Přiznal, že sice ekonomické výhledy do budoucna a číselné prognózy ho nijak netěší, ale na druhé straně optimismus prý rozhodně neztrácí. On sám se totiž prognózováním nějakou dobu zabýval, a tak je obeznámen s nepřesností takových předpovědí.
„Ta čísla bych nedramatizoval. Schodek státního rozpočtu v prosinci nebude vyšší než 100 miliard. Svou hlavu mám rád, takže tu bych sice na to nevsadil, ale pevně tomu věřím,“ poznamenal s úsměvem. Pokud se však očekávání naplní, státní rozpočet se bude muset vypořádat se ztrátou deseti až patnácti miliard korun.
-
TÉMA: Rusnokova vláda
Jak ale Fischer podotkl, prvními oběťmi ekonomické recese bývají vždy ti, kteří provádějí ekonomické prognózy, proto nepochybuje, že se země bude schopna vyrovnat s rozpočtem na rok 2013. Zdůraznil, že prioritou pro státní rozpočet je nyní financování popovodňových škod. V této souvislosti prozradil, že k tomuto účelu uvolní Ministerstvo financí další dvě miliardy korun.
Ekonomická realita je děsivá
Vláda Jiřího Rusnoka a konkrétně Ministerstvo financí pod jeho vedením prý udělá vše, co bude možné, aby schodek státního rozpočtu nepřesáhl 105 miliard korun a nepřeklenul se přes hranici tří procent podílu schodku na HDP. „Musíme obrátit stav fiskální politiky a makroekonomické situace. Ekonomická realita je děsivá,“ připustil a dodal, že takový hluboký pokles v průběhu šesti kvartálů za sebou nepamatuje nejen Česká republika nebo Slovensko, ale ani doby za Československa.
Ministr financí sice uznal, že jeho manévrovací prostor pro změny není příliš velký, ale cokoliv, co bude mít prorůstový charakter, se dle jeho slov bude snažit ze všech sil prosadit. Plánuje se zaměřit především na podporu vědy a výzkumu, konkurenceschopnosti země, která se prý bohužel nelepší, a dále na podporu podniků a živností. Konkrétní čísla vynaložená na tato prorůstová opatření ale zatím prozradit nechtěl. Uvedl jen, že by si přál, aby je ruku v ruce provázel systém úspor.
Jan Fischer
Vláda Jiřího Rusnoka bude moci čerpat zisky ze státních podniků. Fischer tento způsob získávání peněz do státního rozpočtu ocenil a označil jako vítaný zdroj financí nejen pro zmíněná opatření. „Budu si velmi pečlivě všímat, co se s těmito penězi stane,“ nechal se slyšet.
Šnajdr a Fuksa nejsou žádnými odborníky
V dozorčích radách podle Fischera mají být vysoce postavení kompetentní státní úředníci. V některých případech prý může jít také o lidi zvenku. Z tohoto důvodu by uvítal odchod Alexandra Vondry z dozorčí rady Českého Aeroholdingu a exposlance Marka Šnajdra (oba ODS) z řídícího orgánu Čepra. „V současné době nezastupují stát a nejsou dostateční odborníci,“ odůvodnil své přání.
Vedle odchodu Šnajdra a Vondry chce diskutovat také o postavení exposlance Ivana Fuksy, který je ale součástí představenstva Aeroholdingu, a nikoli dozorčí rady. Při svém rozhodování se Fischer bude ptát také vedení představenstva a strategického partnera aerolinek jihokorejského dopravce Korean Air.
Původně si prý vytvoření pravidel, jakou pozici má stát uplatňovat vůči firmám, sliboval od vlády Petra Nečase. Návrh z dílny Ministerstva financí a Ministerstva vnitra však nakonec narazil na legislativní připomínky ostatních resortů. "Něco se udělat prostě musí," zdůraznil Fischer, který se podle svých slov s tímto návrhem nyní chce pečlivě seznámit. Pravidla chce mít hotová do podzimu.
Ekonomové: Státní správa je zdecimovaná
S tvrzením, že se současná ekonomická situace nachází v nepříznivém stavu, veskrze souhlasili i oslovení ekonomové, kteří se stali dalšími hosty pořadu. Podle Martina Jahna, bývalého ministra a vysokého manažera ve Volkswagen Group, je na vině především zdecimovaná státní správa dlouhou politickou krizí. „Politiky by v první řadě měla zajímat konkurenceschopnost jejich země, ale bohužel tomu tak není,“ povzdechl si.
Česká republika přitom podle něj disponuje potenciálem pro ekonomický růst, avšak není schopna jej efektivně využít. „Proč jsou naše dálnice dražší než v ostatních zemích a přitom horší, co se týče kvality?“ uvedl příklad nesprávně využitých finančních prostředků. Nalévání peněz do ekonomiky, když kvůli nekvalitní státní správě není možné je efektivně využít, tak prý zcela postrádá smysl i logiku.
Úřady by měly zveřejňovat své výdaje
Optimističtější pohled zastává ekonom a člen NERVu Tomáš Sedláček, podle něhož ekonomika funguje poměrně dobře, a to i navzdory nepříznivé politické situaci. Mnoho problémů by se podle něj mohlo vyřešit, pokud by každý úřad, který nakládá s veřejnými penězi, musel zveřejňovat všechny své výdaje. „Nelze dělat reformy, když peníze tečou dírami pryč,“ dodal.
Poznamenal také, že dobré nápady dnes nepřicházejí od politických stran či ministerstev, ale od odborných skupin. Politici prý ani nedělají práci, za kterou jsou placení, a připomněl stále nedokončený zákon o státní správě.
Zahradníci se hádají a zahrada chřadne
Do kritiky politiků se pustil i Zdeněk Kudrna, analytik z Institutu pro výzkum evropské integrace. „Zahradníci se hádají o to, kdo bude největší, ale zahrada mezitím chřadne,“ prohlásil. Stát prý navíc na rozdíl od ostatních evropských zemí vůbec neplní funkci podpory konkurenceschopnosti České republiky.
Skeptický je i vůči vládě Jiřího Rusnoka a jeho záměrům. Reformy mají podle jeho názoru totiž smysl jen tehdy, když jsou uskutečňovány v dlouhodobém horizontu. „S nejvyšší pravděpodobností bude tato vláda jen přešlapovat na místě, pokud nezíská větší prostor,“ očekává.
Psali jsme:
-634969874640202415.jpg&id=10051)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
