Exministryně Kovářová nyní radí, aby se raději k soudu nechodilo. Dobrý soudce by prý ani nemusel znát právo

15.05.2015 15:08 | Zprávy

Autorské čtení v rámci projektu Literární čaje o páté uspořádala plzeňská Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Hostem byla exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, šéfredaktorka Rodinných listů, která četla úryvky ze své nejnovější knihy Advokátka v šoku. Přes deset přítomných – včetně zástupců místní justice – pak mohlo s autorkou pobesedovat. Řeč se většinou pak stočila na advokátní praxi a zákulisí.

Exministryně Kovářová nyní radí, aby se raději k soudu nechodilo. Dobrý soudce by prý ani nemusel znát právo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Exminystryně spravedlnosti Daniela Kovářová

„Vysnila jsem si, že budu psát o advokátce – napsala jsem trochu cynickou knihu o naší justici. Příběh o peripetiích v advokátní kanceláři, příběh o silných ženách. Děj se odehrává v domě, kde jsem měla kancelář, v Praze u hlavního nádraží,“ uvedla odpoledne Kovářová. „Starý advokátní dům, od roku 1945 zde vždycky sídlili advokáti. Zasazeno to bylo do období mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb.“

Další kniha – vražda na golfu

„Mému vlastnímu muži se ta kniha strašně nelíbila, takže muže chci uklidnit tím, že dopisuji detektivku, kde bude muž hlavním hrdinou a vyšetří vraždu, takže to z hlediska mužů bude zas v pořádku,“ uklidňovala přítomné pány exministryně. Hovořila pak krátce o golfu, do kterého se prý pustila, a není z něj nijak nadšena – a  proto se děj její další knihy, tentokrát detektivky, bude odehrávat na golfovém hřišti v Berouně. Publikace má vyjít v září.

Po četbě čtyř úryvků, z nichž jeden byl se značným sexuálním podtextem, se už neformálně diskutovalo.

Poněkud scestné rodinné právo

„Specializuji se na problematiku rodinného práva a za advokáty chodí většinou ženy. Oblasti se věnuji 28 let a prošla jsem obdobím, kdy jsem se za klienta bila do roztrhání těla, dnes jsem v situaci, kdy svým klientům rozmlouvám použití práva,“ překvapila pak přítomné. „Paradoxně ke mně přijdou s představou, že půjdeme k soudu, že podáme žalobu, že se to soudem vyřeší, a já jim to rozmluvím. Tak trochu jsem sama proti sobě, protože kdybych je přijala, tak mám na nějakou dobu postaráno o peníze, o práci. Čím jsem starší, tím víc vidím, že zejména v rodinných věcech je právo úplně k ničemu, protože dostanete do ruky jenom rozsudek, jenomže rodinné právo je zvláštní tím, že většina lidí nechce rozsudek, ale chce, aby jej ten druhý měl rád, aby ty věci, o které se soudí, dělal ještě rád, a to se vysoudit nedá. Nyní moje kancelář tedy není advokátní, ale psychoterapeutická a moje rady nejsou radami typu já vám sepíši žalobu a půjdu s vámi k soudu, ale tak se pojďme podívat, co by na ten váš protějšek zabralo. Zjistíme, že všechny kroky, které ten klient může podniknout, jsou neprávní, jsou psychologické. Velmi zjednodušeně, než se soudit o širší  styk s dítětem, je lepší koupit bonboniéru a kytku a zajet za tou matkou, která brání ve styku, a naopak je to stejné.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Řev v supermarketu BILLA. Kvůli Ukrajince. Fridrichová tleská

7:35 Řev v supermarketu BILLA. Kvůli Ukrajince. Fridrichová tleská

„Co si to, ku*va, dovolujete? Co to říkáte? Držte hubu a chovejte se slušně!“ Takhle vypadala ostrá …