„Umím si obecně představit takový model, kdy by vznikl společný fond, do kterého by vložily část peněz kraje a část peněz z finančního odškodnění v rámci restitucí církve a z něj by bylo možné financovat projekty v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví či školství," řekl Hašek, který chce v příštích dnech požádat o termín schůzky s kardinálem Dominikem Dukou.
Hospicovou péči by mohly z jedné poloviny platit kraje a z té druhé církve
Podle Haška je to úvodní myšlenka a s církví chce jednat o podrobnostech. „Pracovně řečeno, chceme se bavit o některých typech projektů, například hospicové péči, kde by ty peníze mohly být v poměru 1:1," řekl Hašek.
Hašek řekl, že z rozpočtů krajů šlo od roku 2001 na záležitosti církví a jimi zřizovaných organizací 2,5 miliardy korun. Nejvíce peněz podle něj uvolnil Jihomoravský kraj, který například na církevní střední školy, církví zřízené organizace, charity či opravy kostelů dal více než 560 milionů korun. „Jsem přesvědčen, že církve v ČR by se měly i díky finanční náhradě z církevních restitucí daleko více zapojit do fungování sociální péče, veřejného zdravotnictví, například chybějících hospiců," uvedl Hašek.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se během 17 let církvím postupně až na nulu snižuje příspěvek na podporu činnosti, který činil asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.
Psali jsme:
JUDr. Michal Hašek
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
