„Spousta lidí si představuje, že svoboda znamená dělat si, co chci. Tak to ale není,“ poznamenal hned na úvod Sokol. Podle jeho názoru se svoboda neobejde bez dodržování pravidel a řádu. Malý k tomu dodal, že dnes cítí určitou skepsi a teskní po minulých dobách, ale kdyby se tyto doby vrátily, tak by lidé znovu prozřeli. Hosté v pořadu čelili také myšlence, že Česko podléhá diktátu Bruselu. „Ti lidé nevědí, co je to diktovat. My jsme dobrovolnými členy EU a máme z toho neuvěřitelné množství výhod,“ poznamenal Sokol. EU prosadí jen to, na čem se dohodnou politici, a tedy i čeští politici.

Malý pak ve studiu ostře odmítl myšlenku, že sametová revoluce byla dohodnuta se „starými strukturami“. „Jednotliví StBáci se skutečně snažili s někým sejít. Já jsem takové nabídky dostal dvě a odmítl jsem je, protože jsem si myslel, že to je nějaký podraz,“ popsal tehdejší stav filozof Sokol. „Těsně po listopadu jsme měli velký strach, že ty milice zakročí, a jen z rozhodnutí dvou, tří prozíravých lidí se tak nestalo,“ pokračoval Sokol. Historka o domluveném předání moci je podle něj toliko houževnatá báchorka.

Malý poznamenal, že tehdejší ministr obrany Milán Václavík chtěl k potlačení protestů povolat armádu, což mimo jiné svědčilo o tom, že ani komunistické vedení nebylo ve svých postojích jednotné. Komunisté se ale lekli, když se k protestům masově přidali i dělníci.

Demokracie není samozřejmostí

Sokol následně vysvětloval, že demokracie není v Česku vyprázdněný pojem, jak si lidé často myslí. Mohou si zvolit vládu a ta pak dbá o chod státu. Vláda je skutečně odrazem toho, co si lidé zvolí. Demokratické zřízení není dokonalé, ale je rozhodně lepší než život v nesvobodných státech. Ani ta často zmiňovaná nezaměstnanost či bída není tak zlá jako v jiných částech světa.