„Staří lidé by měli pokračovat v tom, co umí a co je baví, nebo se rekvalifikovat a hledat něco, co budou schopni vykonávat,“ řekla Holmerová s tím, že smíšené pracovní týmy starých a mladých lidí jsou velmi efektivní.
Podle Holmerové je hodně seniorů, kteří jsou stále velmi aktivní, výdělečně činní a prospěšný pro stát a s nálepkou důchodce se nechtějí smířit. „Důchodce by mělo být označení, že osoba pobírá důchod a ne změna sociálního statusu. Lidé, kteří stále pracují, to musí nést těžko. Celý systém by měl být flexibilnější, například by mohly fungovat tzv. polodůchody, pro lidi, kteří si stále přivydělávají,“ vysvětlila gerontoložka.
Udržet se stále mentálně aktivní pomáhají důchodcům i tzv. univerzity třetího věku. „Mám k nim velmi pozitivní vztah, ale nemělo by to být jenom o zábavě a mohlo by to nabízet i rekvalifikaci, která by připravila starší lidi na další profesi,“ navrhla.
O staré lidi pečují především rodiny
Péči o staré lidi z velké části zastává stát. „Tím, že jsme vyspělou společností, tak spoustu funkcí přebírají systémy. Soudržnost v rodinách je ale stále velmi důležitá, o 80 procent starých lidí se starají stále rodiny. Udržitelnou možností je právě podpora pečujících rodin,“ myslí si Holmerová.
V České republice je hodně zařízení, která se starají o nemohoucí lidi. „Jsme velice dobří v ústavnictví. Když srovnáme počet institucí, tak v některých regionech je jich dokonce nadbytek. Není to však o ústavech, ale zejména o terénních službách a podpoře péče v rodinách, která zde chybí,“ upozornila.
Práce v ústavech je ale velmi špatně ohodnocena. „Souvisí to s diskriminačním postojem společnosti ke stáří. Povolání, která se od toho odvíjí a navíc ji vykonávají především ženy, jsou velmi špatně placena. Pracovníci někdy pobírají méně než 10 tisíc korun,“ tvrdí Holmerová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: aš