Ekonom Balvín: Euro opravdu není jen měna aneb 6 nejčastějších omylů o euru

22.06.2021 12:00 | Komentář

„Pokud má euro skutečně více sjednocovat než rozdělovat, pak to musí být víc než jen měna určité skupiny zemí,“ řekl v roce 2017 Jean-Claude Juncker. S jeho slovy souhlasí ekonom Tomáš Balvína, jenž je předsedou místní organizace Trikolóry na Praze 2. „Nechtěně tak přiznal pravdu. Euro opravdu není jen měna,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.

Ekonom Balvín: Euro opravdu není jen měna aneb 6 nejčastějších omylů o euru
Foto: FAEI.cz
Popisek: peníze, ilustrační foto

Omyl první - Euro je jen měna

Podle Balvína není euro pro vedení Evropské unie jen měnou, ale především nástrojem další a hlubší integrace, dalšího posílení pravomocí EU na úkor samostatnosti státu, které je vynuceno posílením ekonomické závislosti dosud samostatného státu na centralistické EU. 
 

Anketa

Považujete policejní zákrok vůči mrtvému teplickému Romovi za chybný?

hlasovalo: 23925 lidí
„Každý makroekonom dobře ví, že stát má pouze dva základní nástroje, jak ovlivnit svoji ekonomiku – monetární a fiskální politiku. Přijetím eura ztratí dosud samostatný stát okamžitě kontrolu nad svou měnou a možnost určovat svou monetární politiku. Místo své autonomní „na míru šité“ měny a měnové politiky, přijme centrální, která může, ale rozhodně nemusí, odpovídat potřebám jeho dosud samostatné ekonomiky. Eura je silná měna a více vyhovuje zdravým a silným ekonomikám (především Německu a státům Beneluxu), naopak slabší či nezdravé ekonomiky s ní mohou mít a mají obrovský problém, zejména pokud se ocitnou v problémech či krizi. V takové situaci a bez možnosti kontrolovat svoji měnovou politiku se euro pro jeho ekonomiku stává zásadní překážkou v řešení krize. Euro je doslova zákeřným predátorem, hadem škrtičem, který dlouho nehnutě čeká, až přijde jeho chvíle a pak začne svoji oběť, ekonomiku nezávislého státu, doslova škrtit, aby ji nakonec pozřel. Dosud samostatný stát je odkázán na pomoc ostatních států eurozóny, která je podmíněna změnami ve fiskální politice či nuceným prodejem státního majetku,“ uvedl Balvín.  
 
Zavedení eura pak podle něj znamená i přesun mnoha dalších pravomocí na EU, které čím dál tím více zasahují i do fiskální politiky státu a je zde již deklarovaný záměr stále více kontrolovat a sjednocovat rozpočtové priority států. „Lze říct, že přijetím eura neztratí ČR jen monetární samostatnost, ale i tu fiskální. Je to jako bychom klíče k ovládacímu panelu české ekonomiky předali do Bruselu a zřekli se další kontroly. A mohu Vás ujistit, že v takovém případě nám Brusel určí místo, které nám přisoudil – levná montovna Evropy. Přijetím eura bude ekonomická kolonizace ČR dokončena,“ obává se ekonom. 
 

Omyl druhý - ČR se zavázala euro přijmout, tento závazek musíme splnit

Je pravdou, že ČR přijala závazek euro přijmout v rámci přístupových dohod. Omylem zastánců eura je ale jejich přesvědčení, že tento závazek je stále platný a vymahatelný.  Podle Balvína existují dva zásadní důvody.
 
První důvodem je prý prostý fakt, že euro v roce 2003 (kdy o tom občané ČR rozhodovali), či v roce 2004, kdy ČR v květnu do EU skutečně vstoupila, bylo jiné. „Zdaleka ne všechny změny, pak ČR měla možnost ovlivnit, či schválit. Mohu Vás ujistit, že kdyby nyní ČR požádala o vstup do eurozóny za podmínek platných k 1. květnu 2004, tak by svorně celá eurozóna byla proti.  Nejsem právník, ale pokud někdo jednostranně změní podmínky, za kterých mám svůj závazek plnit, je můj závazek skutečně platný? V rovině morální a etické rozhodně nikoliv.
 

Anketa

Je dobře, aby byly děti pod 16 let očkovány proti covidu-19?

13%
82%
hlasovalo: 7337 lidí
Druhý důvod je ještě prozaičtější a jmenuje se Švédsko. Švédsko má (aniž si to mnoho z nás uvědomuje) naprosto klíčový význam pro zachování české koruny. Příběh Švédska a jejich švédské koruny je totiž velmi podobný tomu českému. Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995 s naprosto stejným závazkem přijmout euro, jako má Česká republika.  Švédsko je také členem Evropské měnové unie. Přesto si Švédsko dovolilo v roce 2003 uspořádat referendum, kde se občané Švédska rozhodli (56,1 procenta) euro nepřijmout. Švédsko tedy nemá žádnou existující strategii či časový plán pro zavedení eura, i přes formální, nyní již 26 let starou povinnost euro zavést. Reakci EU shrnul pregnantně již v roce 2006 tehdejší komisař pro hospodářství a měnu Joaquin Almunia, který prohlásil, že Evropská unie by teoreticky mohla zažalovat Švédsko za nepřijetí eura přes splnění všech ekonomických kritérií, ale tento postup by v současnosti nebyl vhodný a ani není nutný,“ uvedl pro PL Balvín. 
 
Jak se to ale dotýká české koruny? Prý velmi zásadně. „Pokud by EU chtěla vymáhat český závazek zavést euro na základě argumentu, že již uplynulo dostatečně dlouhé přechodné období, musí nejdříve vymoci starší (časová souslednost) závazek Švédska, to je ale vázáno svým referendem.  Závazek je tedy nevymahatelný. Švédsko, ČR ale i další státy s dočasnou výjimkou tedy mohou, pokud budou skutečně chtít, euro zavést, rozhodně však nemusí. Takže by to měly udělat pouze v případě, že to pro ně bude výhodné,“ pokračuje. 
 
Takže přejdeme od politických omylů, k omylům ekonomickým. A položíme si zásadní otázku – je pro nás euro ekonomicky výnosné? Když se tedy zřekneme šance na obnovu ekonomické samostatnosti, bude se na tom česká ekonomika a my všichni skutečně lépe?
 

Omyl třetí – Jako exportní ekonomika euro potřebujeme

„ČR je skutečně exportní ekonomikou, ale je úsměvné tvrdit, že právě kvůli tomuto potřebujeme euro. Exportní ekonomikou jsme se totiž stali i s českou korunou a lze říct, že pravděpodobně i díky ní. Existence samostatné české koruny nám dává možnost náš export podpořit a na opak český trh trochu ochránit před dotovaným dovozem,“ uvedl předseda místní organizace Trikolóry na Praze 2.
 
Podle něj je skutečný problém české ekonomiky právě ve struktuře exportu, kdy vytváříme a vyvážíme produkty s nízkou přidanou hodnotou prostřednictvím laciné práce, při zavedení eura v současném kurzu by pak natrvalo zůstala přidaná hodnota našeho vývozu velmi nízká, a to by bylo pro naši ekonomiku extrémně nebezpečné až likvidační. V rámci EU nám byla přisouzena pozice levné pracovní síly, kterou bychom přechodem na euro natrvalo přijali. „Dokud se nenaučíme úspěšně vyvážet zboží a práci vysoké přidané hodnoty, je pro nás přechod na euro zcela nepřijatelný. Jako exportní ekonomika naopak potřebuje samostatnou měnu, která zvyšuje naší konkurence schopnost. Dále potřebuje změnit strukturu našeho exportu na produkci s vyšší přidanou hodnotou práce,“ dodává. 
 

Omyl čtvrtý – Přijetím eura si ČNB přestane hrát českou měnou

Snad nejúsměvnějším argumentem, který se objevil zejména v období intervencí ČNB a po nich, je podle Balvína tvrzení, že když přijme e euro, tak ČNB ztratí možnost hrát si českou korunou. „Ano zajisté, ČNB ztratí tuto možnost. Místo ní si bude s naší novou měnou hrát ECB a v mnohonásobně větším rozměru, než jak to činí ČNB s českou korunou.  Každá centrální banka se totiž snaží prostřednictvím nástrojů monetární politiky ovlivňovat měnu.
 

Anketa

Vadí vám, že se Jaromír Jágr nechce nechat naočkovat proti covidu-19, protože prý má dostatek protilátek?

5%
88%
hlasovalo: 13336 lidí
Co hůře, ECB již několik let realizuje program kvantitativního uvolňování (tisk de facto krytých pouze dluhy států eurozóny) a vytrvale znehodnocuje euro (obdobně jako FED s dolarem), dále drží základní sazby v nepřirozené záporné úrovni a tím vytváří umělou poptávku po dalších penězích. Je to extrémně nebezpečná hra, na jejímž konci nečeká státy eurozóny, resp. jejich občany nic hezkého. Je v tuto chvíli nutné si připustit, že česká koruna nás neochrání zcela, na to jsme příliš ekonomicky závislí na EU a na státech eurozóny, ale rozhodně zmírní dopady,“ dodává k tématu.
 
Euro nás podle něj rozhodně nezbaví her centrálních bankéřů, ale jen sníží naši schopnost jejich hry ovlivňovat. ČNB pořád přeci jen řídí lidé z ČR, kteří rozhodují o své vlastní zemi. Lidé, které jmenuje český prezident, zvolený českými občany.  ECB řídi lidé, na jejichž volbě se de facto nepodílíme vůbec a jejich zájmem rozhodně není ekonomika jedné malé země uprostřed Evropy a prosperita jejich občanů a firem.

Omyl pátý – Euro nám přinese finanční stabilitu

„Přiznávám, že si zde neumím vysvětlit odkud se v mnoha lidech bere ten mylný pocit, že západ je na to ekonomicky a finančně lépe než my. Ano jejich životní úroveň je výše, ale pouze díky tomu, co dokázali v druhé polovině 20 století, nyní onen západ, který reprezentuje pro nás především eurozóna, stagnuje či spíše ekonomicky upadá. Země eurozóny jsou předlužené a svůj dluh neustále zvyšují, a to rychleji než my. Proč si tedy máme myslet, že vstup do tohoto klubu nám přinese větší finanční stabilitu?“ zajímá se ekonom.
 
Zde si pomohl dvěma grafy, které ukazují průměr eurozóny, hodnotu ČR a hodnotu Slovenska. Proč Slovenska? Protože s námi do roku 1993 tvořilo jeden stát, a protože na rozdíl od nás v roce 2009 přijalo euro, je a bude pro nás tedy vodítkem toho, jaký vliv má euro na transformační ekonomiku postkomunistické země, tedy země, která rozhodně nemá silnou a zdravou ekonomiku.
 
„Na prvním grafu je vidět vývoj salda státního rozpočtu. ČR má výrazně lepší hodnoty a v letech 2016 až 2019 dosáhla mírného přebytku. Eurozóna i období ekonomické konjunkce byla trvale v deficitu, stejně tak i Slovensko,“ popisuje Balvín.
 
„Druhý graf je ještě smutnější, ukazuje poměr celkové zadlužení k HDP.  Smutnější je na něm zejména příběh Slovenska. ČR si udržuje trvale nízké (i přes vytrvalé zadlužování české vlády) zadlužení proti zemím eurozóny. Ale Slovensko? Do roku 2008 své zadlužení vytrvale snižovalo. V roce 2009 přijalo euro, které jim otevřelo cestu k levným penězům, a protože i na Slovensku vládla nezodpovědná levice, tak a okamžitě začalo růst zadlužení tohoto státu. V období, kdy pak ČR dokázala vygenerovat přebytky a snížit relativní míru zadlužení, Slovensko ji prakticky nesnížilo a udržovalo v obdobné výši,“ dodává. 
 
