Hejtman Půta: Odmítám slibovat věci, které nemohu z pozice hejtmana kraje zařídit

21.02.2013 9:02

Jediným krajem, kde neuspěla v podzimních krajských volbách levice, a kde ve vedení kraje není zastoupena ani žádná parlamentní strana, je Liberecký kraj. Nově zvolený hejtman Martin Půta (SLK) pro naše stránky slíbil, že je připraven podpořit jakýkoli dobrý nápad, bez ohledu na to, za koho byl jeho předkladatel zvolen. Zeptali jsme se jej ale i na to, co je podle něj příčinou toho, že se jim podařilo uspět, jaké jsou jeho hlavní priority a zaměřili jsme se také na problémy kraje.

Hejtman Půta: Odmítám slibovat věci, které nemohu z pozice hejtmana kraje zařídit
Foto: Redakce
Popisek: hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj)

Pane hejtmane, máme za sebou první přímou volbu prezidenta. Jak byste volbu hodnotil? Jste spokojen s výsledkem? A jak nahlížíte na kampaň, která byla v průběhu voleb vedena?

Jsem rád, že nového českého prezidenta mohli vybrat v přímé volbě sami občané. Těší mě, že se nemusel opakovat nechutný příběh z roku 2008, příběh plný nátlaku, záhadných onemocnění a vyhrožování, který jsme mohli sledovat v přímém přenosu z Pražského hradu. V prezidentských volbách jsem podporoval poraženého kandidáta Karla Schwarzenberga, přesto je vítěz voleb Miloš Zeman mým prezidentem. Nerespektování výsledku prezidentské volby by bylo podle mého názoru útokem na podstatu demokracie.

Mrzí mě, že volební kampaň zhrubla především před druhým kolem a bude velkým úkolem pro vítěze a budoucího prezidenta pokusit se oslovit většinu národa, která buď vůbec nevolila, nebo volila poraženého kandidáta, či ty nepostupující do druhého kola. Lži a pomluvy charakterizují nejlépe jejich autory a hlavně ty, kteří si je objednali a financovali. Výsledek voleb a také průběh kampaně považuji za pohled do zrcadla, ve kterém je možno vidět ve zkratce stav českého národa.

Vítězem se stal levicový kandidát a levice tak po krajských a senátních volbách opět posílila. Co je podle Vás příčinou tohoto jejího vzestupu? A proč podle Vás v Libereckém kraji upěli právě Starostové pro LK, a Liberec je tak po Praze jediným krajem, kde v současné době nevládne levice? Jaké jsou hlavní ideje, které Vaše strana zastává, a které podle Vás přesvědčily Vaše voliče?

Po více než šesti letech, kdy na celostátní úrovni vládnou pravicové nebo středopravicové vlády, se sympatie voličů přesouvají směrem k levici. V době, kdy se nedaří ekonomice, chtějí lidé věřit tomu, že levice najde recept, jak ekonomiku znovu nastartovat. Střídání vlád je v demokracii běžným prvkem, a navíc v době utahování opasků a snižování životní úrovně musí vláda s úsporami začínat sama u sebe. Citlivost veřejnosti na rozdělování trafik nebo na neřešené kauzy je mimořádně silná.

Starostové vyhráli v LK volby i proto, že na krajské úrovni není tak jednoduché schovat neschopnost za ideologii. ČSSD v našem kraji proslula především nezákonným vyplácením odměn uvolněným členům rady kraje, rozdělováním dotací stranickým kamarádům, předraženými zakázkami a neschopností řešit skutečné problémy obyvatel kraje. Čtyři roky vládla kraji ČSSD díky tiché podpoře KSČM a za mlčení ODS v krajském zastupitelstvu, Starostové byli jedinou reálnou a pracující opozicí. Naší hlavní ideologií je odpovědné vedení kraje bez dalšího zadlužování, racionální přístup při správě majetku kraje a hledání řešení problémů obyvatel kraje. Voliči si navíc kandidáty Starostů mohli prověřit v jejich městech a vesnicích, mohli tak zjistit, co mají starostky a starostové za sebou. Jinak řečeno - jako komunální politici, kteří řídili a řídí svá města a obce, jsme konkrétně oslovovali voliče nejen kritikou bývalého vedení Libereckého kraje, ale nabídli jsme návrhy řešení hlavních problémů, a také odborníky, kteří se ve svých obcích osvědčili.

V koalici se Změnou pro LK máte v zastupitelstvu pouze o jeden mandát více než opozice. Jak se v tomto prostředí pracuje?  A neobáváte se křehké koaliční většiny?

