„Porošenkovo rozhodnutí neprodlužovat nadále příměří ukazuje, že mírová jednání vzbuzovala zbytečně přehnaná očekávání. Média naposledy přinesla informace, že se ukrajinské jednotky formují poblíž stanovišť separatistů,“ popisuje sled posledních událostí na Ukrajině Ash. Zmiňuje dále, že ruský prezident Putin nabídl ústupek v podobě vytvoření společných rusko-ukrajinských jednotek. Ty by na návrh Putina měly společně s pozorovateli OSCE kontrolovat rusko-ukrajinské hranice s cílem zamezit volnému průchodu separatistů.

„Tyto ústupky však z pohledu Porošenka přišly příliš pozdě a nebyly dostatečné. Kyjev navíc nevěří, že je snaha Moskvy o mírová jednání vážně míněna. Ukrajinské autority byly navíc rozladěny zprávami o zemřelých a raněných ukrajinských vojácích, které přicházely po celou dobu vyhlášeného příměří," pokouší se Ash analyzovat uvažování ukrajinské strany a dodává, že Porošenkovo rozhodnutí je ovlivněno pěti různými faktory.

Prvním faktorem je podle Ashe již zmíněné přesvědčení, že separatisté ani jejich spojenci v Moskvě nemyslí svá slova o míru vážně. V souvislosti s dalším faktorem zmiňuje Ash nedělní demonstraci na kyjevském náměstě Majdan, kde její účastníci hrozili Porošenkovi, že pokud neukončí příměří, budou jej považovat za zrádce a skončí jako Janukovyč. „Porošenko byl sice zvolen z vůle celé země, ale požadavky Majdanu musí brát velmi vážně," je přesvědčen Ash.