Exodus z Afriky do Evropy: Už je to v běhu. A ještě něco. Václav Cílek ukazuje na přehlíženou katastrofu černého kontinentu

8. 3. 2020 8:28

ROZHOVOR Klimatalog Václav Cílek hovoří především o reálné hrozbě koronaviru, o jeho průvodních jevech a následných konsekvencích. Vyjadřuje se i k návrhu ekologického zákona z dílny Evropské komise, který ihned po vyhlášení zkritizovala aktivistka Greta Thunbergová. Cílek předkládá rovněž nesouhlasné stanovisko, ale jeho důvody jsou úplně jiné než u švédské školačky... A zamýšlí se nad tím, jak se bránit hrozícímu exodu uprchlíků z Afriky.

Exodus z Afriky do Evropy: Už je to v běhu. A ještě něco. Václav Cílek ukazuje na přehlíženou katastrofu černého kontinentu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Cílek
reklama

Stále více na mediálním, ale i na reálném významu nabývá problém zvaný koronavirus. Jak vnímáte celé to dění okolo a především samotné meritum věci vy sám?

Je podle mě dobré si uvědomit že ta epidemie toho viru je vlastně hrozně laskavá! De facto nikoho příliš neohrozila na životě (samozřejmě až na výjimky, ale to jsou většinou slabí, staří a nemocní lidé).

Anketa

Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?

77%
19%
hlasovalo: 19299 lidí

Já si myslím, že nám ta nemoc ukazuje ty slabé stránky civilizace. A podle mě to začne postihovat během dalších let některé segmenty ekonomiky. Začnou krachovat letecké společnosti, nastane problém s klesajícím cestovním ruchem, s nižším zájmem o hromadné kulturní nebo sportovní akce atd.

Ale když o tom člověk přemýšlí, je to v první řadě upozornění na zranitelnost této civilizace a samozřejmě na vše, co nějak souvisí s globalizací, že ta globalizace zase není tak báječná věc, ale že s sebou přináší taky rizika.

Takže vy se na koronavirus díváte primárně nikoliv jako na epidemii, ale spíše jako na sociální problém…

Ano, přesně tak. Je to sociální síla, která vlastně proměňuje a ještě bude proměňovat způsob, jak se my všichni díváme na svět.

Co říkáte na rušení a omezování např. sportovních akcí? Má to skutečný efekt, nebo spíše jen psychologický?

Víte, pro mě ten koronavirus je nácvik na nějakou horší situaci, která pravděpodobně nastane. Takže já si myslím, že to svůj význam má. Na druhé straně, pokud by to postihlo i olympiádu v Japonsku, pokud by byla zrušená, to by byl obrovský finanční deficit – a kdo by ho zaplatil – tak mi řekněte, kdo potom vůbec ještě půjde do toho rizika uspořádat další olympijské hry...?

Pane Cílku, z médií se nám dostalo několika zásadních rad, jak se před koronavirem chránit. Nesahat si do očí, dodržovat hygienické návyky, odložit návštěvu lékaře nebo upravovat tepelně maso a vejce. Až na toho lékaře mně to připadá, jako kdyby nám někdo říkal – milé děti, než půjdete spát, nezapomeňte si po večerníčku vyčistit zuby… Můžeme se reálně opravdu uchránit, nebo jsou to jen prázdná slova?

Těžko... Pokud by to byla skutečná epidemie nebo dokonce pandemie typu tzv. španělské chřipky, tak se můžeme uchránit opravdu těžko. Ale zase – je to vzkaz pro nás, abychom více pracovali na své imunitě. Platí, že v okamžiku krize mají vždycky největší cenu a efekt ty návyky, které vznikly ještě před jejím započetím. Z devadesáti procent už potom nemáte sílu, energii a prostředky, abyste se nějaké nové prvky snažili do toho svého portfolia návyků inkorporovat.

Považujete ten současný stav za kritický?

Krize z toho vzniká v mediální, ekonomické a sociální sféře. A způsobuje ji ten fakt, že nikdo neví, co se z toho může vyvinout dál. Může to tajemně zmizet, ale může to taky nečekaně zmutovat jako před sto lety ona tzv. španělská chřipka.

Nepřemýšlel jste i o tom, že za těmi médii, která často podporují a ještě přiživují celosvětovou paniku, stojí někdo další? Třeba velká nadnárodní farmaceutická společnost, která pak zázračně rychle vyvine potřebnou vakcínu?

Tady je jeden problém, který epidemie z těch konspiračních teorií vyčleňuje. Protože ony – stejně jako počasí – v podstatě nejdou vůbec ovládat. Takže tady bych konspiraci nehledal.

V tomto týdnu Evropská komise představila nový ekologický zákon, podle něhož bude muset EU vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Týká se období až od roku 2030, což také ihned zkritizovala mladá švédská aktivistka Greta Thubergová. Jak na to nazíráte vy?

