Etnolog „Atapana“ Zelený bouřil u Moravce: Lékař je největší zlo lidstva!

12.01.2016 21:57

Desátý díl Fokusu Václava Moravce České televize se věnoval možnostem dnešní medicíny. V mnohých případech je však stále bezmocná. Etnolog Mnislav „Atapana“ Zelený, který žil mezi indiány, si nebral servítky a konstatoval, že lékař je největším zlem lidstva. Nikoho asi nepřekvapí, že s ním lékaři ve Fokusu Václava Moravce nesouhlasili. Shodli se naopak na tom, že se zdravotnický systém potýká s nedostatkem peněz.

Etnolog „Atapana“ Zelený bouřil u Moravce: Lékař je největší zlo lidstva!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Moderátor OVM Václav Moravec

O moci a bezmoci medicíny diskutovali neurochirurg Vladimír Beneš, onkolog Pavel Klener, etik Marek Vácha, lékař Jan Hnízdil a etnolog Mnislav „Atapana“ Zelený.

Život a smrt jedno jest

V první části se setkali pánové Beneš a „Atapana“ Zelený. „Dnešní medicína je multimodální, k cíli vede několik cest a tuto cestu by si měl vybrat pacient,“ zahájil debatu neurochirurg.

Zelený doplnil, že šamani, s nimiž se setkal, se starali o duševní zdraví svého kmene, o jeho fyzické zdraví tolik ne. „Podle mě je lékař největší zlo lidstva, protože on se nezajímá o lidstvo, ale o člověka, kterého chce léčit za každou cenu, bez ohledu na to, jaký to bude mít vliv na lidstvo za 200 až 300 let, zaneřádí nám tělo antibiotiky,“ rozohnil se host. Tělo musí dostat šanci léčit se i samo. Člověk trochu bolesti vydrží a tělo dostane prostor se regenerovat.

Beneš oponoval tím, že dnešní medicína neléčí za každou cenu. Dobrý lékař musí poznat, kdy už je milosrdnější nedělat nic. A pokud necháme tělo regenerovat bez zásahů, může se stát, že lidé budou znovu umírat na zánět slepého střeva, který je dnes řešitelný banální operací.

Pan Zelený si ale trval na svém. U indiánů funguje přirozený výběr, kde 40 procent dětské populace umírá a přežívají jen ti silnější, kteří se následně dožívají vysokého věku v dobrém zdraví. Komunita tak zdárně přežívá. Indiáni tedy upřednostňují komunitu před jednotlivcem. „Jakmile má někdo zemřít, má zemřít, to je normální, život a smrt jedno jest,“ zdůrazňoval dále etnolog. Indiáni jsou na smrt připravováni.  

V tom dal Beneš Zelenému za pravdu. S rizikem smrti je třeba počítat. Každá operace s sebou nese určitá rizika a člověk s nimi musí být seznámen. Je potom už jen na něm, jak se rozhodne, může se také rozhodnout zemřít. „Čeští pacienti se prý moc často neptají, kolik života jim ještě zbývá. A já nemůžu brát lidem naději. Nemůžu jim ani říkat: Máte týden nebo měsíc. Já to ani tak přesně nevím. A i kdyby to byl jen týden, tak ten týden se člověk může radovat ze zpěvu ptáků,“ zdůraznil neurochirurg.

V obecné rovině konstatoval, že se společnost musí rozhodnout, kolik bude ochotna investovat do svého zdraví. Lékaři se jim pak v rámci možností pokoušejí dodat tu nejlepší možnou léčbu. Podle Zeleného ale lze člověka léčit i „magií slova“. Pokud se i s nemocným člověkem rozprávíte jako se zdravým, existuje vysoká šance, že se vyléčí. „To, že se v nemocech patláme, naše zdraví jen zhoršuje,“ uzavřel první část vystoupení „Atapana“. Podle Beneše je sice správné přistupovat k pacientovi s optimismem, ale myslet si, že „magie slova“ stačí, je podle neurochirurga nesmyslné.

