„Přísně z ekonomického hlediska samotné zrušení superhrubé mzdy je lingvistický termín. Prostě řeknu, že něco, co veřejnost zjevně nepřijala za své, nebude existovat, ale ta skutečná otázka je, co se bude dít mezi tím, než firma zaplatí za náklad člověku – to znamená náklad práce – a kolik si odnese domů člověk ve své peněžence. Je to tedy otázka toho, jak se cena práce bude danit a jak bude zatížena různými odvody. Čili to samotné slovíčkaření je úplně nezajímavé. Zajímavé je, jak budou nastaveny odvody a daně,“ podotkl ke zrušení superhrubé mzdy europoslanec Niedermayer (TOP 09). 

Hovořilo se i o zadluženosti české ekonomiky a o krocích vlády Andreje Babiše (ANO). „Já osobně nejsem z principu proti tomu, aby země, které jsou tak trochu zaostalé, tak trochu podinvestované, aby využily navýšení dluhu na to, aby udělaly nějaký skok kupředu. Ale to se může stát pouze tehdy, pokud ty výdaje jsou výdaje, které opravdu do budoucna přinesou ty zisky. Ty zisky v oblasti ekonomického růstu, v oblasti zásadního zvýšení kvality života, a to vyžaduje opravdu promyšlené investice. A ne to, co vláda dělá, co je podle mého názoru velmi nebezpečný ekonomický populismus,“ řekl k současným postojům vládního kabinetu. 

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně pomůže nejvíce těm, kteří si vydělávají nejvíc. „Vláda to takto nastavila. Pro mě je naprosto nepochopitelné, že tohle získalo souhlas od sociálních demokratů. Protože vláda nešla například cestou zvyšování těch položek na poplatníka, nebo na dítě, které tedy z mého pohledu by měly být pravidelně valorizovány, ale šla cestou snížení daňové sazby, tak ten výsledek je takový, že lidé s nižšími příjmy a třeba kteří mají hodně dětí, ušetří řádově tisícikorunu – dostanou navíc řádově tisícikorunu, zatímco lidé s platy 50 tisíc, 100 tisíc dostanou těch tisícikorun opravdu hodně. Což z principu by nebylo úplně špatné, protože ten systém, kdy střední vrstvy nejsou velmi mnoho zdaněny, ten má samozřejmě svůj půvab, ale je otázka, jestli zrovna v této situaci,“ dodal Niedermayer.