Historik: Od léta 1988 se atmosféra ve společnosti výrazně měnila

13.01.2019 14:52 | Zprávy

Atmosféra v československé společnosti se měnila už v roce 1988, kdy se uskutečnily demonstrace při 20. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy či při 70. výročí vzniku Československa. Série demonstrací v lednu 1989 byla vyústěním situace, začaly vznikat nové nezávislé iniciativy nebo se k těm dosavadním hlásilo víc lidí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Historik: Od léta 1988 se atmosféra ve společnosti výrazně měnila

Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Mezi nové organizace patřily například České děti, Mírový klub Johna Lennona nebo Nezávislé mírové sdružení. „Najednou se k nutnosti změny začali hlásit lidi, kteří do té doby třeba neměli komunisty rádi, ale drželi se stranou, politicky se neangažovali. Začali ztrácet strach a hlásit se o slovo. V průběhu roku 1989 se přidávalo čím dál víc lidí, nezávislé iniciativy se objevily i mimo Prahu. V srpnu či září režim začínal ztrácet kontrolu,“ řekl Svoboda.

Na rozdíl od Polska či Maďarska, kde se poměry uvolňovaly dříve, v Československu a ve východním Německu se režim dlouho držel. „Změny ale přišly i sem. Komunisté věděli, že to dál nejde, ale o nějakých politických změnách příliš neuvažovali, spíše o ekonomických či hospodářských. Ale že by chtěli omezit svoji moc, to je nepravděpodobné,“ poznamenal Svoboda.

Za využití brutálního násilí si ji chtěli udržet i při výročí 20 let od upálení Jana Palacha. Den předtím, v neděli 15. ledna 1989, měly být na Václavském náměstí položeny květiny a promluvit měla Vlasta Chramostová o smyslu Palachovy oběti. Akt se ale přesunul k Federálnímu shromáždění, neboť byli zadrženi zástupci nezávislých iniciativ. „Systém věděl, že se něco chystá, takže i z toho důvodu od pátku či soboty byly u náměstí kovové zátarasy, začaly se uzavírat ulice,“ vysvětlil Svoboda.