 V minulosti lidé lékařům více věřili. Teď chodí za právníky    

Hosty další části pořadu byli onkolog profesor Pavel Klener a učitel lékařské etiky Marek Vácha. Pánové se shodli na tom, že se vztah lékaře a pacienta změnil ve vztah lékaře a klienta. Podle Váchy dříve lidé věřili, že lékař udělal maximum pro to, aby je léčil. Dnes o tom lidé často pochybují, a pokud jsou nespokojeni s péčí, jsou připraveni obracet se na právníky. „Jestliže pacienti žalují lékaře, je to typicky proto, že je lékař arogantní a nedostatečně komunikuje s pacientem,“ upozornil Vácha.

Klener doplnil, že se to ve velkém měřítku děje např. v USA.  A přidal ještě jeden problém. Ve zdravotnictví chybějí peníze a podle Klenera je obrovskou chybou, že byly zrušeny poplatky. Vede to k zavírání celé řady oddělení. Když byl na počátku 90. let minulého století ministrem zdravotnictví, navrhoval poplatek padesát korun za návštěvu pohotovosti, ale se zlou se potázal. K dovršení všeho zlého u nás byl prý zničen systém postgraduálního vzdělávání. Dnes slábne také proočkování populace, které přitom bylo naší velkou výhodou z dob socialismu.

V roce 2014 šlo do systému veřejného zdravotního pojištění asi 240 miliard korun. Podle Váchy je dobře, když do systému solidárně všichni přispívají, aby se mohla platit nákladná léčba těm, kteří ji opravdu potřebují, ale z vlastního příjmu by si to nemohli dovolit. Klener dal svému kolegovi v diskusi jasně za pravdu. Profesor Klener považuje za správné, když si mnoho lidí připlatí na „rýmu“, aby se získaly peníze na nákladné léčení.

Podle Váchy se dnes opravdu proměňuje vztah lékaře a pacienta. „Pacient má právo na to, aby si vybral léčbu, ale má také právo na to, aby podepsal reverz, šel domů a umřel,“ uzavřel téma Vácha. Profesor Klener mu dal opět za pravdu.

Čím je lékař starší, tím více si je vědom své bezmoci

Ve třetí části proti sobě zasedli celostní lékař Jan Hnízdil a imunoložka Terezie Fučíková. „Medicína musí být vždy pokorná a nesmí toužit po moci,“ upozornila v úvodu svého vystoupení dáma. Čím je lékař zkušenější a starší, tím si je více vědom toho, jak hodně je bezmocný. Problém podle ní je i v tom, že ubývá humanizce ve vztahu lékaře a pacienta, kterou nahrazuje technika.

Hnízdil zdůraznil, že je třeba moc vrátit do rukou pacientů. „Aby on pochopil, co mu nemocí tělo sděluje. To není nic alternativního, to stojí na pevných základech medicíny, ale čerpá z odvěké zkušenosti rodinných lékařů,“ poznamenal Hnízdil. Problém zdravotnictví podle jeho názoru není v nedostatku peněz, ale v tom, že byl pacient „rozparcelován“ na jednotlivé buňky a spousta vyšetření se dělá zbytečně.

Člověka je podle Hnízdila třeba léčit v souvislostech jeho vlastního života. „Komplexní medicína říká, že nemoc tělu vzkazuje, že už nemůže žít tak, jak byl dosud zvyklý, že už nemá tu moc, že dělá ve svém životě nějakou chybu nebo žije ve špatném prostředí,“ konstatoval Hnízdil. Člověk by měl nemoc přijmout a změnit svůj život tak, aby už prvotní příznaky pominuly. Takto se může člověk uzdravit.

Paní Fučíková si posteskla nad tím, že si lidé kupují nesmyslné preparáty k posílení imunity, ale imunita většiny populace je v pořádku. „Lidé se nechají zmanipulovat, kupují si železo, selen, zinek, a to všechno úplně zbytečně,“ rozzlobila se dáma. Lidé utrácejí za léky desítky miliard korun. Současně připustila, že člověk může být nemocný a je třeba ho vyšetřit. Proto nijak nezavrhuje posílání pacientů ke specialistům.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: mp

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pláčete na špatném hrobě. Ne, netrefil jste ani hřbitov!“ Vondráček a Benešík v drsné přestřelce. Živě a před kamerami

22:52 „Pláčete na špatném hrobě. Ne, netrefil jste ani hřbitov!“ Vondráček a Benešík v drsné přestřelce. Živě a před kamerami

Lídři Zlínského kraje, sedmi kandidátek na základě průzkumu volebního potenciálu pro ČT, se zúčastni…