Na Boží hod velikonoční, při němž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí, potažmo vykoupení celého lidstva, se ve skupině „Miloš Zeman je náš prezident“ strhla mela na téma komunismus, kdy „všechno fungovalo“. A proč Havla nenechají spát ani během křesťanských svátků?
Debaty zřejmě vyvolaly zprávy v rozhlase si televizi o tom, jak komunismus potíral náboženský rys Velikonoc a i tyto jarní svátky dokázal využít k propagaci budovatelství. Provokujícím statusem diskusi rozpoutal Vít Sedláček:
„Přátelé, taky vás nehorázně štve, když někdo tvrdí, že socialismus nefungoval? 100% zaměstnanost, 100% gramotnost, každý měl střechu nad hlavou, bezplatné zdravotnictví na světové úrovni, nezávislé a spravedlivé soudy, trest smrti pro vrahy a vlastizrádce, zdravé a kvalitní potraviny, spravedlivá odměna za vykonanou práci, žádní vykořisťovatelé, Havel v žaláři, bezpečnost a pořádek, zemědělství, které nám záviděl celý svět... A je toho mnohem více. Může mi někdo vysvětlit, co na tom nefungovalo?“
Na zemanovsky zaměřené stránce se víceméně našla většina podporovatelů jeho názoru.
„Komunismus fungoval, a to se neodpouští“
„Lidi byli moc rozežraní, tak teď to mají – kapitalismus,“ zareagovala jako jedna z prvních Květoslava T. z Karviné (skupina je vedena jako uzavřená, proto citujeme bez celé identifikace autorů jednotlivých příspěvků – pozn. red.). Zanotoval si s ní v tom Kamil Papežík, loni vyloučený člen SPD, bývalý místopředseda brněnské buňky SPD, nyní bez politické funkce: „Máte pravdu. Mnohé z nás pálilo dobré bydlo. Měli jsme se dobře a nechali jsme se obelhat propagandou Hlasu Ameriky a jiných rádií apod.“
Kamil Papežík
Ten dokonce v pondělí příspěvek nasdílel i na své osobní stránce, na které má necelou tisícovku přátel. „A Velikonoce a Vánoce jsme slavili také a na dárky se dalo vydělat...“ dala mu, v souvislosti s aktuálními svátky, za pravdu Jarmila Sobotková. Podle Ivo Stanislava „nefungovali v tom systému neschopní a příživníci“. Antonie Suchanová zalitovala své někdejší podpory sametové revoluce: „Nějak se to celé zvrtlo, pro tohle jsem na Václaváku tedy zvonit klíči nechtěla.“
„Ten problém je, že to právě fungovalo – a to se neodpouští a je to potřeba zničit,“ přitakává Jarka Pešková, dáma s českou vlajkou na profilovce. „Zlaté časy, hlavně ty jistoty a bezpečí, což zlatá inteligentní dnešní mládež vůbec nepochopí,“ pokračovala Jana M., podle fotografie staršího věku.
„Bylo nám kdysi fajn. Teď volte SPD – Okamurovce, musíme to vše napravit,“ vyzvala při té příležitosti jedna z okamurovských fanynek, Marie P. z Kralup nad Vltavou, což Papežík nemohl nechat bez odezvy: „Okamura vám nic nespraví. On sám je podnikatel. Nemá důvod pomáhat lidu. Znám ho i Fialu a další z nich. Jsou to buržojové.“
Co důchodce, to rudé plus na seznamu?
Další plusy „rudé české historie“ doplnil Karel B., rovněž postaršího věku: „Nebyli miliardáři, placený Senát, podmínka čím větší debil tak lepší křeslo, menší množství v parlamentu, kteří se scházeli 1krát, možná 2krát za měsíc a jinak chodili do práce za stejný plat jako já.“
Seznam rozšířila i nezaměstnaná Alena N.: „Já osobně jsem byla v socialismu spokojená. Hlavně nebyl takový stres jako je to dnes: Mladí, aby bydleli, musí žít na dluh a platit bankám nehorázné peníze.“
Sarkasticky si přisadila Jiřina P.: „Nefungovalo na tom, že k nám nemohli lézt narkomani, teroristi, vrazi a zloději přes zavřené hranice. Že jsme neměli maso z Polska, že nás neokrádaly cizí země, že se tu neváleli bezdomovci, nezaměstnaní, feťáci... Mám pokračovat? Žebráci, prostitutky (ukryté)...“
Jana V. z Jablonce nad Nisou připojila další aspekt: „Neumíralo tolik lidí na rakovinu jako teď, samí mladí lidé a co jich je. Toho vysokého věku se právě dožívají lidé, kteří mají pevný základ z dřívějších let. A co si pamatuji, můj muž měl plat 2800 Kč a já 1250 Kč a nájem jsme platili 250 Kč a mléko za 2 Kč, chleba 3.90 a cigarety za pár kaček.“
Příspěvky důchodců, zdá se, převažují. Karla Ř. z Mělníka si vysloužila několik lajků bonmotem: „Mně bylo také dobře, jen jsem musela držet hubu. Teď ji musím držet také, a navíc jako důchodci je mi blbě!“
Podle Milana D. je to i se svobodou slova opravdu dnes o dost horší: „Tehdy každý věděl, že nesmí nadávat na stranu a vládu a s tím si vystačil. Dnes nevíte, kdy vás Hamáček a jeho poskoci potrestají za to, že kritizujete migraci, EU, NATO, povalečský způsob života našich ‚pracantů‘, když jste proti propagaci homosex, genderu, když neuznáváte XXX pohlaví apod. Dnes kdo nemá ten správný EU-USA úhel pohledu, tak je okamžitě označen za agenta Kremlu, xenofoba, rasistu, dokonce i nacistu.“
A další perla proti současnému kapitalismu: „Exekutoři neměli práci.“
Psali jsme:
Je to mýtus! Nene, oponuje Papežík, co cestoval „do Jugošky“
Z reakcí jiných to ale vypadalo, jako by přispěvatel se svou rudou propagandou šlápl do vosího hnízda.
