Podle Laudáta se i přes mírný optimismus v polovině končícího týdne zdá, že „zlá hra botoxového cara Putina s Ukrajinou“ nekončí. „Na linii mezi Ukrajinou a separatistickými územími Donbasu a Luhaňsku se opět střílí. Vše směřuje k provokaci Ruska, aby mělo záminku minimálně tato území obsadit. Moskevský exsoudruh vidí, jak mu s postupujícím časem protéká Ukrajina mezi prsty. Ač se o tom příliš nemluví, s každým dnem, týdnem, měsícem či rokem po Majdanu se vytvářejí stále větší propojení s demokratickým světem,“ míní Laudát.

A to se dle někdejšího poslance tak děje i přesto, že Ukrajina není ekonomicky v úplně nejlepší kondici a zároveň musí na svoji armádu a bezpečnost vynakládat horentní sumy.

Bez podpory Spojených států se dnes už podle Laudáta menší státy neobejdou: „Putinovi údajně vadí síla NATO. Jenže ta narůstá tím, jak další a další země od rozpadu Sovětského svazu hledají zajištění své bezpečnosti u nejmodernější armády světa – USA. Dnes už ani relativně bohaté země si nemohou dovolit špičkové vojenské technologie nakoupit, natož je vyvíjet. Na to mají bohužel už pouze supervelmoci. Asi namítnete, a co Severní Korea? Máte pravdu, ale to se děje za cenu toho, že lidé žijí v bezprecedentním otroctví.“