Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?Anketa
Širší společenská debata se o tomto podnětu z vrchu, vzešlého od náčelníka Generálního štábu AČR Řehky sekundovaného prezidentem České republiky, bohužel nevede. A vnímáme jako naši občanskou povinnost ji otevřít,“ dodal k zahájení diskuse na téma obnovy branné povinnosti.
Jako první řečník vystoupil Andor Šándor, bezpečnostní expert a bývalý šéf vojenské rozvědky, který předem zdůraznil, že jeho osobní názor na brannou povinnost je podepřen nejen jeho životní zkušeností, ale samozřejmě nešťastnou politikou, která nás nebezpečně tlačí do válečného konfliktu.
Začal tím, že branná povinnost v Česku nikdy nebyla zrušena: „Branná povinnost platí pro muže a ženy od 18 do 60 let. Co bylo zrušeno, byla povinná základní vojenská služba v roce 2005 s tím, že první důvod byl legitimní, stali jsme se členskou zemí NATO. A druhý důvod byl strašidelný, a to byl fakt, že Špidlova vláda sociální demokracie tehdy přijala fakt, že mladí muži a ženy nejsou ochotni bránit tuto zemi. Když se nad tím zamyslíte a nedíváte se na Ukrajinu, tak si říkáte, jak je možné, že hlavně mladí muži nejsou ochotni bránit své děti a ženy. Také se přijal argument, že naši mladí lidé na to nejsou fit,“ řekl Šándor.
„Já bych si nikdy neuměl představit, že když mám bránit tuto zemi, že mám bránit Fialu nebo Rakušana. Ale pro mě znamená bránit tuto zemi bránit mou rodinu, majetek a kus historie od našich předků,“ doplnil.
„Armáda učí jednu jedinou věc – zabíjet. Všechno ostatní by si ti hoši měli přinést do armády z rodiny,“ reagoval na letité poznámky zaznívající v české společnosti, že povinná vojna by mladé muže naučila se o sebe postarat. I to podle jeho slov demonstruje skutečnost, že v naší zemi máme tendenci přesouvat věci, za které máme sami odpovídat, na někoho jiného.
Připomněl, že profesionální armádu jsme si stanovili na číslo 27 700 vojáků, kterého jsme však nikdy nedosáhli. Stanovili jsme si také, že budeme mít pět tisíc aktivních záloh, ani tohoto čísla jsme nedosáhli. Šándor uvedl, že čísla se přitom navýšila o další tisíce, ale lidé nechtějí jít do armády sloužit.
„Debata o obnovení základní vojenské služby mi přijde jako debata konjunkturální, aniž by se kdokoli z politiků vyjádřil, jak to tedy uděláme. My jsme po zásadní redukci Armády ČR prodali, co jsme mohli. I kdybychom se dnes rozhodli, že si uděláme částečnou nebo jakoukoli povinnou základní vojenskou službu, tak můžu všechny mladé muže ujistit, že se nemusejí bát, neboť stejně nemáme žádná kasárna, ve kterých by bydleli.
„Nerad bych, aby to vypadalo, jako když se Albion připravoval na vylodění Hitlera, kdy mladí Britové pochodovali s košťaty, protože nebyly žádné zbraně, tak je to i u nás,“ pousmál se bezpečnostní analytik Šándor.
„Když už se hovoří o takovém kroku, jako je obnova základní vojenské služby, děláme to s nějakým cílem někoho odstrašit, a předpokládám, že nechtějí odstrašit vlastní voliče. Pak tedy musíme být důvěryhodní v tom, co budeme tedy dělat,“ zopakoval generál v záloze.
Všímá si zároveň, že politici o branné povinnosti nemluví kvůli blížícím se volbám: „Od politické garnitury mi přijde ‚velmi nepěkné‘, když věc jako znovuzavedení základní vojenské služby nechají na generálu Řehkovi. Nevím, jestli na sebe ten úkol přijal dobrovolně, nebo jestli do toho byl natlačen, ale všimněte si, že z těch politiků o tom skoro nikdo nemluví, protože jsou evropské volby, a kdo půjde s tématem obnovené branné povinnosti do voleb, tak žádné volby vyhrát postě nemůže,“ řekl Šándor.
Zároveň se u nás vede debata o tom, jak bude vypadat bezpečnostní architektura České republiky či celé Evropy. Podle Šándora ale závisí na správné odpovědi na jednu otázku: je Rus imperialista, nebo je to stát, který se cítí rozšiřováním Aliance na východ v existenční nejistotě a je ochoten riskovat cokoli včetně té obranné evropské architektury a napadne nespravedlivě a nezákonně Ukrajinu?
„Tahle debata by se tu měla vést. Protože po mém názoru je kruciální, naprosto zásadní,“ zdůraznil Andor Šándor.
„Je paradox, že jsou politici, kteří umějí jasně říci, že Rus je hrozný břídil, bojuje velmi špatně, že je to hrůza, a přitom si neuvědomují, že nejsou schopni, zaplať pánbůh, dobýt Charkov, který je většinově rusky mluvící. Máme politiky, kteří říkají, že co říká ruský prezident, není pravda, ano, je složité jim věřit potom, co udělali 24. února 2022, ale na druhou stranu nic tvrzení, že chce dobýt Polsko, Pobaltí, nenasvědčuje,“ pokračoval bezpečnostní analytik a zdůraznil, že v žádném případě tímto nehájí Rusko, ale snaží se především říci, jak to sám skutečně vnímá.
Zmínil, že mnohé informace naznačují, že Rusko nemá ambice se rozpínat: „Do roku 2014 jsme neslyšeli jediný požadavek na návrat Krymu, neslyšeli jsme žádný požadavek, aby se vrátilo do Ruska Pobaltí, aby se vrátil Kyrgyzstán nebo Arménie. Nic takového jsme tu neměli. Kdo chtěl, mohl si přečíst, že ve zpravodajském souhrnu, který přeložili Američané svému Senátu, říkají, že Rusko nevykazuje žádný zájem, že by chtělo bojovat s Aliancí,“ zmínil Šándor.
„Tak jak to potom celé vlastně je, když premiér Fiala řekne, že Rusům nevěří, ale nic neděláme? Proč neděláme žádná opatření, abychom se připravili na možný konflikt, když z přesvědčení vlády vychází, že Rusko má dobyvačné tendence a chce dobýt prostor střední Evropy. Chtěl bych říci, že bychom měli být připraveni, obzvláště v této politické situaci, kdy ta míra eskalace k tomu konfliktu je nezpochybnitelná,“ doplnil bezpečnostní expert.
„Kdybychom my chtěli mobilizovat, tak si neumím představit, jak bychom to vůbec dělali, protože všechny instituce, které k mobilizaci sloužily, prostě nejsou,“ konstatoval Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
pedros491
