O moci a bezmoci medicíny diskutovali neurochirurg Vladimír Beneš, onkolog Pavel Klener, etik Marek Vácha, lékař Jan Hnízdil a etnolog Mnislav „Atapana“ Zelený.

Život a smrt jedno jest

V první části se setkali pánové Beneš a „Atapana“ Zelený. „Dnešní medicína je multimodální, k cíli vede několik cest a tuto cestu by si měl vybrat pacient,“ zahájil debatu neurochirurg.

Zelený doplnil, že šamani, s nimiž se setkal, se starali o duševní zdraví svého kmene, o jeho fyzické zdraví tolik ne. „Podle mě je lékař největší zlo lidstva, protože on se nezajímá o lidstvo, ale o člověka, kterého chce léčit za každou cenu, bez ohledu na to, jaký to bude mít vliv na lidstvo za 200 až 300 let, zaneřádí nám tělo antibiotiky,“ rozohnil se host. Tělo musí dostat šanci léčit se i samo. Člověk trochu bolesti vydrží a tělo dostane prostor se regenerovat.

Beneš oponoval tím, že dnešní medicína neléčí za každou cenu. Dobrý lékař musí poznat, kdy už je milosrdnější nedělat nic. A pokud necháme tělo regenerovat bez zásahů, může se stát, že lidé budou znovu umírat na zánět slepého střeva, který je dnes řešitelný banální operací.

Pan Zelený si ale trval na svém. U indiánů funguje přirozený výběr, kde 40 procent dětské populace umírá a přežívají jen ti silnější, kteří se následně dožívají vysokého věku v dobrém zdraví. Komunita tak zdárně přežívá. Indiáni tedy upřednostňují komunitu před jednotlivcem. „Jakmile má někdo zemřít, má zemřít, to je normální, život a smrt jedno jest,“ zdůrazňoval dále etnolog. Indiáni jsou na smrt připravováni.