Francie a Německo v EU oslabují. Pozornost má Itálie. Zapláče Leyenová?

28.05.2024 15:58 | Monitoring

Blížící se volby do Evropského parlamentu mohou podle analytiků zamíchat mocenským postavením Německa a Francie v rámci unijního bloku. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý zavítal do Berlína, aby s německým kancléřem Olafem Scholzem „stanovili strategické priority Evropy“. Jenže o jejich vize podle všeho už nikdo nestojí, a to nejen proto, že jejich stranám hrozí tvrdé porážky od pravicových stran. Novým lídrem Evropy by se proto mohla stát Itálie v čele s premiérkou Giorgií Meloniovou. Na místo předsedy Evropské komise je navíc stále hlasitěji zvažován Ital Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky.

Francie a Německo v EU oslabují. Pozornost má Itálie. Zapláče Leyenová?
Foto: FCB
Popisek: Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Do evropských voleb zbývají necelé dva týdny a francouzský prezident Emmanuel Macron odcestoval na tři dny do Německa v rámci demonstrace francouzsko-německé jednoty. Macron prý chce během návštěvy spolu se svým německým protějškem Olafem Scholzem „nastolit agendu EU“ a „stanovit strategické priority“ pro budoucnost Evropy. Jenže Evropa už podle zdrojů bruselského listu Politico o jejich vedení nestojí.

Macron a Scholz nemají dlouhodobě zrovna nejvřelejší vztahy a jejich země se velmi liší v zásadních otázkách, jako je energetika nebo obchodní vztahy s Čínou. Scholz odmítl možnost setkat se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem společně s Macronem na začátku tohoto měsíce a Berlín se důrazně postavil proti francouzské snaze prošetřit dotace na čínské elektromobily, protože se obává odvetných opatření. Stejně tak se jejich názory liší v otázce rozšíření EU.

Hlavním problémem jejich uvadající moci by ale mohla být jasná porážka ve volbách do Evropského parlamentu. Evropa nebude chtít poslouchat státníky, kterým slábne vliv i na domácí scéně. V Macronově případě průzkumy naznačují, že by volby mohly skončit porážkou, neboť strana Národní sjednocení Marine Le Penové by mohla porazit jeho centristickou skupinu Renesance o 16 procentních bodů. Také Scholzovým socialistům hrozí, že je tvrdá pravice porazí a skončí až na potupném třetím místě.

Směs aktuální ekonomické slabosti obou zemí, nevýrazných osobních vztahů a politické slabosti by podle expertů mohla vážně podkopat jejich autoritu při jednáních o nejvyšších postech po volbách do Evropského parlamentu. „Macron dostane v těchto volbách pořádně zabrat. Ostatní lídři to vědí a cítí slabost. Myslí si snad, že po tomhle může zbytku Evropy diktovat podmínky?“ řekl jeden z vysoce postavených konzervativních politických pracovníků v Bruselu.

Za normálních okolností by Scholz a Macron využili setkání v Berlíně k tomu, aby sladili své volby na významné posty, jako je předseda Evropské komise a Evropské rady. Vzhledem k tomu, že v čele Evropské centrální banky stojí Francouzka Christine Lagardeová, nejmocnější post v EU, předsednictví komise, by tak mohl opět připadnout německému kandidátovi. Francie by usilovala o druhý významný post, jako třeba o funkci výkonného místopředsedy, která by zahrnovala politiku hospodářské soutěže a průmyslu.

Z dřívějších Macronových vyjádření se ale nezdá, že by aktivně podporoval zjevnou kandidátku na tento post, Ursulu von der Leyenovou, navzdory jejím opakovaným pokusům získat jeho podporu. Místo toho jeden z jeho hlavních spojenců minulý týden naznačil, že by Macron mohl na nejvyšší post v EU podpořit Itala Maria Draghiho, bývalého šéfa Evropské centrální banky, který je politicky přístupnější než von der Leyenová.

A podobné hlasy se ozývají dokonce i z Německa. Vysoce postavený německý sociální demokrat Markus Töns v komentáři pro POLITICO nadhodil možnost, že by Draghiho podpořil namísto von der Leyenové, což by mohlo vyvolat další chaos v německé koalici.

Zatímco Paříž a Berlín se potýkají se ztrátou vlivu, ostatní vedoucí představitelé EU mají příležitost svůj vliv posílit. Na pozadí války na Ukrajině a oslabení francouzsko-německé osy se jako významní hráči na scéně EU objevují lidé jako polský premiér Donald Tusk a zejména italská premiérka Giorgia Meloniová.

„Itálie již nenásleduje Francii a Německo, ale vede. Pokud mi Italové pomohou, můžeme Evropu změnit,“ prohlásila sebevědomě Meloniová. Ta je nyní ve velmi výhodné pozici, protože von der Leyenová naléhavě potřebuje její podporu v radě i v parlamentu, pokud chce dalších pět let řídit komisi. O Meloniovou se ale uchází také vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová, která ji přizvala do rozšířené pravicové frakce v Evropském parlamentu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Článek o jaderných zbraních prý Ukrajincům „pohnojil“ jejich pozici

10:43 Článek o jaderných zbraních prý Ukrajincům „pohnojil“ jejich pozici

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že buď Ukrajina vstoupí do NATO, nebo se vrátí k …