Sudetoněmecký sjezd se má uskutečnit od 22. do 25. května v Brně, poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Poslanecká sněmovna o něm hlasovala z podnětu vládního hnutí SPD.
„Poslanecká sněmovna vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili,“ stojí v usnesení, které bylo schváleno hlasy koalice ANO, SPD a Motoristů.
Pro návrh usnesení hlasovalo 73 ze 77 přítomných poslanců koalice. Proti nebyl nikdo. Čtveřice zákonodárců vládního tábora se hlasování zdržela. Poslanci opozice se jednání Sněmovny nezúčastnili, na jejich místech byl transparent se vzkazem „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.
Předseda Poslanecké sněmovny a SPD Tomio Okamura už před hlasováním uvedl, že vládní koalice se na odsouzení sjezdu shodla. Usnesení podle něj vzniklo zhruba dva týdny předem jako iniciativa SPD a následně bylo projednáno v rámci koalice. „Dohodla se na tom koaliční rada,“ uvedl Okamura na odborném semináři o dějinách soužití Čechů a Němců v Poslanecké sněmovně.
Podle Okamury měl text návrhu sněmovní pětice předložit na plénu Sněmovny. Dodal také, že pokud Poslanecká sněmovna organizaci sjezdu na půdě Sněmovny odsoudí, podle něj „padne na úrodnou půdu“ a akce bude mít důrazné politické odmítnutí.
Předseda SPD Tomio Okamura se k pořádání Sudetoněmeckého dne v Brně vyjádřil velmi ostře. Upozornil mimo jiné na Benešovy dekrety i symboliku města, kde se má akce konat. „Nacističtí pohrobci si tu pořádají sjezd, kteří veřejně zpochybňují Benešovy dekrety a ještě navíc v Brně, které se stalo centrem otřesných událostí a nacistického teroru za druhé světové války. Opravdu nestačím zírat, co se tady děje,“ řekl Okamura novinářům.
Na sněmovní usnesení následně reagovala část senátního výboru pro lidská práva. Vyjádření zaslal člen výboru Břetislav Rychlík za TOP 09 a podepsali se pod něj další čtyři členové výboru z celkových jedenácti.
Senátoři se v pátek na svém výjezdním zasedání v Brně setkali s vedením festivalu Meeting Brno. Ve vyjádření se postavili za festival i za pozvání krajanů na Sudetoněmecký den.
„Stalo se den poté, co část sněmovny a vládní koalice odhlasovala hanebné prohlášení proti Sudetoněmeckému dni v Brně. Učinila tak slovníkem a argumenty, které nepatří do 21. století. Ukázalo se, že vládní koalice má problém s pojmy a činy, jako je smíření a celospolečenský dialog,“ stojí ve vyjádření.
Pod prohlášením je kromě Rychlíka podepsán také předseda výboru Jiří Růžička za TOP 09, místopředseda výboru Pavel Kárník za STAN, Zdeněk Papoušek za ODS a Přemysl Rabas za hnutí Senátor 21.
Hysterie jako varovný signál
Část senátorů ve svém vyjádření mluví o hysterii a varuje před tím, jakým způsobem část politické scény na Sudetoněmecký den reaguje.
„Hysterie, se kterou nejsou tyto politické síly schopny přijmout základní stavební kámen svobodné občanské společnosti, by měla být varovným signálem pro veřejnost. Zástupci Senátu plně stojí za festivalem Meeting Brno a pozváním krajanů na Sudetoněmecký den,“ uvádí se dál ve vyjádření.
Senátoři zároveň doplnili, že část členů horní komory v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem z ODS se 23. května zúčastní Pouti smíření.
Podporu festivalu Meeting Brno potvrdil také Senát prostřednictvím tiskového vyjádření. Sabina Netrvalová ze senátního tiskového výboru uvedla, že předseda Senátu Miloš Vystrčil festivalu udělil záštitu. „Předseda udělil festivalu Meeting Brno záštitu. Podporu dialogu a smíření ve společnosti považuje za důležité hodnoty,“ sdělila Netrvalová.
Vystrčil se má ke svému zapojení podle ní vyjádřit na úterní tiskové konferenci v Senátu.
Do sporu o Sudetoněmecký den mezitím vstoupily i další informace Parlamentních listů. Redakce zjistila, že odmítavé stanovisko české vlády ke konání sjezdu v Brně nemělo poškodit vztahy České republiky s Německem.
Z Černínského paláce zaznívá, že němečtí politici brněnský sudetoněmecký sjezd výrazně neřešili a teprve nyní jim mělo dojít, jak citlivě je toto téma vnímáno v Česku.
„Politici spolkové vlády o tom moc nevěděli a nevnímali to. Oni řeší Írán, jaderné zbraně v Evropě a další témata a sudeťští Němci jdou mimo ně. Vláda Berlína má opravdu jiné priority než se zabývat akcí Posselta,“ uvedl zdroj z Černínského paláce.
Téma se objevilo i při schůzce ministra zahraničí Petra Macinky se Stephanem Mayerem. Macinka měl německé straně vysvětlovat, proč je akce v Česku vnímána negativně.
„Mluvil jsem o tom, proč je tato akce u nás vnímána tolik negativně. Většina Němců to absolutně neřeší. Ti, kteří ano, nyní už ví, že to pan Posselt celé značně podcenil i ze své osobní pozice, které případně do Brna zamíří, nemohou očekávat pouze aplaus,“ konstatoval Petr Macinka.
Skutečným cílem brněnského sjezdu podle zjištění redakce není smíření, ale zviditelnění předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta.
„Je to nejspíš jeho provokace, protože oficiální zdůvodnění o jakémsi usmiřování je nesmysl. Nepotřebujeme kolektivní usmiřování, to ani nejde. Usmířit se mohou jednotlivé rodiny, na kterých druzí spáchali nějaké bezpráví. Žádné kolektivní usmiřování nebude nikdy fungovat,“ dodal zdroj.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s názorem části senátorů, že prohlášení Sněmovny bylo „hanebné“?
