Havel do NATO nejprve nechtěl, prozradil v ČT Henry Kissinger. Uvedl také, zda se máme obávat Ruska

08.02.2017 19:12

Exkluzivní rozhovor s 93letým Henrym Kissingerem, bývalým ministrem zahraničí USA, přinesl pořad Interview ČT24. Současný poradce Donalda Trumpa však nechtěl odpovídat na aktuální otázky, i přesto se ale současnosti dotkl.

Havel do NATO nejprve nechtěl, prozradil v ČT Henry Kissinger. Uvedl také, zda se máme obávat Ruska
Foto: Nakladatelství Prostor
Popisek: Henry Kissinger

Úvodem Kissinger zavzpomínal na exprezidenta Václava Havla. „Myslím, že jsem se s ním poprvé setkal skrze Miloše Formana. Mám za to, že jsem se s ním poprvé setkal v Praze,“ sdělil. „Nejdřív jsem jej poznal jako disidenta. A pak jsem ho poznal blíž a stali jsme se osobními přáteli. Několikrát navštívil můj venkovský byt v Connecticutu, já ho navštívil několikrát na Pražském hradě. Šli jsme spolu na jazzovou hudbu v centru New Yorku, kterou znal mnohem lépe než já,“ dodal. Otázka konzervatismu a liberalismu mezi oběma politiky podle Kissingera nikdy nevyvstala. 

„Byl jsem pro české členství v NATO, kdežto Václav Havel ne. Ale pak po roce změnil názor. Po čase byl ještě vášnivějším obhájcem než já,“ dodal s tím, že Havel nabyl přesvědčení, že bezpečnost ČR může být potenciálně ohrožena. „Domníval se také, že šlo o základní otázky svobody a že by nebylo vhodné, aby ČR stála opodál,“ zmínil. 

A co Havel a Rusko podle Kissingera? „Jak se náš vztah vyvíjel, tak jsme nakonec měli sklony skončit na stejné straně. Ale jeho instinkt by byl – pojďme se připravit na vyjednávání s Ruskem. Je možné, že by zvolil trošku silnější postoj,“ zmínil k této otázce Kissinger.

Kissinger se vyjádřil také k otázce Charty 77. „Byl to bod zlomu v dějinách střední Evropy a Evropy vůbec,“ sdělil jasně. „Nemyslím si, že Havel a Walesa by se dočkali takových reakcí, pokud by nebylo Reagana a paní Thatcherové. Ale Havel a Walesa si zaslouží to hlavní uznání, protože měli odvahu se postavit totalitnímu systému,“ odvětil Kissinger na otázku, kdo porazil komunismus – zda Margaret Thatcherová s Ronaldem Reaganem, či Václav Havel a Lech Walesa. 

„Je třeba inspirativních vůdců. Moderní vlády mají sklon se soustředit na okamžité problémy. Společnosti ale potřebují sny, nikoliv praktické problémy,“ sdělil k současné situaci. A měla by se střední Evropa obávat za Trumpovy administrativy Ruska? „Pokud by USA opustily své spojence ve střední Evropě, opustily by mezinárodní právo. Nedokážu si představit, aby americký prezident jen naznačil, že se americký závazek vůči obraně NATO změní,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…