Podle Snydera se dá předcházet mnoha kritickým situacím. A situace ve světě už kritická je, nikdo se ji však nesnaží řešit, jen se lidé různě přetahují o moc, zatímco přicházejí o půdu pod nohama. „Nejlepší je prevence. Aby byla politika založená na ekologické panice méně věrohodná, můžeme zlepšit ekologickou situaci,“ konstatuje Snyder, který zároveň tvrdí, že na jednu stranu je spousta problémů vykonstruovaná, i tak se však na nich dá stavět politika.

A spouštěčem takových kritických situací nemusí být čistě hladomor, může jít i jen o zhoršení životní úrovně. „Na jednom konci spektra máte úplný nedostatek – lidi umírající hlady,“ vysvětluje Snyder. „Pak tu máte situace jako v Sýrii, kde hlad vyhnal lidi z venkova do měst a vyvolal občanskou válku s mezinárodními důsledky.“

Následně Snyder předpovídá, že pokud se nepostavíme změnám klimatu, můžeme být příští Sýrií také my. Bojí se, že v takové situaci se nějaký rozvinutý stát vrátí k Hitlerově konceptu Lebensraum. „Hitler vyvolával existenciální obavy, říkal ‚buď my, nebo oni‘, ale ve skutečnosti tím myslel ‚buď náš způsob života, nebo oni‘. A myšlenkou Lebensraum je, že je v pořádku, když někde mimo dohled, třeba na Ukrajině, v Africe, zemřou miliony lidí, abychom my mohli být šťastní.“