Tématem tohoto školního textu je rasismus, respektive boj proti tomuto zlu. Jedná se o úryvek z francouzské knihy pro děti, kterou v roce 1998 napsal marocký autor Tahar Ben Jelloun. Kniha se jmenuje Tati, co je rasismus; česky vyšla v roce 2004 a její šíření podporuje nejen Evropská unie, ale i vláda ČR, která knihu zařadila do vládní kampaně boje proti rasismu. Nejspíš proto se úryvek z knihy dostal i do školních čítanek. Kniha je označena jako „nadmíru lidská“ a „je určena jak dětem, kterým nenásilnou formou vysvětluje, co je to rasismus, tak dospělým“.
Úryvek se v učebnici objevil s titulkem „Co je rasismus“, jenže s nějakým popisem a vysvětlováním terminologie se text nezdržuje. Hned v první větě jsou děti uvedeny do problematiky slovy: „Jestliže necháme rasisty, aby si dělali a říkali, co chtějí, umožníme rasismu, aby vzkvétal a vyvíjel se i u lidí, kteří by se jinak mohli této katastrofě vyhnout.“
Když je takto nepřímo vysvětleno, že rasismus se dá vhodným působením léčit, dozví se děti, že když nebudou na tuto „katastrofu“ reagovat, „stane se rasismus kvůli nám banálním a arogantním“.
Když jsou děti dostatečně vystrašeny, přejde se k instruktáži, jak katastrofě zamezit: „Věz, že zákony existují. Trestají rasovou nenávist. Věz také, že existují společnosti a hnutí, které bojují proti všem podobám rasismu, a že odvádějí skvělou práci.“
Když je dětem vysvětleno, že základem boje za lepší svět jsou neziskové organizace, přejde se k tomu, co mají proti rasismu dělat ony samy.
Stačí prý málo: „Na začátku školního roku se podívej na všechny žáky a všimni si, že každý z nich je jiný a že tato rozmanitost je krásná věc. Je to naděje pro lidstvo.“ Žáci, kteří pocházejí z různých prostředí, jsou prý schopni obohatit tě o věci, které nemáš. Stejně tak i ty můžeš přinést něco jim.
Ředitelka Kohoutová se nemusí omlouvat ,,hidžábnici". Souhlasíte s rozhodnutím soudu?Anketa
„Míšení je vzájemné obohacování,“ je následně vštěpováno dětem.
Pak se školáci ještě dozví, že každá tvář je jedinečná a že je to zázrak. Je prý relativní, jestli je ta tvář krásná, nebo ošklivá, protože každá je symbolem života.
„Každý život si zaslouží respekt. Nikdo nemá právo ponižovat druhou osobu,“ pokračuje školení.
Děti se dozví, že když respektují důstojnost lidských bytostí, vzdávají tím hold životu, jeho krásám a odlišnostem.
„Když jednáme s ostatními důstojně, ukazujeme tím, že respektujeme sami sebe,“ zní poučení na závěr.
Následuje praktická část cvičení z boje proti rasismu. Ta začíná otázkou, která je názvem knihy, ze které je citováno: „Tati, co je rasismus?“
Děti pak mají zodpovědět otázku, jestli se již samy setkaly s nepřátelskými a nenávistnými útoky vůči jiným osobám. V následujícím úkolu mají vysvětlit, co podle nich znamená tolerance. A na úplný závěr musí školáci vysvětlit, jak pochopili věty: „Každý život si zaslouží respekt. Nikdo nemá právo ponižovat druhou osobu.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
