Gorbačov tvrdí, že již v 80. letech minulého století byl Sovětský svaz ohrožován jadernými zbraněmi členských států NATO. „Jejich jaderné hlavice se stále více přibližovaly k našim hranicím. Byly velmi přesně zacílené na naše důležitá vojenská centra. Tehdejší generálové navíc měli konkrétní plány pro jejich použití. K jaderné válce opravdu nebylo daleko. Vše mohla spustit i drobná technická chyba. Rozhovory o odzbrojení nikam nevedly. Diplomaté mudrovali nad stohy papírů a popíjeli u toho litry vína i tvrdšího alkoholu. Bylo to k ničemu,“ vzpomíná Gorbačov, který na setkání Varšavského paktu v roce 1986 oznámil změnu vojenské doktríny. Sovětská armáda již neměla plánovat otevřenou válku, ale naopak konfrontaci se Západem předcházet.
„Bylo mi jasné, že bez jaderného odzbrojení uváznou vztahy se Západem na mrtvém bodě a vzájemná nedůvěra se bude jen zvyšovat. Proto bylo odzbrojení nejvyšší prioritou tehdejší sovětské politiky,“ vysvětluje Gorbačov a přiznává, že dalším důvodem byly i ohromné náklady, které značně zatěžovaly rozpočet SSSR. Na svého tehdejšího partnera při vyjednáváních, amerického Ronalda Reagana, vzpomíná jen v tom nejlepším. „Reagan jednal z poctivého přesvědčení, že jaderné zbraně je nutné odmítnout. Již během prvního společného setkání v listopadu 1985 jsme se shodli na tom, že jadernou válku nelze vyhrát a je nepřípustné ji vůbec začínat. Spojené státy bohužel od té doby zapomněly na druhý bod naší dohody. Podle něho se neměli Američané snažit dosáhnout nad námi vojenské převahy,“ kritizuje Gorbačov.
Bývalý sovětský vůdce konstatuje, že je z amerického počínání v tomto směru značně zklamán. „Uplynulo mnoho desetiletí a některé věci se vůbec nezměnily. Reaganův návrh na úplnou likvidaci všech amerických a ruských jaderných raket středního doletu v Evropě měl na Západě mnoho odpůrců. Považovali to za propagandu a chtěli tento návrh neustále zmírňovat. My jsme tenkrát mohli bez přehánění dosáhnout úplného odzbrojení. Stanovili jsme si i konkrétní postupné cíle a mnohé jsme splnili. Týká se to například omezení chemických zbraní a odstoupení od útočných operací. Dosáhli jsme mnohého z toho, což jasně vypovídá o tom, že konečný cíl nebyl rozhodně nesplnitelný,“ uvádí Gorbačov a odmítá, že by tehdy jeho úsilí bylo jen součástí strategie vykreslit SSSR jako mírumilovnou zemi.
Gorbačov s Reaganem dosáhli při legendárním setkání v Reykjavíku v říjnu 1986 téměř dokonalé shody. Přesto se mezi nimi tenkrát objevil jeden značný rozpor, který se týkal obranného štítu proti raketám středního doletu. „Ronald se od toho nechtěl nechat za žádnou cenu odradit. Chtěli jsme prolomit bezvýchodnost situace a nabídli jsme druhé straně značné ústupky. Nakonec byla dohoda podepsána ve Washingtonu v prosinci 1987,“ říká Gorbačov a tvrdí, že mezi tehdejšími sovětskými vůdci panovala v úsilí dosáhnout dohody s Američany shoda. Prý dokonce i tehdejší sovětský ministr zahraničí Andrej Gromiko, přezdívaný pro svůj nekompromisní způsob jednání „Pan Ne“, si uvědomoval, jak jsou závody ve zbrojení nebezpečné.
Gorbačov je přesvědčen, že i dnes by měli politici usilovat o svět bez jaderných zbraní. „Jaderné zbraně jsou nepřípustné. Už jenom to, že mohou jedním šmahem vymazat celou civilizaci, z nich činí naprosto nehumánní nástroj. Zbraně tohoto typu nikdy před tím v historii neexistovaly a nemají právo na existenci ani dnes. Pokud se jich nezbavíme, budou dříve nebo později stejně použity,“ míní Gorbačov a odmítá teorii, podle které brání jaderné válce nejlépe to, když mají k dispozici jaderné zbraně všechny zainteresované strany. „Tato teorie má jednu zásadní a nebezpečnou rovinu. Pokud je povoleno mít jaderné zbraně deseti zemím, tak proč ne třeba dvaceti nebo třiceti? Mnoho zemí má technické zázemí na to, aby si je vyrobily. Alternativa je jasná. Buď budeme usilovat o svět bez jaderných zbraní, nebo musíme akceptovat, že je bude vyrábět čím dál tím více zemí.“
„Umíme si však představit svět bez jaderných zbraní, když jedna konkrétní země hromadí takové množství konvenčních zbraní a její vojenský rozpočet dosahuje téměř výše rozpočtu všech ostatních zemí dohromady? Tato země by dosáhla naprosté vojenské převahy nad zbytkem světa, kdyby došlo k likvidaci všech jaderných zbraní,“ říká Gorbačov ve zjevné narážce na Spojené státy. „Toto skutečně je největší překážkou na cestě ke světu bez jaderných zbraní. Musíme se proto dále snažit o demilitarizaci. To zahrnuje snižování vojenských rozpočtů, zákaz militarizace prostoru. V opačném případě budou jednání o světu bez jaderných zbraní jen prázdným tlacháním. Svět by potom byl méně bezpečným a stabilním místem. Tratit na tom budou i ti, kdo usilují o jeho ovládnutí,“ poukazuje Gorbačov.
Jaderná válka podle Gorbačova hrozí i za současné situace. „Jsem velmi znepokojen. Dnešní stav věcí je hrozivý. Jaderné velmoci mají tisíce jaderných hlavic. Tyto zbraně jsou stále umístěny v Evropě. Úsilí vedoucí k jejich likvidaci se zpomalilo. Jsme naopak svědky nových závodů ve zbrojení. Dalším nebezpečím je militarizace vesmíru. Hrozba jaderného konfliktu je větší než kdykoli před tím. Smlouva o zákazu zkušebních jaderných testů nevstoupila v platnost, protože ji neratifikovali Američané. To je přitom extrémně důležitý počin,“ tvrdí Gorbačov a nabádá současné politické vůdce Obamu, Putina i Merkelovou, aby se inspirovali dohodami, které on sám uzavřel v 80. letech minulého století s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
