_635582163148846819.JPG&id=69068)
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL) se stejně jako řada dalších politiků vyjadřoval v den výročí protestů na Majdanu k situaci na Ukrajině v pátečním Interview ČT24. Na úvod poznamenal, že před rokem neočekával takovýto vývoj na Ukrajině. "Myslím, že jsme ignorovali především vývoj situace v Rusku, kde se stále více potlačovaly demokratické principy, vražda novinářky Politkovské a jiné,“ vyjádřil svůj názor Gabal s tím, že autoritativní stát nejprve upevňuje svou moc dovnitř a pak pokračuje i v útocích navenek.
Teď podporujeme příměří, ale může se to změnit
"Chybu ale udělala i EU, která při vyjednávání asociační dohody s Ukrajinou více netlačila na proměnu zkorumpovaných pořádků na Ukrajině. Vyjednávání přitom probíhalo od roku 2007, takže čas na to byl. V tuto chvíli ale musí Ukrajina řešit válku s Ruskem. Moskvě evidentně jde o pád současné vlády v Kyjevě,“ zdůraznil host s tím, že právě proto by měla EU Ukrajinu podporovat, aby to Rusku ztížila. Poslanec je přesvědčen, že věty o Putinově nespokojenosti s vývojem situace po rozpadu SSSR by měly být varováním i pro Česko.
"Elitní výsadkářské jednotky ležely u hranic Ukrajiny asi půl roku a teď probíhá přesun jednotek a těžké techniky na Ukrajinu,“ podotkl k tomu host s tím, že EU by na to měla zareagovat jednotou a tlakem na dodržování dohod z Minsku. "Prezident Putin nepochybně chce Evropu zatáhnout do války. A jestliže budeme Ukrajině dodávat zbraně, tak se staneme stranou válečného konfliktu a ztratíme možnost diplomaticky působit na Rusko,“ upozornil.
Pokud by ale pokračovaly boje např. u Mariupolu, tak by to znamenalo významnou změnu situace, v tuto chvíli ale Rusko musí dostat šanci situaci zklidnit, byť neustále tvrdí, že s konfliktem na Ukrajině nemá nic společného. Podle Gabala je to jasná lež.
Rusové najdou zastání i v českém Parlamentu
Ruský tlak podle Gabala doléhá i na nás a projevuje se to i na počtu pracovníků ruské ambasády u nás. Hovoříme o stovkách lidí, zatímco na jiných ambasádách pracují desítky lidí. Dělá tedy něco proto, aby se to změnilo? "To vám tady nebudu povídat, ale ujišťuji vás, že nemluvím do větru,“ podotkl. "Počet těch diplomatů je mimořádný a BIS už roky upozorňuje na riziko,“ pokračoval v popisu situace. Ruská strana prý najde zastání i v českém Parlamentu - např. mezi komunisty. "Připomíná mi to časy, o kterých jsem si myslel, že už je máme za sebou,“ posteskl si.
Vyjadřoval se i ke stavu naší armády. Zatímco Polsko uvažuje o výrazném posílení rozpočtu na obranu, Česko pokulhává. "Polsko vynaloží na armádu přes jeden bilion korun v průběhu příští dekády,“ prozradil poslanec na závěr.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: mp
