Historik Oldřich Tůma se v úterním Hyde parku České televize věnoval tématu Vítězného února. Dnes je tomu přesně 66 let, co se moci nejen v Čechách a na Moravě chopili komunisté a uvedli do chodu vraždící mašinerii. Přes dvě stě lidí bylo popraveno a velká řada jich skončila v likvidačních táborech, např. v uranových dolech. Stranou historikovy pozornosti nezůstaly ani výroky komunistické poslankyně Marty Semelové, která relativizovala justiční vraždu Milady Horákové.
Vpadli by k nám Sověti v roce 1948?
„Prezident Beneš nakonec zůstal sám a čelil komunistickým politikům sám," poznamenal hned v úvodu pořadu historik s tím, že tehdejší demokratičtí politici selhali, ale nesmíme zapomínat také na to, že komunisté skutečně měli nemalou podporu společnosti. Byť ne všichni voliči, kteří KSČ volili, počítali s tím, že za dva roky zde nastane takováto změna režimu. Rozhodně ale nejde říci, že by se demokratičtí politici dopustili zrady, nepostupovali však dostatečně razantně.
Do jisté míry selhal také prezident Edvard Beneš. Mohlo se mu totiž tehdy zdát, že v příštích volbách mohou komunisté oslabit. Mohl, ale nemusel předpokládat, že příští volby už budou zmanipulované. „Také jeho zdravotní stav byl tehdy velmi křehký, koneckonců půl roku poté zemřel," podotkl host s tím, že tehdejší prezident také prodělal mozkové mrtvice.
Nesmíme zapomínat ani na tehdejší geopolitickou situaci a sílu Sovětského svazu. Je otázkou, zda by Česko mohlo jít rakouskou či finskou cestou. „Sovětům velice zásadně šlo o to, aby Československo ovládli. Jestli by byl Stalin ochoten vojensky zasáhnout, to myslím dneska nejsme schopni říct,“ podotkl Tůma. Případný vojenský zásah ale rozhodně nebylo možné označit za jistý, byť bylo zřejmé, že Československo vycházelo vstříc Sovětskému svazu již za války.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp