Příští rok by měl být podle vládního návrhu státní rozpočet se schodkem 320 miliard korun, zřejmě to ale nebude podle Kovany zdaleka stačit. „Myslím, že je více realistický schodek 400 miliard korun. Jestliže není v návrhu započítáno zrušení superhrubé mzdy, které si vyžádá dalších 50 až 60 miliard korun, tak jsme již na této částce, která je podle mě příliš vysoká,“ říká ekonom.
Při tak vysokém schodku proto považuje za více než nutné osekávat zejména běžné výdaje a propouštět ve státní správě. „Vláda by neměla nadále dávat prémie státním zaměstnancům, ale naopak digitalizovat státní správu a začít propouštět. Tyto kroky na úrovni veřejné správy jsou nevyhnutelné,“ upozorňuje.
„V danou chvíli náklady koronavirové krize nese pouze soukromý sektor, nikoli veřejný. To znamená, že důchodci ani státní zaměstnanci nic nepociťují. Břímě krize není rozděleno rovnoměrně,“ pokračuje ekonom Kovanda.
Ještě letos budou ratingové agentury tolerovat vysoký schodek, ale v následujícím roce už podle ekonoma zaujmou mnohem tvrdší postoj. „Je potřeba, abychom si nezhoršili rating, který by mohl vést k růstu úrokových sazeb pro ČR na mezinárodních trzích,“ vysvětluje.
Pokud by k růstu úrokových sazeb pro ČR na mezinárodních trzích došlo, půjčovali bychom si peníze na obsluhu státního dluhu mnohem dráž. „Takže by stát musel vynakládat větší část výdajů na platbu úroků a nezbývalo by tolik na stavby silnic, železnic nebo důchody,“ zkonkretizoval možné dopady na ekonomiku.
Zrušení superhrubé mzdy podle návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO), kdy by se hrubá mzda zaměstnanců nově danila sazbou 15 procent a u příjmů nad 140 tisíc korun 23 procent, Kovanda vidí jako krok správným směrem. „Určitě to může podpořit poptávku, protože zůstane lidem více peněz v kapsách. Technicky vzato jde vlastně o úsporu při platbě daně. Peníze půjdou z části na úspory, ale z části také na spotřebu, a tak se budou kola ekonomiky opět roztáčet. Takže myslím, že je to krok správným směrem,“ uvedl a neopomněl zmínit, že i to je potřeba z něčeho zaplatit.
V opačném případě prý hrozí, že bude pouze jedna daň nahrazena jinou. „Jelikož část vybraných peněz putuje na městské rozpočty, je zrušením superhrubé mzdy zasažen nejenom státní rozpočet, ale také rozpočty krajské a zejména obecní. V reakci na to města již navyšují daň z nemovitosti, aby vyrovnaly výpadek příjmů ze superhrubé mzdy. Takže se vracíme na začátek,“ zdůraznil Kovanda.
„Aby nedocházelo k plošnému nahrazování jedné daně druhou, musí veřejný sektor začít také utahovat opasek,“ zopakoval závěrem k tématu ekonom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
