Na akci vystoupili spisovatel Benjamin Kuras, politolog a nakladatel Alexandr Tomský a právník a publicista Andrej Duhan. Debatu moderoval Marian Kechlibar. Během celého setkání se nedebatovalo jenom o vystoupení Spojeného království z EU, ale i o islamizaci Británie a budoucnosti Evropské unie jako celku.

V některých britských čtvrtích žijí muslimové, kteří z nich nikdy nevyjdou ven a myslí si, že Británie je už teď muslimskou zemí. Na rozdíl od USA nemohou vzniknout Spojené státy evropské, protože EU nemá životní elán a lidem musí vyhrožovat a v lidech vzbuzuje spíše nenávist.

Neúčast v celní unii EU není katastrofa

Na úvod všichni vystupující okomentovali uskutečněné volby. Všichni se shodli, že antibrexisté neuspěli. Kuras upozornil, že levici volilo 70 procent voličů ve věku 18–40, což označil za alarmující. Současná premiérka Theresa Mayová je podle něho nezáživná a ve spojení s její osobou se hovoří o „kultu neosobnosti“.

Tomský to nevidí s nástupem levice tak černě. Podle něj šlo spíše o protestní hlasy a odpor vůči establishmentu. Volby nebyly o Brexitu samotném, ale spíše o tom, zda bude „tvrdý“, nebo „měkký“ Brexit. Mayová prosazovala tvrdý Brexit. Podle průzkumů zhruba 68 procent Britů souhlasí s Brexitem. „Nenávistné výroky z Bruselu“ a vyhrožování, že Británie zaplatí 60 až 100 miliard liber, podle Tomského volby také ovlivnilo.

Duhan připomněl, že Labour party je pro „měkký Brexit“, tedy zachování celní unie, a aby Británie zůstala součástí vnitřního trhu. Podle něho byly argumenty v referendu nastaveny na „tvrdý“ Brexit, neboť se argumentovalo, že Británie si bude moci sama vyjednat zvláštní dohodu s EU i dalšími státy o volném obchodu. Kdyby zůstala součástí celní unie, tak by nemohla vyjednávat s dalšími partnery, a pokud jde o záležitosti obchodu, byla by podřízena Evropskému soudnímu dvoru a evropskému právu, aniž by ho mohla ovlivnit. Při tvrdém Brexitu by byla nadřazenost britského práva.