Úvodem Kissinger zavzpomínal na exprezidenta Václava Havla. „Myslím, že jsem se s ním poprvé setkal skrze Miloše Formana. Mám za to, že jsem se s ním poprvé setkal v Praze,“ sdělil. „Nejdřív jsem jej poznal jako disidenta. A pak jsem ho poznal blíž a stali jsme se osobními přáteli. Několikrát navštívil můj venkovský byt v Connecticutu, já ho navštívil několikrát na Pražském hradě. Šli jsme spolu na jazzovou hudbu v centru New Yorku, kterou znal mnohem lépe než já,“ dodal. Otázka konzervatismu a liberalismu mezi oběma politiky podle Kissingera nikdy nevyvstala. 

„Byl jsem pro české členství v NATO, kdežto Václav Havel ne. Ale pak po roce změnil názor. Po čase byl ještě vášnivějším obhájcem než já,“ dodal s tím, že Havel nabyl přesvědčení, že bezpečnost ČR může být potenciálně ohrožena. „Domníval se také, že šlo o základní otázky svobody a že by nebylo vhodné, aby ČR stála opodál,“ zmínil.