Podle nastupujícího ministra kultury Daniela Hermana by bylo optimální, kdyby resort kultury mohl hospodařit s jedním procentem za státního rozpočtu. To se KDU-ČSL podařilo včlenit do koaliční dohody, což je prý podle Hermana dobré znamení. Finanční zdroje chce však zajistit i jinak. „Pak jsou tady mimorozpočtové zdroje, a pokud je mi známo, tak nebyly dobře využívané. Existuje možnost získat evropské fondy, norské fondy, švýcarské fondy. Další třetí složkou, která se v oblasti živého umění stále víc projevuje, je mecenášství. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru je trend budoucnosti,“ říká pro LN Daniel Herman k financování kultury.

Jedním z palčivých problémů resortu je, že se každý rok snižují peníze v grantovém systému. LN upozornily na běžnou praxi, kdy představitelé živého umění začnou nakonec řvát a až poté se zázračně najdou peníze. Ministr za KDU-ČSL Herman k tomu uvedl, že on je především týmový hráč a takové situaci, kdy už někdo musí začít řvát, chce podle svých slov předcházet. „Myslím, že je hodně třeba komunikovat. Já už jsem s tím začal. Scházím se zástupci různých segmentů živého umění. V minulosti se ne vždy doceňoval význam komunikace. Tu je nutné pěstovat, protože se tak může najít řešení dřív, než se začne tzv. řvát. Já řvaní nemám rád, to většinou nastupuje, když docházejí argumenty. Chápu, že umělecká scéna je emotivní, ale já jsem zastáncem klidných řešení. To je moje přesvědčení, můj naturel,“ říká o sobě Herman

Je dobře, když spolu lidé mluví

Začlenění církevních otázek pod Ministerstvo kultury považuje Daniel Herman za logické a nevidí v tom reziduum komunismu. „Vysoké procento památek je sakrálního charakteru a logiku to má. Nevidím to jako problém, standardy jsou nastavené, a budu-li pověřen touto službou, jsem rád, že přichází ve chvíli, kdy kámen,který na vztahu státu a církví ležel dlouhá desetiletí, je odvalen,“ říká Daniel Herman s tím, že pro KDU-ČSL jde o uzavřenou záležitost.