Miloš Zeman hned v úvodu prozradil, že má rád internet, považuje jej za objektivnější, než je většina tištěných médií. Má ale prý plné zuby sociálních sítí, ačkoliv tam jsou i lidé, kteří jej inspirují. „Jenže to je tak jedna desetina,“ odhaduje.
Sociálních sítí se tedy prezident nebojí. „Protože jsem starý narcis, tak se samozřejmě dívám, co píší o mně,“ přiznal moderátorovi. Ale třeba vtipy má raději v knize než na internetu. Teď mu prý Helena Válková věnovala knihu anekdot napříč celou EU.
„Víte, co je všude jejich nejčastější téma? Blondýnky a policisté,“ dodal prezident poznatek ze svého pozorování.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Pak na sebe Xaverovi prozradil, že rád poslouchá hudbu z cédéček. Například dnes ráno prý poslouchal Mozartovu Malou noční hudbu. A jako vložku do debaty s Veselým si vyžádal svou oblíbenkyni Evu Olmerovou s jejím hitem Čekej tiše.
Když už debata začala o prezidentových uměleckých preferencích, zeptal se Xaver Veselý na prezidentovy oblíbené filmy. Ten vzdal hold Bergmanovým Lesním jahodám, které jsou u něj na prvním místě.
K narozeninám prý dostal kompletní sadu her Járy Cimrmana a všechny řadí mezi své favority. Má rád i Formanovy filmy Amadeus a Přelet nad kukaččím hnízdem. „Tam je ta krásná věta Nicholsona: Aspoň jsem to sakra zkusil.“
Z posledních třiceti let české filmové produkce obdivuje třeba film Pelíšky, a ze starších pak Kladivo na čarodějnice a Romance pro křídlovku.
Fotogalerie: - Zeman, fanoušci a „fanoušci“
Po písničce od skupiny ABBA se debata přesunula na téma jídlo, o kterém se prezident vyznal, že o něm hovoří moc rád. Když mu ale moderátor nahodil slova „krupicová kaše“, vypadlo z hlavy státu spontánní „fuj“. Po třech dalších „fuj“ se propracovali k tomu, že prezident má docela rád koprovou omáčku.
„V době, kdy jsem měl cukrovku, jsem začal jíst sladká jídla. A pár hlupáků se mi posmívalo, že léčím cukrovku požíváním sladkých jídel. Mohu vám sdělit výsledek: poslední měření cukru 5,3. Hranice mezi cukrovkou a necukrovkou je 6. Cokoliv je pod ní, tak není cukrovka,“ vysloužil si prezident moderátorovu gratulaci.
Ing. Miloš Zeman
Vyznal se ze své lásky k zámku v Lánech, který má raději než studený Pražský hrad. A ubezpečil moderátora, že jeho ochranka jsou velmi „chytří kluci“, se kterými si může povídat o mnoha zajímavých věcech, takže jej jejich přítomnost neznervózňuje.
Pak moderátora ujistil, že jeho manželka s dcerou za ním mohou kdykoliv přijít bez ohlášení, i psa Darcyho prý ochranka pouští vždy a bez problémů.
Také prý nemá ve zvyku utíkat svým bodyguardům, jak to činil Václav Havel. „Pokud bych měl chuť si zajít do restaurace, tak ochranka půjde se mnou a já ji pozvu na pivo,“ ujistil.
Nedostatek čeho?
„Pohovoříme o nejvážnějších věcech: Bojíte se koronaviru?“ zajímalo moderátora. Prezident zavzpomíval, že za léta svého života by se takto musel bát SARS, eboly a mnoha dalších nemocí. A přitom nejvíc lidí v Česku zabije chřipka. Ocenil ale, že vláda České republiky poskytla koronavirem těžce postižené Číně alespoň částečnou pomoc.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
V prezidentově věku je prý logické, že přemýšlí o smrti. Přál by si zejména zemřít v klidu, ve spánku. „Neznám masochistu, který by si přál být zabit při dopravní nehodě,“ dodal.
Jako prezident se musí vyrovnávat s tím, že mu někteří smrt přejí. „Ti Šarapatkové, Polčákové a Hřebejkové, kteří mi to přáli, jsou svým způsobem hodni soucitu, protože nenávist, která z nich prýští, jim kazí nejen zažívání, ale i charakter,“ myslí si hlava státu.