Těšil jsem se na spolupráci a věřím, že společně se Změnou můžeme přesvědčit voliče o tom, že politiku na krajské úrovni lze dělat slušně a odpovědně stejně jako na úrovni vesnic a měst. Moje pocity po necelých třech měsících od zvolení do funkce hejtmana jsou dobré a s prací Rady Libereckého kraje a komunikací mezi radními jsem spokojen. Mám velice dobrý pocit z pracovního nasazení jednotlivých členů rady a vnímám jejich chuť pracovat ve prospěch celého kraje. Na rozdíl od minulé vlády se nám navíc daří řešit problémy, například krajského rozpočtu, společně a nikoli jen podle zájmu jednotlivých resortů.

Do uvažování o výše zmíněné koalici jsem nasadil veškeré své zkušenosti z komunální politiky. Bylo mi jasné, že čím těsnější poměr hlasů v zastupitelstvu, tím bude složitější ji udržet. Pro nás to ovšem znamená, a na to jsme připraveni, že budeme muset jak s koaličním partnerem, tak i s ostatními zastupiteli, komunikovat o všech věcech konkrétně, otevřeně a bez obalu, abychom své záměry prosadili. Věřím, že tak se nám podaří, aby koalice sloužila občanům Libereckého kraje po celé čtyři roky.

Jak byste hodnotil spolupráci s opozicí?

Kraj je vlastně velké město, které se stará o krajské silnice, střední školy, nemocnice a domovy důchodců. Hejtman je podle mé představy vlastně krajský starosta, který řeší stejné nebo obdobné problémy jako obce a města, jen v trochu vyšším gardu.

Pokud se týká opozice, dodrželi i jsme své předvolební sliby a umožnili jsme jí kontrolní činnost v zastupitelstvu, výborech, redakční radě krajských novin nebo třeba v majetkové komisi. Opozice získala také své zástupce v dozorčích radách firem zřizovaných Libereckým krajem, a to včetně předsedů těchto kontrolních orgánů. Ve výborech zastupitelstva jsou navíc i zástupci malých stran, které se do zastupitelstva při loňských volbách nedostaly.

Nyní bude záviset na opozici, zda poskytnutý prostor využije a jak budou zastupitelé KSČM, ČSSD a ODS v zastupitelstvu kraje pracovat. Jinak řečeno - zda to nebude jen o odcházení z jednání zastupitelstva, demonstrativním nehlasování a obstrukcích, které nám kolegové předvedli na prvních dvou jednáních zastupitelstva, ale naopak hlavně o konkrétním projednávání jednotlivých problémů a hledání řešení ve prospěch Libereckého kraje. Jsem jako hejtman připraven podpořit jakýkoli dobrý nápad, bez ohledu na to, za koho byl jeho předkladatel zvolen.

Můžete nám prozradit priority, na které byste se chtěl jako hejtman zaměřit? Co je podle Vás potřeba v kraji změnit, aby se zde obyvatelům žilo lépe?

Do voleb jsme šli s programem otevřeného a dobře hospodařícího kraje, což bude v následujících letech priorita. Obyvatelé kraje se podle tohoto záměru dozvědí vše - jak funguje samospráva, jak pracují radní, zda platí schválený rozpočet, za co a v jaké výši kraj utrácí peníze. Chceme, aby lidé mohli už během přípravy rozpočtu na rok 2014 sami navrhovat to, co považují za důležité a potřebné.

Veřejná kontrola je podle mne vůbec nejlevnější způsob, jak prostor pro klientelismus nebo korupci omezit. Obdobně jsem tuto praxi prosazoval ve funkci starosty města Hrádku nad Nisou a hodlám v tom pokračovat i na kraji ve funkci hejtmana. Ve velké míře budeme používat moderní systémy nákupu, například sjednocení nákupů v elektronických aukcích nebo komoditní burzu pro nákup energií. Na setkání se starosty obcí jsme nabídli, že pokud se jim to vyplatí, mohou se ke kraji přidat a ušetřit ze svých rozpočtů.

Značné škody způsobily na území kraje povodně, které kraj zasáhly v srpnu 2010.  Jak v současnosti vypadá revitalizace oblasti?

Další naší prioritou je samozřejmě likvidace následků povodní v roce 2010, zejména na komunikacích a mostech na Frýdlantsku a  Chrastavsku.  Nebude to snadné. Předchozí vedení kraje totiž nezajistilo financování těchto staveb. V krajském rozpočtu nám v tuto chvíli 52 miliónů korun na 4 liniové akce, které budeme realizovat v letošním roce, a dále je nutné hledat 500 miliónů korun na zbylé 3 akce, které nejsou zatím přihlášeny do žádného programu.

