Diváci svými dotazy důvěryhodnost průzkumů zpochybňují. Názor většiny vyjadřuje jeden z dotazů položených na internetu. „Já si u Vaší firmy za desítky tisíc korun objednám "nezávislý" průzkum o názoru občanů na moji stranu a přislíbím, že v případě příznivého výsledku sjednám s vámi další zakázku, ano? Zvolíte otázku tak, aby další zakázka byla, že?"
Průzkumy jsou informačním kanálem pro voliče
Oba hosté obhajovali úlohu průzkumů v demokratických politických systémech. „Průzkumy představují jednu z cest, kterou se k lidem dostávají informace, lidé by jim proto do jisté míry měli věřit," uvedla Hamanová. „Výzkum představuje zpětnou vazbu k tomu, jak demokratičtí politici jednají," dodal Hartl. Oba ovšem varovali, že úloha průzkumů se nesmí přeceňovat, čehož se dopustil dnes již bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Příklad Plzeňského kraje
Typický příklad zásadních rozporů mezi fikcí průzkumů a volební realitou představují volební výsledky v Plzeňském kraji. Podle průzkumů dvou výše zmíněných agentur pro speciál Otázek Václava Moravce by ČSSD v kraji získala 28% hlasů, naproti tomu TOP 09 pouze 11% a Strana zelených by v kraji dosáhla 6% výsledku.
Volby v Plzeňském kraji ovšem dopadly zcela jinak, agentury se ve svých odhadech nevešly ani do dvouprocentní tolerance. Sociální demokraté získali 22%, TOP 09 17% hlasů a Strana zelených necelá 2%. Překvapila Suverenita Jany Bobošíkové, která v kraji získala přes 5% hlasů voličů.
„V předvolebních průzkumech jsme dotazovaným představovali všechny strany, které v daném kraji kandidovaly," bránila sběr dat Hamanová. Snažila se tak dokázat, že občany nesměrovaly jen mezi pět nejsilnějších politických stran, jak jim je často podsouváno.
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
