„Na své nedávné návštěvě Bejrútu jsem potkal čtrnáctiletou dívku a chlapce, kteří do Libanonu uprchli z válkou zničené Sýrie. Oba touží po vzdělání, ale nemají možnost za stávající situace navštěvovat školu. Jejich příběhy ukazují, co je v sázce v příštích několika měsících. Libanon se nyní snaží získat finanční prostředky, aby mohl uprchlíkům poskytnout vzdělání,“ píše Brown a dodává, že by letošní rok měl být rokem dítěte. „Loňský rok by se dal totiž bohužel definovat jako rok strachu. Pro stovky tisíc dětí a mladých lidí z tohoto regionu,“ konstatuje Brown.

Brown uvádí i další případ dítěte se Sýrie, které nemá přístup ke vzdělání a musí místo toho celý den pracovat. „Dilan utekla ze Sýrie se svou matkou, když jí bylo deset let. Obě dvě si našly práci v továrně na zpracování česneku. Za posledních osmnáct měsíců Dilan nebyla ve škole. Dostala se pouze do denního studijního centra, kde se zdokonalovala v arabštině. Nyní svůj jazyk ovládá plynule, ale chodit do školy stále nemůže, protože nemá peníze. Říkala mi, že si přeje být učitelkou, aby mohla odstraňovat smutek z dětských duší,“ píše Brown.