Hlavní nebezpečí poslanec Benda spatřuje v novele navržené ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Podle této novely, kterou v pondělí schválila vláda a teď půjde do Sněmovny, mohou být důkazy získané tajnými službami ve vymezených případech užity jako důkaz v trestním řízení.

„Pokládám tento nápad za nejzásadnější koncepční změnu v postavení tajných služeb od jejich znovuzaložení po sametové revoluci,“ varoval Marek Benda v textu, publikovaném v MF DNES. Jak dodává, po roce 1989 (což on jako poslanec pamatuje) bylo základním účelem reformy tajných služeb oddělení zpravodajské a vyšetřovací role. „Služby mají za úkol sbírat informace a poskytovat servis a poznatky státním orgánům, policie má vyšetřovat trestné činy,“ shrnul tento princip. Důvodem tohoto důsledného oddělení byla zkušenost s komunistickou StB, ve které se zpravodajství a vyšetřování prolínalo a zpravodajsky získané informace tak mohly být využívány k jiným účelům, než pro jaké byly pořízeny.

Současný Hamáčkův návrh toto důsledné rozdělení prolamuje. Navíc má fungovat na principu, že tajné služby budou povinny poskytnout vyšetřovatelům všechny materiály, pokud to nebude ohrožovat jejich důležitý zájem.