V srpnu roku 2010 postihly část Libereckého kraje povodně. Povodněmi bylo zasaženo celkem 198 mostů na silnicích II. a III. třídy z celkového počtu 666 na celém území Libereckého kraje, z toho 121 mostů bylo narušeno tak, že byla či případně stále je omezena zatížitelnost mostu. Celkem 22 mostů vyžaduje kompletní rekonstrukci. Celkové škody na mostech na silnicích II. a III. třídy byly vyčísleny na 453,2 mil. Kč. Na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji bylo zasaženo celkově 38 úseků, které byly či stále jsou přes celé zimní období neprůjezdné z důvodu sesuvu silnice, sesuvu půdy nad silnicí, poškození mostu apod. Nejvíce byly zasaženy následující úseky silnic II. a III. třídy: silnice II/592 Kryštofovo Údolí – Chrastava – Nová Ves – Mníšek, silnice II/290 Frýdlant – Raspenava – Hejnice – Bílý Potok, silnice III/03513 Heřmanice – Dětřichov a III/0353 ve Višňové Celkové škody na silniční síti v majetku Libereckého kraje byly vyčísleny na 1,59 mld. Kč. V rámci odstraňování povodňových škod na dopravní infrastruktuře v prvé řadě Liberecký kraj obdržel od Ministerstva financí částku 35, 3 mil. Kč na záchranné a likvidační práce v rámci řešení krizové situace týkající se silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji.

Z vlastního rozpočtu byly zadány projektové dokumentace včetně zajištění stavebních povolení na obnovu 5-ti nejvíce poškozených silnic II. a III. třídy. Projektové dokumentace byly zadány prostřednictvím Krajské správy silnic Libereckého kraje. Celková cena na vyhotovení a projednání projektových dokumentací je cca 35 mil. Kč.

Následně byly schváleny orgány kraje žádosti do programu Ministerstva pro místní rozvoj „Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou" s alokací pro kraje 50 % (dotace)/ 50 % (vlastní podíl).

Pokračuje i rekonstrukce mostů poškozených po povodni. Ta byla zahájena koncem roku 2011 a bude ukončena v září letošního roku. Na podíl Libereckého kraje jsou využívány prostředky z mostního úvěru.

Momentálně také probíhají jednání na úrovni Libereckého kraje, premiéra České republiky a příslušných rezortních ministrů k zajištění financování těchto akcí, takže věřím, že nejpozději do roku 2014 poškozenou dopravní infrastrukturu se nám podaří obnovit a všechny napáchané škody povodní budou odstraněny.

Počet nezaměstnaných je v Česku nejvyšší od roku 1993, což se projevuje i v Libereckém kraji. Přijmete nějaká opatření na podporu nezaměstnanosti? A do jaké míry může podle Vás za rekordní nezaměstnanost současná vláda?

Údaje o nezaměstnanosti nejsou ani v Libereckém kraji nijak růžová. Počet uchazečů o práci se během ledna 2013 zvýšil z 24185 na 25716, což představuje nárůst o 1531 uchazečů. V loňském roce bylo na konci ledna v evidenci 24083 uchazečů, tedy o 1633 méně než letos. Oproti předchozímu měsíci došlo ke zvýšení počtu žen i počtu mužů v evidenci. Počet žen se zvýšil z 12346 na 12695 (tj. o 349 žen). Nárůst počtu evidovaných mužů byl podstatně výraznější. Na konci ledna jich bylo v evidenci 13021 (tj. o 1182 více než v prosinci).

Odmítám ale slibovat věci, které nemohu z pozice hejtmana kraje zařídit. Kraj nemůže nová pracovní místa vytvořit, nemůže slibovat rozsáhlé investice a tím podporu stavebních firem, naopak bude muset hledat úspory v provozních výdajích, které v posledních čtyřech letech rostly, přestože klesaly daňové příjmy kraje. Pokud se podíváme na situace v jiných evropských zemích, nenajdeme podle mého názoru vztah mezi tím jestli v zemi vládne levice nebo pravice a výsledky ekonomiky daného státu. Vliv státu na ekonomiku a její fungování v jednotlivých fázích ekonomického cyklu je menší, než se všeobecně soudí.

Liberecký kraj chce podporovat především hospodářsky slabší oblasti, tedy místa jako je Frýdlantsko, kde je nezaměstnanost výrazně vyšší než je celokrajský a přesahuje 15%. Je po nás proto prioritou podpora pro nové silniční spojení Liberec -  Frýdlant při jednáních s ŘSD, nebo zajištění posílení přivaděče vysokého napětí pro Liberecko a Jablonecko, kde dnes není dostatek elektrické energie, při jednáních s ČEZ Distribuce.

Budeme také se zástupci podnikatelského a akademického sektoru hledat cestu, jak zlepšit krajské střední školství a zaměřit ho na technické obory, jejichž absolventi se nebudou bát o uplatnění na trhu práce a budou se učit dovednosti a technologie, které firmy opravdu potřebují. Také v letošním roce bude pokračovat stipendijní program u vybraných učebních oborů, který má zvýšit jejich atraktivitu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Katka Synková

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pekarová slíbila šetřit. Ale poslanci prolétali miliony. Na „setkání s výbory“

16:57 Pekarová slíbila šetřit. Ale poslanci prolétali miliony. Na „setkání s výbory“

Japonsko a Singapur, Korea, Mexiko a Paraguay. To byly nejnákladnější cesty výborů Poslanecké sněmov…