Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
Stačilo jediné vystoupení nové ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové na půdě Poslanecké sněmovny, aby domácí sdělovací prostředky odsunuly stranou mnohem důležitější témata a věnovaly se této banalitě. „Nástupkyně Věry Jourové vyvolala svým prvním vystoupením bouři nevole mezi kariérními poslanci, protože pronesla svůj osobní názor na to, co a jak se ve sněmovně děje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský s tím, že nová členka vlády však svou kritikou prokázala, že si spletla žánr.
Tuto řeč by se totiž slušelo pronést na řečništi nějaké konference, například o návrzích, jak vylepšit ústavní procedury, včetně jednacího řádu Parlamentu, popřípadě jak zavést nějakou formu etického kodexu zákonodárce atp. „Takto však, nechť se paní ministryně nezlobí, její řeč vyhlížela jako mluvení o provaze v domě oběšencově. Není divu, že se poslanci odleva doprava durdili. Jednak jim po dlouhé době řekl někdo něco od plic, což se tam obvykle nestává, pokud to není nějaká ta insinuace na něčí lenost nebo alkoholismus,“ poznamenává Petr Žantovský.
Ministryně dala opozici klacek a médiím šmakovné téma
Za horší ale považuje, že ministryně v podstatě zradila sama sebe tím, že svou kritiku zevšeobecnila. „Tím si ji na sebe nutně vztáhl každý. Tedy i ten, kdo by možná jinak byl na její straně. Ukázalo se, že prostě ne na každou funkci se hodí každý. Neznám profesní dispozice paní Šlechtové, ale diplomacie, rozvážnost a opatrnost zjevně nejsou jejími nejsilnějšími zbraněmi. Takto se paní ministryni povedly v zásadě dvě věci: Dala opozici do ruky snadný klacek k bití koalice a novinářům pak šmakovné téma, kterému rozumí i ten poslední kandrdas,“ konstatuje mediální odborník.
Psali jsme:
Výsledkem vystoupení Karly Šlechtové k novele zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, v jehož úvodu poznamenala, že je jí ve sněmovně zima, že se domnívala, že zákonodárci pracují se vzájemným respektem a bez vulgarit, a litovala, že při předešlém projednávání zákona o státním rozpočtu nepromluvila žádná žena, je pak to, že se v médiích už několik dnů rozebírá v podstatě zcela banální rétorické pochybení jedné mladé dámy. „Jako bychom si už nepamatovali úžasná vystoupení jiných ústavních činitelek, od Lucie Talmanové po Kristýnu Kočí,“ připomíná Petr Žantovský.
Silnou obavu z budoucnosti prožívá český novinář jedním procentem
„V médiích se probírá toto pochybení nové ministryně, místo abychom si všímali, co nového se děje v diplomatickém zákulisí ukrajinské války, jak se vyvíjí ´letadlová hra´ s americkým břidlicovým plynem, či turecké – islamistické – hraní mrtvého brouka na pozadí masových vražd – většinou nemuslimských – Kurdů rukou zločinců z Islámského státu. To všechno vyvolává silnou obavu z budoucnosti lidstva, ale to náš novinář prožívá asi tak jedním procentem – oproti poklesku paní Šlechtové. To je ovšem smutné,“ tvrdí mediální analytik.
Pro druhé dnešní téma sahá jako už dříve v minulosti pro aktuální zkušenost ze zahraničí. „Tentokrát zapíchnu pomyslný prst na glóbusu na Kypr. Ostrov jižně od Malé Asie, překrásný kus země, strašidelně zadlužený vinou absurdní politiky podporující státní zaměstnance oproti ostatnímu obyvatelstvu, jejímž důsledkem jsou platy až v poměru sedm ku jedné. Ale rovněž stát ve vleku eurozóny, která se na stavu země podepsala také citelně – například podporou různých zbytečných developerských projektů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nenávistná politika USA vytlačí ruské firmy i turisty z Kypru
Poukazuje i na to, že situaci komplikuje i to, že dnešní ekonomika Kyperské republiky stojí do značné míry na ruských investicích. „Sídlí tu spousta bohatých firem z Ruska, investují zde, otevírají pracovní příležitosti a samozřejmě také strmě roste ruský turismus. I proto zde Rusové mají to nejlepší jméno. A co lze čekat? Bizarní, nenávistná a sebevražedná politika USA vůči Rusku, promítaná na postoje Evropské unie včetně sankcí, může mít vbrzku dopad v tom směru, že Rusové budou z Kypru více či méně násilím vytlačeni, protože Evropské unii dostatečně nevoní,“ upozorňuje mediální odborník.
