Odchod Velké Británie z EU prý může trvat až 5 let a způsobit oběma stranám velké ztráty, tvrdí miliardářský investor George Soros a vybízí k tomu, aby EU upustila od svých záměrů Velkou Británii za referendum o brexitu trestat. Místo toho by se prý Evropská unie měla zreformovat. Aktuálně by Brusel podle Sorose měl co nejvíce vytěžit z vítězství proevropských sil v Nizozemsku a ve Francii a z možného opakování tohoto výsledku v ostře sledovaných volbách, které se budou konat brzy v Německu. Vlastní reformou by se pak Evropská unie dle Sorose měla vyhnout dvojí krizi, která by mohla přijít z Itálie: kolapsu bank a nového přílivu afrických migrantů.
„Brexit znamená ohromné poškození pro obě strany,“ napsal Soros ve svém aktuálním komentáři pro nezávislý žurnalistický server Project Syndicate. „Vyjednávání s Velkou Británií o jejím odchodu z EU odvrátí pozornost Bruselu od vlastních existenčních problémů,“ zmiňuje Soros, podle nějž budou vyjednávání mezi Británií a EU trvat rozhodně déle než anoncované dva roky. „Spíše to zabere let pět,“ dodává Soros kriticky. Formální rozhovory o odchodu Británie z EU mají začít po očekávaných britských volbách v červnu. Konzervativci Theresy Mayové volby svolali z toho důvodu, aby jejich případné vítězství posílilo mandát, který k vyjednávání o odchodu Britů z Unie mají.
Soros, který je znám jako velký odpůrce brexitu a zároveň příznivce migrace a myšlenky multikulturalismu, nicméně neztrácí naději. Pokud totiž podle něj Evropská unie během vyjednávání uplatní pozitivní a konstruktivní přístup, mohlo by se podle miliardáře stát, že opět získá v očích britských voličů na atraktivitě. A ti by si během dlouhé roky trvajícího vyjednávání mohli své rozhodnutí z loňského roku rozmyslet. EU musí dále podle Sorose jasně definovat status společné evropské měny a vytvořit tvrdé jádro Evropské unie ze zemí, které euro používají. Což se podle finančníka zároveň projeví v tom, že tak trochu stranou odsune země, ve kterých se společnou měnou zatím neplatí. Soros tím nemá na mysli pouze země střední a východní Evropy jako Polsko, Slovensko, Česko či Maďarsko, ale i některé skandinávské státy (Dánsko, Švédsko). Status těchto zemí by byl podle Sorose z pohledu EU méněcenný. Nicméně je to něco, co EU musí udělat. Evropská unie musí ale podle Sorose zároveň umožnit „širší spektrum demokratických možností“ členským zemím a zároveň zvolnit ve své myšlence na stále těsnější evropskou integraci.
Finančník George Soros je pro řadu politiků poměrně kontroverzní osobností (podle serveru Britské listy jeho aktivity za kontroverzní označil v e-mailové komunikaci například šéf lidovců Pavel Bělobrádek). Soros se hlasitě a kriticky opírá do odporu zemí Visegrádské čtyřky přijímat migranty na základě povinných kvót Evropské unie. Ostře se staví zejména k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který proslul svými nacionalistickými postoji. Orbán naopak Sorose viní z vměšování do vnitrostátních záležitostí Maďarska a podpory celé řady neziskových organizací nepřímo podporujících migraci a multikulturní ideje. Orbán dokonce i přímo naznačil, že za podporou migrační krize stojí Soros, jelikož jeho neziskovky pro migranty tisknou mapy, letáky a cestu na západ Evropy jim všemožně usnadňují. Orbánův kabinet se tak snaží házet finančníkovi maďarského původu klacky pod nohy. Jeho asi nejčerstvější aktivitou je schválení zákona, který z Budapešti de facto vypovídá Sorosovu Středoevropskou univerzitu (CEU).
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: jok