 
Přijetí eura nám prý rozhodně finanční stabilitu nezajistí. Tu nám zajistí pouze naše vlastní fiskální zodpovědnost, pokud se i vzdáme vlastní fiskální politiky, ztratíme jakoukoliv kontrolu nad dalším vývojem dluhu. 
Omyl šestý – Euro nám zajistí prosperitu a konečně doženeme západ.
 
Tento omyl je podle Balvína fatální. „Prakticky všichni víme, že na západ od nás je vyšší životní úroveň. Je to natolik markantní, že si toho všimli zastánci eura a snaží se nám podsunout myšlenku, že přijetím eura „nastartujeme“ éru, ve které se skutečně začneme blížit, naší životní úrovní, zemím jako je Rakousko, Německo, Holandsko a další vyspělé státy Evropy. 
 
Je to ale přesně opačně. Euro má tu schopnost, že dočasně, díky přílivu levnější peněz, působí pozitivně na ekonomiku, dojde k růstu HDP na hlavu, k růstu mezd a i cen, vše ale taženo pouze přílivem levných peněz, nikoliv změnou v produktivitě práce. Růst je nezdravý, pro ekonomiku vyčerpávající. Po několika letech začne ekonomika stagnovat, a nakonec dojde ke zlomu a ekonomika se vrátí do pozice, na které byla před přijetím eura. Podívejte se prosím pozorně na další graf, který zobrazuje vývoj HDP na hlavu v paritě kupní síly v procentním vyjádření ku eurozóně (ta je vždy 100 procent). Zatímco ČR od roku 2010 vytrvale roste a reálně se přibližuje zemím eurozóny, tak u Slovenska byl vývoj přesně opačný. Ekonomika šla skokově nahoru roce 2010, pak chvíli ještě mírně rostla do roku 2012, následovalo období stagnace (2013 až 2015) a následný pád na původní úroveň. Zatímco se ČR přiblížilo eurozóně o 8,6 procent, tak Slovensko jen o 0,6 procenta (tedy je prakticky na stejné úrovni). Nůžky mezi českou a slovenskou ekonomikou se rozevřely více, než tomu bylo v okamžiku, kdy Slovensko přijalo euro,“ vysvětluje.  
 
Pravda je prý totiž taková, že euro nemůže přinést slabé a rozvíjející se ekonomice prosperitu. To zajistí jen organický růst produktivity práce.
„Euro není nositelem prosperity ani finanční stability a zejména ne pro slabší ekonomiky jakou ta česká bezpochyby je. Je nastaveno (jako měna) především pro ekonomiku Německa (jako hlavního ekonomického hegemona EU), je však o trochu slabší, než by potřebovalo Německo (kvůli Francii), takže ani Německo nemá optimálně nastavenou měnovou politiku. Proč tedy státy eurozóny trvají na euru? Proč se nevrátí k vlastní měně?“ píše Balvín v textu pro ParlamentníListy.cz
 
Trvá si na tom, že euro bylo od počátku projekt řízený politickým rozhodnutím. „Sami ekonomičtí otcové eura navrhovali společnou měnu jako poslední krok evropské integrace až poté, co se působením společného trhu k sobě ekonomiky jednotlivých států přiblíží. Politici ale neměli trpělivost čekat další desítky let na trh a projekt zavedení eura uspíšili a nyní za žádnou cenu nepřipustí, že to byla chyba. Vlivem eura pak ekonomiky jednotlivých států naopak divergují a slabší se stávají slabšími. Silní na to vydělávají, zatím.  V Evropě se již ozývají hlasy, které vyzývají ke změně (odchod z měnové unie, vytvoření dvou měnových unií),“ vysvětluje. 
 
Budoucnost eura je tedy krajně nejistá a podle Balvína vstoupit v následujících letech do takovéhoto projektu rozhodně není v zájmu České republiky. Naopak, je třeba chránit českou korunu, protože nám může velmi pomoci v tom, aby ČR opravdu dohnala Evropu. „Pamatujte ale, že to jde jen zvyšováním produktivity práce, sama koruna to za nás neudělá,“ uzavřel ekonom Balvín. 
 
 
 
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…