Má se o zahraniční politice EU dál rozhodovat jednomyslně, čili i s naším právem veta?Anketa
Za posledních 30 let se toho prý stalo málo. „Stále to můžeme zvrátit – je to rozhodně možné. Ale bude to vyžadovat okamžité a drastické každoroční snížení emisí. Ale ne pokud to bude pokračovat jako dosud. Záměrná lenivost našich lídrů je zradou této a budoucí generace,“ řekla už ne mladistvá aktivistka.
Na její obavy ovšem odpovídá dánský klimaskeptik Bjorn Lomborg v článku pro Wall Street Journal. Cituje právě průzkumy, dle kterých má současná mladá generace takové obavy z klimatické změny, že to ovlivňuje jejich každodenní život. „Skoro polovina mladých Američanů věří, že lidstvo je odsouzeno k zániku a dvě třetiny si myslí, že budoucnost je strašidelná,“ píše Lomborg.
„I když je klimatická změna problém, panika není na místě,“ namítá a opírá se o historii, například o to, že lidstvo se už v podstatě vypořádalo s problémem znečištění vzduchu kvůli použití dýmových paliv jako dřeva a hnoje. „Problém, který představuje klimatická změna, jak pro životní prostředí, je celkem nicotný oproti problémům, které lidstvo už vyřešilo,“ říká dánský skeptik.
„Nobelovou cenou ověnčený klimaekonom William Nordhaus ukázal, že zvýšení teploty o 3,5 °C do roku 2100, které je pravděpodobné, pokud politici nebudou proti změně klimatu příliš bojovat, by vyšlo na 2,8 % světového HDP. Odhad OSN je ještě nižší, 2,6 % světového HDP na zvýšení o 3,66 °C,“ uvádí Lomborg. OSN také předpokládá, že průměrný člověk bude oproti dnešku 4,5krát bohatší, bez započítání ceny klimatické změny. A pokud se tato cena započítá, bude to stále 4,34krát. Jinými slovy se nebude jednat o konec světa.
„Starost o životní prostředí a lidské životy neznamená, že bychom mladé lidi měli děsit klimatickou změnou. Místo toho bychom je měli učit inovovat. To pomohlo lidstvu od větších hrozeb v minulosti a pomůže to i teď,“ uzavírá Bjorn Lomborg.
This WSJ series is actually based on resources like Nobel Laureate climate economists William Nordhaus and the UN Climate Panel (but not politically correct outcomes)
— Bjorn Lomborg (@BjornLomborg) September 28, 2021
Doesn't want to show full article — somebody might accidentally learn something
well: https://t.co/L7gnAvtdUS https://t.co/GFF5FmmEro pic.twitter.com/ULJG8UpaRJ
S následky boje s klimatickou změnou se nyní potýká Čína. Podle deníku Financial Times v deseti čínských provinciích dochází k výpadkům elektřiny, což ovlivní výrobu v továrnách, které dodávají produkty a polotovary do celého světa. Dle Financial Times se problémy s dodávkami elektřiny zhoršují, protože provincie se snaží splnit příkazy vlády v Pekingu, která nakazuje snížit uhlíkové emise, a zároveň roste cena uhlí, od začátku roku až o 56 %. Továrnám bylo kvůli nedostatkům nakázáno, aby spotřebovávaly méně elektřiny a dokonce na pár dní přestaly vyrábět.
Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil, že emise v Číně dosáhnou maximální úrovně v roce 2030 a do roku 2060 bude Čína také uhlíkově neutrální. Výpadky dle investičních bank mohou negativně ovlivnit i růst čínského HDP. Propad zaznamenala například firma, která je zodpovědná za 10 % čínské produkce hliníku.
Stěžují si také tchajwanští výrobci elektronických komponentů pro vozidla, protože jejich továrny na východě Číny kvůli výpadkům také nefungují. Pobočka firmy Eclat Forever, Kunshan, která vyrábí právě elektronické komponenty, zastavila produkci, protože průmysl byl odstřižen od energie od poledne 26. září a nebude připojen do půlnoci 30. září, tedy čtyři a půl dne. A tato firma není zdaleka sama.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.