Podle zprávy loni počet chudinských lokalit rostl. Navíc se začaly proměňovat. Tato ghetta totiž už přestávala být hlavně ve městech, ale šířila se i do velkého množství venkovských míst. V odlehlejších obcích se ale dospělým ještě hůř hledá práce a děti mají dál do škol, chybějí sociální služby.

Přístup Romů k nájemnímu bydlení se loni podle zprávy zhoršil. „Narůstá počet romských domácností, které jsou odkázány z různých důvodů výhradně na ubytování v ubytovacích zařízeních, která nejsou vhodná pro dlouhodobé bydlení," uvádějí autoři. Podle nich se zlepšení nedá v příštích letech očekávat. Romské rodiny mají totiž prý mizivou šanci běžný byt získat a v ubytovnách vyrůstá už generace, která jiné bydlení nezná. „Výrazně to zvyšuje pravděpodobnost, že budou v dospělosti žít v sociálním vyloučení stejně jako jejich rodiče," uvedli autoři.

Chybějící sociální bydlení tak nahrazují svou nabídkou provozovatelé ubytoven

K běžnému bydlení se řada Romů nedostane kvůli tomu, že nemají peníze na zaplacení kauce, provize i tržního nájmu. Podle zprávy je „nepřekonatelnou překážkou" také to, že majitelé Romům bez ohledu na jejich finanční možnosti nejsou ochotni byty pronajímat. Podle loňského výzkumu zájemce s romským jménem musí odpovědět na dvojnásobek inzerátů, aby dostal pozvání na prohlídku bytu.