Historik se vrátil ke srovnávání Krymu a Sudet. O těch prý nic nevíme, protože nám o nich lhali

22.03.2014 18:15

Česko-německý žurnalista a spisovatel Tomáš Krystlík se v článku, který zaslal serveru ParlamentníListy.cz, snaží dokázat, že nelze srovnávat současnou situaci na Krymu se situací v pohraničních oblastech Československa v roce 1938. Právě toto přirovnání v těchto dnech mnozí politici i novináři používají.

Historik se vrátil ke srovnávání Krymu a Sudet. O těch prý nic nevíme, protože nám o nich lhali
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česko okrojené o Sudety. Stále si ho připomínají v Sudetoněmeckém domě
reklama

Dochází k závěru, že „Čechům tehdejší územní nestabilita československého státu vůbec nedocházela a dodnes nedochází“. Na vině jsou prý jak prvorepublikoví politici a média, tak i dnešní historici, kteří některá historická fakta zamlčují.

Upozorňuje mimo jiné na to, že rozsah území československého státu stanovily pařížské mírové smlouvy z let 1919-1920. Cituje přitom článek 19 prvního dílu Versailleské smlouvy, který se opakuje v saint-germainské a trianonské mírové smlouvě: „Shromáždění (Společnosti národů) může čas od času vyzvati členy Společnosti (národů), aby znovu přezkoumali smlouvy, které se staly nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by mohlo ohroziti světový mír.“

Celý text Tomáše Krystlíka ZDE.

Podle Krystlíka právě zachování těch částí pařížských mírových smluv, na jejichž základě vzniklo Československo v daném rozsahu, kvůli soužití národností v československém státě mír v roce 1938 ohrožovalo.

Krystlík dále připomíná, že Versailleská smlouva obsahuje též článek 86, který umožňuje čelným mocnostem Společnosti národů k ochraně zájmů těch obyvatel Československa, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem nebo náboženstvím, zasahovat do vnitřních poměrů v ČSR.

Statut čelných mocností ve Společnosti národů měly mezi válkami Francie, Velká Británie a Itálie. „Všechny ony čelné mocnosti byly tudíž i účastníky Mnichovské konference a po ní dozíraly na průběh odstupování území,“ uvedl Krystlík.

Mezinárodní smlouvy umožňovaly měnit hranice

Třetím mezinárodně právním důvodem odstoupení československého pohraničí prý byla existence bilaterální, tzv. arbitrážní smlouvy mezi Československem a Německem z roku 1925, podepsaná v Locarnu. Smlouva měla zavazovat oba státy k tomu, že pokud mezi nimi dojde ke sporům, které nemohou být vyřešeny obvyklou diplomatickou cestou, budou předloženy k rozsouzení buď rozhodčímu soudu nebo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti.

Krystlík přiznává, že spojenecké smlouvy s Francií a SSSR teoreticky chránily ČSR před nevyprovokovanou ozbrojenou agresí, ale ne před změnou teritoriálního rozsahu státu. Souhlas s odstoupením okresů s více než 50 % německého obyvatelstva oznámil prezident Beneš a ministr zahraničí Kamil Krofta Francii a Velké Británii nótami 21. 9. 1938. Nová československá vláda prý sice 25. 9. protestovala proti rozšířenému znění požadavků, ale původní souhlas s odstoupením území s více než 50 % německého obyvatelstva neodvolala, nýbrž znova potvrdila, takže účast zástupců ČSR na mnichovské konferenci nebyla nezbytná. „Chamberlain ji sice dvakrát navrhl, ale delegáti ostatních zúčastněných zemí ji zamítli,“ uvedl Krystlík.

Podle něj zůstává otázkou, nakolik si Češi nestálost hranic svého státu vůbec uvědomovali. „Podle četných srovnávání přivtělení Krymu k Ruské federaci s odstoupením území Německu v roce 1938 lze snadno dovodit, že Čechům tehdejší územní nestabilita československého státu vůbec nedocházela a dodnes nedochází. Jak také, když výše uvedené okolnosti jim po celou dobu první republiky byly politiky a sdělovacími prostředky zatajovány a dodnes jsou českými historiky pečlivě zamlčovány,“ dodal Krystlík.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vam
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bobošíková? Tak to je otevřené vyhlášení války, bije na poplach senátor Smoljak. Zpražila jej novinářka ze slavné rodiny

22:11 Bobošíková? Tak to je otevřené vyhlášení války, bije na poplach senátor Smoljak. Zpražila jej novinářka ze slavné rodiny

Novinářce Lucii Groene Odkolek ruply nervy nad facebookovým výlevem senátora Davida Smoljaka (STAN),…