A hned si sám odpovídá na otázku, co nastane v důsledku této politiky Spojených států a Evropské unie vůči Rusku. „Klekne kyperská ekonomika, o třetinu se sníží turistický průmysl, v důsledku odchodu investorů i poklesu turismu vzroste už tak dramatické číslo nezaměstnanosti, které činí už dnes téměř osmnáct procent. A jediné, co uslyšíme z Bruselu, budou otřepané alibistické fráze, že si to Kypr svou nerozumnou sociální politikou zavinil sám. O tomto rozměru dnešní protiruské ekonomické války se ale v našich médiích nedočtete,“ podotýká Petr Žantovský.
Nabízenou analogii s Donbasem novináři na světlo nevytahují
Stejně tak se nedočteme o tom, jak v roce 1974 ze severu Kypru vyhnali tamní Turci s podporou turecké armády z pevniny všechny kyperské Řeky na jih. „Toho exodu bylo nuceno se zúčastnit přes dvě stě tisíc obyvatel, tedy čtvrtina veškerého obyvatelstva. A to celé s podporou Velké Británie, která si tu dodnes hřeje koloniální polívku, a hlavně OSN, která dodnes střeží demilitarizované pásmo, rozdělující zemi, její hlavní město a nejkrásnější destinace, které bývaly turistickým, a tedy i ekonomickým rájem. Dnes je z takové Famagusty, kam jezdívala Elizabeth Taylorová, ´město duchů´,“ zmiňuje mediální analytik.
Připomíná, že to celé vzniklo proto, že řeckokyperský vůdce Makarios byl levičák a tehdejší sovětský blok si maloval, že z Kypru bude mít druhou Kubu. „Proto se násilná invaze Turecka, nadto člena NATO, pokryla humanitární pokrývkou z OSN. Nikdo nekřičel o etnické zvůli, o genocidě, o humanitární katastrofě, ač to všechno se tam dělo. To bylo obsazení jazykově většinové enklávy s podporou z ciziny. Ne to, co se děje v Donbasu za tichého, ale nikoli válečného souhlasu Moskvy. Proč ani tuto historickou analogii naši novináři nevytahují na světlo světa? Že by ji neznali? Nebo se jim nehodí do krámu? Možná obojí,“ myslí si Petr Žantovský.
Neuvěřitelná glosa si podává prezidenty Putina i Zemana
S tím koneckonců souvisí i třetí téma, které se týká komentáře uvedeného v deníku MF Dnes. „Jedná se o naprosto neuvěřitelnou glosu Teodora Marjanoviče, v níž si tento novinář podává prezidenta Putina, že nechal čekat kancléřku Merkelovou, prezidenta Zemana, že si připil s šéfem ruské diplomacie Lavrovem, zkrátka vydal všem svůj vlastní etický a politický glejt, jak už tak čeští novináři mají ve zvyku, neboť jsou namnoze přesvědčeni, že nemají skutečnost popisovat, nýbrž tvořit,“ pozastavuje se mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
Podle něj svůj novinářský přešlap potvrdil Teodor Marjanovič krásným podřeknutím, když o Německu a jeho kancléřce prohlásil, že „je na správné straně dějin“. „Hle, tu to máme. O tom, která strana dějin je správná, rozhodují čeští novináři, reprezentovaní panem Marjanovičem. Co na tom, že se ´správnost´ jedné či druhé strany dějin mnohdy mění až diametrálně. Titíž novináři, kteří aplaudovali katům Horákové, po létech aplaudovali Havlovi, z ryzích komunistů se stali ryzí komunistobijci,“ připomíná Petr Žantovský.
Novináři jsou přesvědčeni, že určují, která strana dějin je správná
Přitom je však jisté, že v obou okamžicích svých podivných novinářských existencí byli zástupci sedmé velmoci přesvědčeni, že právě oni stojí na „správné straně dějin“. „Ba co víc, že právě oni určují, která strana je ta ´správná´. Přál bych ze srdce lidem typu pana Marjanoviče, aby se nikdy nemuseli stydět za tyto své dnešní pravdy, protože skutečnost je vždy mnohem složitější a dějiny nikdy nemají ´správnou´ a ´nesprávnou´ stranu, ale vždy jen zájmy,“ dodává pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