Moderátora zajímalo, zda prezident Zeman dokáže odpouštět. „Některým lidem jsem odpustil, ale zdaleka ne všem,“ odpověděl prezident. Na doplňující dotaz, zda to není nedostatek velkorysosti, reagoval: „Nedostatek čeho?“
Moderátor poznamenal, že člověk by měl být velkorysý. „Kdybych byl žid, chtěl byste, abych odpustil Adolfu Eichmanovi?“ podivil se Miloš Zeman. Na námitku, že je to nesrovnatelné, zavrtěl hlavou, že v malém je to něco podobného. „Jsou lidé, kterým neodpustím, protože si myslím, že si odpuštění nezaslouží. Ale jsou i lidé, kterým jsem odpustil,“ dodal.
Pokud jde o rozloučení se životem, má prý prezident nejspíš jasno, aniž by chtěl. „Podle protokolu, který já neovlivňuji, mě asi čeká státní pohřeb. A já budu z výšky kontrolovat, jestli je rakev na lafetě umístěna správně, jestli koně, které tu lafetu táhnou, jsou dostatečně vyživováni, aby to nebyly nějaké herky, a jestli generálové jsou seřazeni za lafetou a pochodují,“ dodal s nadsázkou.
Vážně prý o svém pohřbu ale nepřemýšlí. „Důležité je žít tak, aby se život nějakým způsobem naplnil a aby měl výsledky.“
Sám si ze svého života nejvíce váží, že se mu podařilo zdvihnout sociální demokracii ze sedmi na 32 procent voličské přízně během pěti let. „A pak přišli další, a ti to vrátili zase na těch sedm procent,“ dodal.
„Když jsem tu sociální demokracii převzal, tak na různých sociálních sítích zaznělo, že ji povedu k záhubě. A opak se stal pravdou. A bylo to těžší než být prezidentem, protože jsme vycházeli ze suterénu a pak následoval vstup do Strakovy akademie hlavním vchodem.
Maminka Miloše Zemana byla učitelka. „Učila mě a byla na mě daleko přísnější než na jiné děti,“ vzpomínal prezident. „A já jsem taky jedináček. A víte, kdo je nejprotivnější? Učitelský jedináček,“ dodal s úsměvem.
Pak se vyznal, že je odpůrcem domácího vzdělávání, protože tito rodiče někdy mají tak malý objem znalostí, že nedokážou své děti naučit tolik jako učitelé.
„Ale abych se vrátil k tomu základnímu. Maminka měla vařečku, velkou vařečku, kterou se pralo prádlo, a tou vařečkou jsem občas dostal na zadek. A protože zastávám názor, že ti, kteří bojují proti fyzickým trestům dětí, tak jsem měl maminku rád, a to, že jsem občas dostal na zadek, a vždycky jsem si to zasloužil, mně spíš pomohlo, než uškodilo,“ svěřil se prezident Xaverovi.
Pak si prezident vypomohl citátem z klasika: „Doba se vymkla ze svých kloubů a šílí. A pro mě je toto vymknutí z kloubů a šílenství charakterizováno Gretou Thunbergovou. Naštěstí je náš pořad naživo, takže to nikdo nemůže vystřihnout,“ dodal spokojeně. Prezident si skutečně myslí, že „ta Greta je hysterka“. A i čeští aktivisté, kteří demonstrují „proti klimatické změně, tedy proti pohybům země“, jsou na tom podle něj podobně.
„Já jsem, Xavere, projel mnoho domovů důchodců. A ředitelé mi tam vyprávěli: když se berou důchody, přijedou potomci, odvezou důchod a jako protihodnotu nabídnou lacinou malou bonboniéru,“ vyprávěl prezident. A má obavy, že z malých „mazánků“ vyrostou právě takoví egoisté.
Pak vysvětloval, jak vznikl jeho „řečnický dar“. Stejně jako Martina Sáblíková i on musí svou dovednost trénovat. Ale považuje u politiků za důležité, aby dokázali promluvit bez poznámek. „Lidé, kteří čtou své projevy, tak dokazují, že umějí číst. To je chvályhodné, ale je tam riziko, že jim ty projevy napsali jejich poradci. Ovšem když mluvíte spatra, jste tohoto rizika zbaven,“ vysvětlil prezident, proč preferuje hovoření bez papírů.
Pak ještě prozradil, že ve čtvrtek jej čeká vyšetření u lékaře. Moderátor mu popřál dobré zdraví. „A já vám přeju, abyste uspěl v soutěži, do které jste se přihlásil jako profesionál proti amatérům. A já vás mohu ujistit, že nic není nebezpečnější než amatér, který se pokládá za profesionála,“ rozloučil se prezident narážkou na páteční slyšení kandidátů do Rady České televize.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
