Gorbačov tvrdí, že již v 80. letech minulého století byl Sovětský svaz ohrožován jadernými zbraněmi členských států NATO. „Jejich jaderné hlavice se stále více přibližovaly k našim hranicím. Byly velmi přesně zacílené na naše důležitá vojenská centra. Tehdejší generálové navíc měli konkrétní plány pro jejich použití. K jaderné válce opravdu nebylo daleko. Vše mohla spustit i drobná technická chyba. Rozhovory o odzbrojení nikam nevedly. Diplomaté mudrovali nad stohy papírů a popíjeli u toho litry vína i tvrdšího alkoholu. Bylo to k ničemu,“ vzpomíná Gorbačov, který na setkání Varšavského paktu v roce 1986 oznámil změnu vojenské doktríny. Sovětská armáda již neměla plánovat otevřenou válku, ale naopak konfrontaci se Západem předcházet.

„Bylo mi jasné, že bez jaderného odzbrojení uváznou vztahy se Západem na mrtvém bodě a vzájemná nedůvěra se bude jen zvyšovat. Proto bylo odzbrojení nejvyšší prioritou tehdejší sovětské politiky,“ vysvětluje Gorbačov a přiznává, že dalším důvodem byly i ohromné náklady, které značně zatěžovaly rozpočet SSSR. Na svého tehdejšího partnera při vyjednáváních, amerického Ronalda Reagana, vzpomíná jen v tom nejlepším. „Reagan jednal z poctivého přesvědčení, že jaderné zbraně je nutné odmítnout. Již během prvního společného setkání v listopadu 1985 jsme se shodli na tom, že jadernou válku nelze vyhrát a je nepřípustné ji vůbec začínat. Spojené státy bohužel od té doby zapomněly na druhý bod naší dohody. Podle něho se neměli Američané snažit dosáhnout nad námi vojenské převahy,“ kritizuje Gorbačov.

Bývalý sovětský vůdce konstatuje, že je z amerického počínání v tomto směru značně zklamán. „Uplynulo mnoho desetiletí a některé věci se vůbec nezměnily. Reaganův návrh na úplnou likvidaci všech amerických a ruských jaderných raket středního doletu v Evropě měl na Západě mnoho odpůrců. Považovali to za propagandu a chtěli tento návrh neustále zmírňovat. My jsme tenkrát mohli bez přehánění dosáhnout úplného odzbrojení. Stanovili jsme si i konkrétní postupné cíle a mnohé jsme splnili. Týká se to například omezení chemických zbraní a odstoupení od útočných operací. Dosáhli jsme mnohého z toho, což jasně vypovídá o tom, že konečný cíl nebyl rozhodně nesplnitelný,“ uvádí Gorbačov a odmítá, že by tehdy jeho úsilí bylo jen součástí strategie vykreslit SSSR jako mírumilovnou zemi.