„Neštěstí socialismu bylo, že nedovoloval soukromé vlastnictví, zakazoval pobyt a pohyb obyvatel mimo území, kontroloval snad úplně všechno. O svobodě projevu se také příliš nedalo mluvit a lidská práva, to byl jenom mýtus...“ snažil se lidem vysvětlit a připomenout Tomáš F.
I tohle se ale snažil vyvrátit aktivní bývalý okamurovec Papežík: „To není přesné. Mohl jste vlastnit pole, zahradu, dům, garáž, dílnu. Bylo povoleno i pracovat ‚sám na sebe‘. Moje maminka šila. Ohlásila se na národním výboře – bylo to legálně. Cestovali jsme. Do Polska, Maďarska, Jugošky, Bulharska.“
Další mužská vzpomínka: „V roce 1960 bylo sice pivo za 1,60 Kčs, ale chlapi brali 900 Kčs měsíčně, a ženy, co jednotily řípu, braly kolem 450 Kčs měsíčně. V roce 1985 bylo méně sebevražd, ale když do Kotvy přivezli barevnou televizi Colotron, tak byla fronta kolem Kotvy od noci a na českou se čekalo půl roku. Fakt skvělá doba. Němci přijeli ke Flekům a házeli marky našim jak žebrákům, až dostali do huby. A víte, kdo to většinou v Jitrnici byli? Nezaměstnaní, kteří si tady žili jak prasata. Jó, to se to žilo.“
Reakcí mu byla ženská odveta od Marcely: „Hm a jaký div, vyrostli jsme, pamatujeme si každý krásný dárek, který se sháněl pod pultem. Měli jsme spousty přátel, chodili každý týden na zábavu, plakali do polštářů, když jsme měli(sic!) kluka na vojně. A i když jsme měli pifku na rodiče nebo učitele, drželi jsme pěkně hubu, protože jsme byli vychovaní v úctě ke starším, k úctě ke všemu, co nám přinášelo užitek do života.“
Vivat, komunistický zdravotníku…
Mezi černobílými hesly se našla i vyrovnaná hodnocení, jako například od zdravotnice Ilony M.: „S tím zdravotnictvím na světové úrovni jste to přehnal. Bylo na bídné úrovni, vím to jako zdravotník zcela jistě! (...) Ano, netolerovaly se příživnice, každý musel chodit do zaměstnání a střecha nad hlavou byla též vždy... Možná až na výjimky. Spousta věcí nebyla k sehnání, jen pod pultem, ale když to tak shrnu: brala bych spíš ten nedostatek, než dostatek nekvalitních krámů, které jsou bezcenné a zahlcujeme jen planetu harampádím. Vážili jsme si maličkostí, dnes si neváží nikdo ničeho... To, co se děje dnes je šílené... Jsme popelnicí Evropy a nechali jsme si ukrást a zničit vše, co naši předci těžce vydobyli a vybudovali...“
Mnozí oponovali zmíněnému tvrzení zdravotnice, že stav zdravotnictví byl horší. Mezi několika reakcemi na toto téma, zejména ze strany žen, se objevil například tento:
„Zdravotnictví bylo velice dobré. Prodělala jsem více operací v té době a zdá se mi, že se nelišilo od zdravotnictví na západě, možná bylo i lepší. Mám 3 děti a rodila jsem pokaždé v jiné porodnici a taky bezvadné. Tak nevím, že by bylo naše zdravotnictví za komunistů horší než dnes. Lišilo se jedině tím, že bylo zadarmo, jen se platila 1 Kč za recept. Teď nemám peníze na léky, na zubaře, na oční operace atd... Hlavně že můžu jet třeba do USA, ale na to už vůbec nemám finance. Fakt se máme móc dobře,“ napsala Věra L.
