Novinářům Zahradil nabídl první část volebního programu, který počítá například s velkou prověrkou veškeré unijní legislativy tak, aby EU mohla skutečně řešit stávající problémy a fungovala úsporně.
Mezi dalšími body, s nimiž chtějí konzervativci uspět v eurovolbách, je představa „pružné integrace“, kdy by si země samy vybíraly míru zapojení do společných unijních projektů, včetně ukončení povinnosti přijmout euro, či důraz na bezpečnost pro občany EU, například snahou o větší evropskou podporu národních pohraničních stráží místo posilování unijní agentury Frontex.
Zahradil dnes připomněl i evropský předvolební evergreen, kterým je slib pokusit se, aby europarlament jednal jen na jednom místě, nikoli jako dosud v Bruselu a ve Štrasburku.
„Představili jsme tady šest základních bodů. Samozřejmě to není zdaleka konec, v příštích měsících se budeme pouštět ještě do dalších odvětví evropské politiky, ať už to bude digitální ekonomika či něco s ochranou životního prostředí nebo náš pohled na víceletý rozpočet unie,“ řekl Zahradil ČTK a Českému rozhlasu.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Výraznou součást Zahradilovy ECR v současném složení europarlamentu tvoří britští konzervativci, s nimi po brexitu a eurovolbách už frakce počítat nemůže. Český europoslanec je přesvědčen, že úbytek jejich 18 mandátů dokáže frakce nahradit „z vlastních zdrojů“.
„Jak jsem si procházel průzkumy veřejného mínění, jak si ty členské strany stojí ve vlastních zemích, tak každá z nich je schopna dodat o něco více europoslanců než v minulých volbách v roce 2014,“ uvedl. Například jeho česká ODS by podle Zahradila mohla místo stávajících dvou získat příští rok v květnu čtyři europoslanecké mandáty.
Důležité, vzhledem k očekávaným výsledkům ostatních frakcí, bude, o kolik ECR může v příštím europarlamentu posílit, míní Zahradil. „Otevírá se spousta možností, parlament bude velice barevný, bude docházet k nejrůznějším přestupům,“ upozornil.
Stávající většinu Evropské lidové strany (EPP) a evropských socialistů (S&D) mohou narušit nejen jejich horší výsledky, ale také zatím ne zcela jasné plány, které má okolo eurovoleb francouzský prezident Emanuel Macron a jeho hnutí Republika v pohybu. ECR tak má podle Zahradila šanci zůstat třetí nejsilnější frakcí a případně ještě posílit.
Postavení Zahradila jako vedoucího kandidáta z něj prakticky dělá nominanta ECR na post předsedy Evropské komise, ačkoli konzervativci relativně novou praxi takzvaných stranických „spiztenkandidátů“ odmítají.
On sám zdůrazňuje, že Evropská komise má být primárně nepolitická a budoucího šéfa komise by premiéři a prezidenti měli mít možnost vybrat a europarlamentu k potvrzení nabídnout podle své vůle. Role v čele kandidátky mu tak prý dává v první řadě možnost prezentovat program evropských konzervativců z jednoho pódia společně s vedoucími kandidáty lidovců Manfredem Weberem a socialistů Fransem Timmermansem.
ECR se ale podle Zahradila nebrání po volbách ani spolupráci s těmito stranami. „Jako pro konstruktivní opozici je dobré ukázat, že nejsme destruktivní a když je zapotřebí, umíme přiložit ruku k dílu,“ řekl. Podmínkou by ale pochopitelně byl „obtisk programu“ konzervativců v pracovním programu budoucí komise.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