Já myslím, že to je zase takový diktát těch médií. Nejdřív se udělá zákon – a pak teprve se začne přemýšlet, jaké bude mít vlastně dopady. Takže je potřeba od samotného začátku přesně vědět, kolik to bude stát, a hlavně, co to udělá s ekonomikou. Protože už teď je jasné, že ten zákon v této podobě je v podstatě neprůchozí, protože by vysloveně ohrozil ekonomiky jednotlivých zemí. Takže já bych byl radši, kdyby zákon byl odložen tak o dva nebo o tři roky – a během té doby bychom našli nějaký kompromis na všech frontách. To znamená sociální, ekonomické a samozřejmě té ekologické. Aby se zase, jako třeba u biopaliv, neukázalo, že to celé je vlastně kontraproduktivní.

My se stále častěji dostáváme do situací, které prostě nejdou politicky okecat, jako je třeba sucho nebo právě ten koronavirus. Když máte kůrovce, tak nějaké politické stanovisko vám moc nepomůže... Když máte vichřici, tsunami nebo rozsáhlé požáry – žádné politické prohlášení s tím nic neudělá, a lidé to taky cítí, že jsou tyhle řeči prakticky k ničemu.

Tady se jedná o ten hmotný základ toho našeho světa a tím pádem se stále více jedná o věci, které musí být řešeny, často okamžitě, protože přímo či nepřímo ohrožují naši existenci nebo přinejmenším životní úroveň.

Pane Cílku, vy jste před časem vyjádřil svou obavu, že mladí lidé, kteří se staví za environmentální problémy, mohou – pokud nebudou vyslyšeni – pokračovat ve svém boji i násilnou formou. Stále ten názor sdílíte?

Tak, já jsem opravdu částečně skeptický, já tu náladu mezi těmi mladými lidmi, kteří jsou jinak moc fajn, vnímám prostě jako určitý předrevoluční stupeň. A bude to ten případ, kdy ta případná revoluce „požere“ ty své děti!

Já se bojím toho generačního rozkolu, protože my se můžeme brzy začít zcela vážně dohadovat o ceně masa, o ceně energií nebo o výši mandatorních údajů, protože koronavirus určitě nebude jedinou „vzpourou hmoty“ – přijdou další podobné problémy. Obávám se toho.

V Polsku už přišli na to, že koronavirus je boží trest. Já si spíš kladu otázku – když jste mluvil o té laskavosti – jestli se paradoxně díky tomu nepodaří alespoň trochu zmenšit ty propastné sociální rozdíly mezi lidmi v Evropě, prostě ty rozevřené nůžky poněkud obrousit…

Tak to je spíše opravdu „zbožné přání“, i když je pravda, že v případě revoluce té hmoty budou ty sociální rozdíly v podstatě smazány, protože už půjde o samotnou existenci. Ale to zatím zdaleka nenastalo.

Anketa

Je Michaela Šojdrová dobrá politička?

1%
99%
hlasovalo: 17196 lidí

V tuto chvíli my ty peníze máme prostě proto, aby ti ostatní viděli, že je máme; ale faktem je, že ta společnost tím samozřejmě trpí.

Obáváte se exodu z Afriky, která se podle prognóz stane pro stamiliony lidí neobyvatelnou, a proto zamíří ponejvíce do Evropy nebo do Severní Ameriky?

Podívejte se, proč mluvit o budoucnosti. Už teď je východ Afriky zachvácen obrovským náletem sarančat, a je to v tomto ohledu nejhorší situace za posledních 70 let.

Já tomu rozumím, a zcela nekorektně se ptám – nebudou si ti uprchlíci z Afriky počínat stejně jako ta sarančata? Nebude to vysloveně nálet, který musíme očekávat? Čeká nás boj o přežití? A existuje obrana?

No, každopádně ten proces už začal. A paralelně s tím, kdy my tady řešíme koronavirus s nějakými desetitisíci mrtvých po celém světě, tak v Africe probíhá hladomor, který zasáhne stamiliony lidí. Ale o tom se příliš nemluví.

A jak se bránit tomu patrně neodvratnému exodu? Tak, chcete-li to udělat po „severoamericku“ vojenskou cestou – pak musíte mít opravdu velmi početnou armádu, která bude třeba jen průměrně vyzbrojená (nebude to žádná hi-tech válka dronů), ale hlavně perfektně vycvičená!

Rozhovor vedl Tomáš Procházka

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: .

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vrbětice: 5 000 samopalů se tam ztratilo, slyšel Štěpán Kotrba. I jiné věci

4:44 Vrbětice: 5 000 samopalů se tam ztratilo, slyšel Štěpán Kotrba. I jiné věci

Vydírání Babiše a Petříčka. To vidí za kauzou zapojení ruských špionů do výbuchu skladu ve Vrběticíc…