O slovo se opětovně přihlásila Jarka Pešková: „Zdravotnictví bylo na úrovni poplatné své době a hlavně všem dostupné, což dneska není.“ Podle Jiřího Z. z Teplic „vzhledem k době stojíme na místě, včetně západních států. I tam jsou rozčarovaní lidé a společnosti rozdělené a rozhádané“.
Se slovy zdravotnice nesouhlasil ani Kamil Papežík: „No nevím. Potřebuji brýle. Chtějí po mně tři tisíce a více. A když je nemám, tak nemůžu číst. Za socialismu byly základní typy brýlí zadarmo, ne?“
Podle Marcely Z. z Příbrami, která zažila sebevraždu samoživitelky z důvodu chudoby, je vizitkou současnosti právě to, jak se stát (ne)stará o děti či důchodce, jak zmínila ve svém dlouhém příspěvku:
„Mně se ta doba líbila a hned bych se do ní vrátila: sociální jistoty, bezpečná země, soběstačnost v zemědělství, povinnost pracovat pro všechny. Nyní přepadnou člověka za bílého dne a zavraždí pro pár korun. Dnešní doba pro mě hrůza a děs, plno bezdomovců, chudoba, člověk se bojí večer vyjít na ulici. Sebevraždy ze zoufalství: zažila jsem sebevraždu matky samoživitelky i s dítětem a důvod ? Vše prodala, aby měla na jídlo, stát jí nijak nepomohl, rodinu neměla. Vizitkou státu by mělo být to, jak se stará o své důchodce, rodiny s dětmi, nemohoucí. A já rozhodně nemám pocit, že se stará dobře. Protože, kdyby se staral dobře, nebylo by v této zemi tolik chudoby.“
Dědovi sebrali dílnu… Na tohle nepamatujete?
Pozitivní ohlasy se nahrnuly i na tehdejší agrárníky: „Dodnes se divím že v těch katastrofálních podmínkách měli naši zemědělci takové výsledky.“
Podle jiné respondentky to bylo tím, že „to dělali s láskou, vím o čem mluvím – pracovala jsem v zemědělství 17 let, dodělala si školu, nic nám nebylo zatěžko“.
Podle českého emigranta Jakuba D. právě tohle se stalo důvodem, proč „nás musel Západ zničit: Byli jsme obrovskou obchodní konkurencí. Vždyť jsme vyváželi skoro všechno, od zbraní až po zemědělskou techniku. Byli jsme hodně bohatý stát, polistopadová vláda jim to pomohla všechno rozkrást, měli by všichni viset.“
Mezi chvalozpěvem téměř zapadly názory jako ten od Leoše M. ze Slaného: „ A co trocha tý svobody, zadrátováný hranice? Dědovi sebrali dílnu a dluhy na stroje musel splácet dál...“ Přesto se našli odvážní, kteří se snažili smršť komunistického pozitivismu popřít, například Jitka M., která studovala v Sydney: „Socialismus je zrůdnost a zločin. Po celém světě byli pro jeho udržení lidi ve strachu zavražděny miliony lidi. Srovnatelné s fašismem a islámem.“
Hoax stále žije
Během Velikonočního pondělí tomu nasadila korunu Marie A., když sdílela hoax, srovnávající dnešek se socialismem. Jde o citát, který už roky putuje sociálními sítěmi s fotografií Jiřího Suchého, loni pro změnu s portrétem slovenského herce Emila Horvátha, a již byl několikrát popřen jako hoax. Autentická je (například podle portálu Sme.sk či Hoax.cz a dalších) pouze první věta, od zbytku se Suchý údajně distancoval:
Kapitalismus je lepší než socialismus, ale horší než jsem čekal. Skutečný rozdíl mezi kapitalismem a socialismem:
„V socialismu zloději kradli toaletní papír, mýdlo, tužky. - V kapitalismu zloději kradou fabriky, vyrábějící toaletní papír, mýdla, tužky."
„V socialismu dělníci dostávali přebytky. - V kapitalismu, jsou dělníci přebytkem."
„V socialismu kradlo hodně lidí, ale málo. - V kapitalismu krade málo lidí, ale zato hodně."
„V socialismu se o zlodějích psalo v černé kronice a seděli v base. - V kapitalismu se o zlodějích píše jako o celebritách a sedí v daňovém ráji."
Přibližně ve stejnou dobu se na stejné stránce objevil příspěvek na podobné téma:
Mnozí jsou již srovnáváním „tehdy a nyní“ unaveni, jak shrnuje Jarda N. z Prahy a přidává radu na závěr: „Tohle téma je tu stále a je to furt to samé. Nemá cenu se k tomu vracet – lepší by bylo udělat něco nově, aby si to vzalo něco z minulých dob a něco ze současné a spojit to.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
