Exministr Herman: Konec války se připomíná osmého. Ne jako v Sovětském svaze

09.05.2018 16:43

Konec války se připomíná osmého května, nikoliv devátého. Podle bývalého ministra kultury Daniela Hermana je dodržování tohoto data zároveň důležitou připomínkou svobody. Posun na devátého byl podle něj záležitostí minulého režimu, vynucenou vzorem Sovětského svazu.

Exministr Herman: Konec války se připomíná osmého. Ne jako v Sovětském svaze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Daniel Herman

„Datum 8. května nás spojuje s těmi zeměmi světa, které za okamžik vítězství v Evropě považují 8. května 1945, kdy admirál Doenitz v rozhlasovém projevu vyzval ke kapitulaci všech německých jednotek,“ vysvětluje Herman.

Zdůrazňuje, že vítězství bylo dílem všech spojenců a je symbolické, že naše území bylo osvobozeno hned několika spojenci, na východě Rudou armádou a na západě Američany. Tento fakt podle Hermana nikdo soudný nikdy nepopíral. Pokud někdo hovoří o tom, že se po roce 1989 začala „přepisovat historie“, byl to podle Hermana jen důsledek toho, že se musely připomenout i věci, o kterých se dříve mlčelo.

Exministr Herman připomíná, že Američané mohli vstoupit do Prahy dříve než Sověti, ale akceptovali vzájemné dohody a zastavili se na stanovené linii. Je podle něj otázka, zda by to nějak změnilo historii. „Můžeme jenom litovat, že jsme sice byli osvobození od nacismu, ale neznamenalo to pro nás úplnou svobodu,“ shrnul.

Tři poválečné roky podle Hermana byly symbolizovány omezenou demokracií a posilováním moci komunistů, zakončenou převratem v únoru 1948. Herman připomíná, že příslušníci NKVD již od roku 1945 na našem území zatýkali ruské emigranty a odvlékali je do ruských gulagů. Byly tak první obětí nastupující totality.

Češi si zatím začali vyřizovat účty s kolaboranty. „Nebyl žádný důvod, proč uvěznit protektorátního prezidenta Háchu, který už byl vážně nemocný a nejspíš ani příliš nevnímal, co se děje,“ připomíná Herman a jmenuje i další, třeba protektorátního premiéra Rudolfa Berana.

CELÝ HERMANŮV BLOG ZDE.

Po únoru 1948 nastalo, jak připomíná, ještě tragičtější účtování, které často postihlo osoby, jež proti nacismu statečně bojovaly. Herman jmenuje Miladu Horákovou, kardinála Josefa Berana, generála Píku nebo biskupa Štěpána Trochtu.

„Něco takového se nedá vysvětlit jen nějakým ‚duchem studené války‘, ale cílenou likvidací kohokoli, kdo by totalitě mohl klást odpor,“ uzavírá Herman.

Poučení z toho podle něj je, že žádné vítězství není dokonalé a definitivní. Proto musíme i my dostávat odkazu těch, kteří bojovali za naši svobodu.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

16:02 Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

„Aktivistická sebelikvidace Evropy čištění celého světa neprospěje,“ podotýká ke Green Dealu emeritn…