 dronů Šáhed během následujících 60 dnů, které zcela srovná Vilnius se zemí – zničí každý most, každou elektrárnu, každou nemocnici a každou úpravnu vody v zemi. 2,8 milionu lidí zůstává ve tmě při teplotě -10 °C bez topení, vody, spojení s okolím a bez vlády. Žádný ruský voják nepřekročil hranici. 90. den vydává Moskva ultimátum: všechny tři pobaltské státy přijmou ruskou okupaci – nebo jsou na řadě Riga a Tallinn.“

„Tento scénář vychází výhradně z ověřených schopností zbraňových systémů, zjištěných objemů výroby a zdokumentovaných politických trendů. Jsou zde uvedeny prognózy do roku 2027. Jedná se o zátěžový test litevské obranné pozice – nikoli o předpověď ruských záměrů. Cílem je odhalit konkrétní slabá místa – centralizovanou vládu, vyčerpané zásoby protiletadlových střel, energetickou infrastrukturu závislou na jediném bodě, závislost na alianci –, aby bylo možné se jimi zabývat dříve, než politické podmínky tento scénář promění ve skutečnost,“ tvrdí autoři studie.

Rusko by salvou raket zasypalo litevský parlament (Seimas) během zasedání, sídlo prezidenta, ministerstvo obrany i armádní velení. „To vede k ústavní slepé uličce: podle článku 89 litevské ústavy přechází v případě smrti prezidenta moc na předsedu Seimasu. Pokud je i předseda Seimasu mrtvý, poslední odstavec článku 89 stanoví: „Pravomoci prezidenta republiky nesmí být vykonávány v žádných jiných případech ani žádnými jinými osobami či institucemi.“ Neexistuje žádný druhý v pořadí. Nikdo nemůže legálně vykonávat funkci vrchního velitele,“ upozorňuje BDI.

Litva by rychlým zásahem přišla o vzdušnou obranu a energetické terminály. Na Vilnius by se v pravidelných vlnách snášely roje dronů. Ničily by telekomunikační kapacity, mosty, benzinové stanice, letiště, továrny a další strategicky významné objekty. Země by byla v řádu několika hodin zcela ochromena bez toho, aby hranice překročil jediný ruský voják. 

„Lotyšsko a Estonsko stojí před stejnou volbou, před jakou stála Litva hned první den. Jejich protivzdušná obrana není o nic silnější. Jejich spojenci nejsou o nic ochotnější. Jejich hlavní města leží ve stejné vzdálenosti od ruského území. Jakékoli „souhlasy“ vynucené bombardováním jsou z právního hlediska neplatné – článek 52 Vídeňské úmluvy o smluvním právu ruší platnost smluv uzavřených pod nátlakem. Stimsonova doktrína, která se 51 let uplatňovala na okupaci Pobaltí v roce 1940, stanoví, že získání území silou nezakládá žádná právní práva. Rusko to ví. Rusku je to jedno. Okupace z roku 1940 nebyla nikdy uznána USA, Velkou Británií ani většinou západních států – a přesto trvala půl století,“ uvádí autoři. 

Detailně vysvětlují, proč by Litvě nikdo nepřišel na pomoc. Donald Trump by dal přednost dobrým vztahům s Vladimirem Putinem. Marine Le Pen by deklarovala soucit s Litevci, ale odmítla by „riskovat jadernou válku“ s odkazem na změnu francouzské vojenské doktríny. Německo by svolalo mimořádné zasedání Bundestagu. Friedrich Merz by oznámil obří balíček humanitární pomoci pro Litvu a vyzval by k omažitému příměří. Vojáky by nevyslal. Polsko by mobilizovalo 200 tisíc rezervistů, ale připravovalo by je na válku na vlastním území. Mimořádné zasedání NATO by probíhalo několik týdnů, ale nepřineslo by konkrétní závěry. „Realita je taková, že žádná země nemá prostředky k tomu, aby pobaltské státy před tímto novým typem útoku ochránila,“ varuje BDI. 

„Já poslouchám různá vyjádření představitelů zemí východního křídla NATO a musím říct, že se málokdy shodnou na tom, do jaké míry je ruská vojenská hrozba reálná,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz generál Andor Šándor. Citoval vyjádření šéfa estonské vojenské rozvědky Kaupa Rosina, že Rusové nedokážou doplňovat padlé vojáky a čas není na straně Putina. Válka na Ukrajině podle generála Šándora není u konce a je možné, že se přelije i do příštího roku. Šándor nevidí scénář litevské ogranizace BDI jako příliš reálný. 

„Na konfliktu v Íránu je patrné, že války se nevyhrávají tím, že bombardujete nějaký stát. Síla, kterou Američané a Izraelci použili, byla veliká, ale přesto se na to íránské velení připravilo. A přestože došlo k odstranění Chámeneího, tak vidíme, že ten systém funguje dál. Nevidím důvod, proč by se ani Litva neměla umět připravit na takový konflikt. Překvapuje mě, jak se ty termíny ruského útoku přibližují. Považuji to za konstantní strašení. Nesnižuji ruskou hrozbu, ale je zajímavé, že se nikdo z novinářů neptá, na základě čeho jsou tyto prognózy spočítány, “ řekl Šándor pro ParlamentníListy.cz. 

Předpovědi evropských lídrů se rozcházejí. Polský premiér Donald Tusk varoval, že Rusko může zaútočit na NATO v horizontu měsíců, finský prezident Alexander Stubb řekl, že Rusko nemá pro útok na NATO motivaci ani kapacity. „Takovéto vehementní tvrzení Litevců, že článek 5 by byl jenom vyhlášen a pak by vůbec nebyl naplněn, Rusové nepochybně uslyší rádi. Rusko ví dobře, že útokem na jakoukoli členskou zemi NATO by riskovalo střet se západní Evropou, kdy by mohlo dojít k velkému konfliktu. Nevidím důvod, proč by to chtěli dělat, když ještě nedobyli to, co chtějí na Ukrajině,“ řekl Šándor. Dosavadní výsledky ruské armády na Ukrajině podle něj nejsou přesvědčivé. Šándor se domnívá, že ruská společnost ani armáda nejsou na velkou válku v Evropě připraveny a změna by byla otázkou minimálně jedné generace. Bezpečnostní hrozbou podle něj zůstávají především ruské kybernetické útoky, dezinformace a teroristické akce.