Expertka z Univerzity Karlovy nabádá: Musíme omezit maso, jinak to planeta nezvládne

09.11.2018 12:51

Země přestává stačit naší spotřebě, varuje expertka Dana Kapitulčinová z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. V dopadech na životní prostředí prý výrazně překračujeme udržitelné hranice globálních ekosystémů. „Musíme omezit maso,“ říká jasně v rozhovoru pro DVTV a dodává, že budoucnost je v rostlinné stravě.

Expertka z Univerzity Karlovy nabádá: Musíme omezit maso, jinak to planeta nezvládne
Foto: Hans Štembera
Popisek: Maso, ilustrační foto
reklama

Vědecký časopis Nature zveřejnil studii, která říká, že pokud zásadně nezměníme své stravovací návyky a přístup k zemědělství, zničíme do roku 2050 schopnost naší planety uživit své obyvatele. Autoři studie tak doporučují západním zemím kromě jiných věcí zásadně omezit spotřebu masa.

Tento názor sdílí i Kapitulčinová, podle které bychom tímto opravdu mohli planetu zachránit. Zdůrazňuje, že studie neříká, že nemáme jist žádné maso, ale skutečně jej zásadně omezit. „V médiích se objevilo číslo pětadevadesát procent, ale je to nějakých pětasedmdesát až devadesát procent,“ upřesnila.

Připomíná, že studie uvádí, že omezit by se měly i další živočišné produkty. „Například u mléčných výrobků a vajec by to bylo okolo šedesáti procent,“ poznamenal s tím, že obava, kterou vědci ve studii vyjádřili, je skutečně na místě. „V dopadech na životní prostředí překračujeme udržitelné hranice globálních ekosystémů,“ varuje.

Ve své podstatě to prý souvisí s celým životním stylem západních zemí. „Co se týká živočišné produkce, využíváme obrovské plochy půdy pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata,“ řekla a zmínila, že abychom tuto živočišnou produkci mohli vůbec jist, jsme závislí na dovozech. Evropa je už například naprosto závislá na dovozech z jižní Ameriky.

Pokračovala s tím, že dopadů je však celá řada, nejenom krmiva. Zmínila, že hospodářská zvířata také produkují emise skleníkových plynů sami o sobě. V důsledku toho se prý globální klimatické změny, jako je oteplování, dějí hlavně kvůli rozšířené živočišné výrobě. „Právě hovězí dobytek produkuje velké množství metanu, což je velmi silný skleníkový plyn. A tím, jak je těchto zvířat i lidí na zemi stále více, se množství skleníkových plynů v atmosféře nezadržitelně zvyšuje,“ přiblížila expertka.

U živočišné výroby to ale také ještě nekončí. Souvisí to prý s celým životním stylem západních zemí. „Jeden z důvodů je také, že spotřebováváme velké množství fosilních paliv,“ poznamenala Kapitulčinová.

Co se týká Čechů, za rok snědí průměrně okolo pětasedmdesáti kilogramů masa. Aby situace byla do roku 2050 udržitelná tak v horizontu třiceti let, by bylo třeba přesvědčit velkou část společnosti, aby začala jíst něco jiného. Kapitulčinová přiznává, že to možná zní nemožně. „Pokud ale tu změnu neuděláme vědomě, tak nás stejně životní prostředí donutí změnu udělat, to se nám teprve líbit nebude,“ říká jasně.

Co konkrétního by nastalo, pokud bychom přesto pokračovali ve svých zvyklostech a maso a živočišné výrobky jíst hojně nepřestali, si expertka nedovoluje předvídat. „Systém je velmi komplexní a je těžké předvídat. V podstatě ty ekosystémy a schopnost zemědělské produkce budou zcela jistě velmi negativně ovlivněny,“ uvedla a dodala, že už dnes můžeme například pozorovat dlouhodobá sucha, která ovlivňuji výnosnost produkce.

„Máme tady teď představu, že je čím dál víc lidí, ale už jen tím, že budeme mít extrémnější podmínky počasí kvůli globální změně klimatu, bude stále těžší vyprodukovat tolik jídla, kolik potřebujeme,“ dala za příklad Kapitulčinová.

Největší důraz je podle jejich slov kladen právě na živočišnou výrobu z důvodu, že s sebou pak nese ty nejvážnější a největší dopady. Pro představu uvedla příklad právě pro klimatickou změnu pro emise skleníkových plynů. Na jednom konci jdou emise do ovzduší. To, jak se dostávají zpět, je ve fotosyntéze, tedy lesy a moře vstřebávají CO2 a produkují kyslík, tím se to dostává vše zpět do oběhu.

Celý rozhovor ZDE

Jenže tady nastává problém, jelikož lidé k tomu neustále ukrajují více a více lesů a polohu, která skleníkové plyny může absorbovat, zmenšují. „Čím dál tím více emitujeme a zároveň máme čím dál menší možnost chytání skleníkových plynů zpět do biosféry. To je velký problém pro zmíněné globální oteplování,“ sdělila a dodala, že roste nepoměr těchto přirozených toků.

Vědci se ve výše zmíněné studii zaměřili globálně na celou planetu a na země, které bohatnou. „Tyto rozvíjející se země vlastně také chtějí jist podobně jako my. Čím je vyšší HDP na hlavu země, tím je vyšší spotřeba masa,“ poukázala odbornice na existující přímou úměrnost a dodala, že v důsledku toho je třeba se začít v tomto ohledu uskromňovat a přesouvat se spíše ke stravě rostlinné.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zisky obchodníků a bída českých zemědělců. Poslankyni chodí alarmující věci. Kolikrát nezbývá, než zasít řepku

18:34 Zisky obchodníků a bída českých zemědělců. Poslankyni chodí alarmující věci. Kolikrát nezbývá, než zasít řepku

„Své postavení zneužívají, vůči domácím dodavatelům dělají diskriminační politiku a zisky si na jeji…