Psal se rok 1938 a do hledáčku nacistů se dostal i cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Německá armáda objekt obsadila, později se tu usadilo i gestapo. Mniši, kteří zde do té doby žili, museli až na výjimky klášter opustit.

„To je velice zajímavá a smutná kapitola klášterních dějin,“ začíná své vyprávění kurátor sbírkových a mobiliárních fondů Jiří Franc s tím, že 17. dubna 1941 byl vyšebrodský klášter zrušen nacistickým režimem. „Záhy nato bylo určeno, tehdejšími mocipány, nacisty, že vyšebrodský klášter se stane utajovaným skladištěm naloupených uměleckých předmětů, které hitlerovci sváželi vlastně z celé střední a východní Evropy,“ popisuje Jiří Franc a dodává, že do Vyššího Brodu se tak dostala například celá Mannheimerova  nebo vídeňská Rothschildova sbírka.

„Kromě jiného se sem dostaly také  předměty, které patřily do soukromého vlastnictví Adolfa Hitlera. Byly to sochy, obrazy, právě v takovém tom rádoby heroickém germánském stylu. Všechna tato umělecká díla zamýšleli nacisté vystavit po očekávaném vítězném konci druhé světové války v obří galerii v Linci, která měla zastínit všechna ostatní muzea na celém světě,“ říká Jiří Franc.

Vysvětluje i, jak a za co získal Hitler cenné historické předměty, které patřily právě do jeho soukromého vlastnictví. „V tehdejší době byl Hitler říšským kancléřem. Kromě toho také pobíral nemalé tantiémy ze svého díla Můj boj (Mein Kampf) a těmito prostředky nakládal. Zakupoval umělecká díla, která ho zaujala. Byl to sběratel ve smyslu jeho  nelidské ideologie,“ dodává Jiří Franc. A právě část těchto děl byla uložena i ve Vyšším Brodě.

Osud sbírky po válce

Většina těchto uměleckých děl byla objevena na konci druhé světové války. Jak říká Jiří Franc, v době osvobození vypravila americká armáda odborníky, historiky umění, kteří měli za úkol najít tyto uloupené poklady nesmírné ceny, jako byla například právě Rothschildova sbírka. „Když dojeli do vyšebrodského kláštera z jihu přes ruskou zónu, tak se nestačili divit. To překvapení bylo obrovské. Máme tady z historických pramenů poznatek, že když sem vstoupili jako pověřenci americké osvobozenecké armády, tak nalezli třeba v teologickém sále knihovny, v obrazové galerii v dřívějším klášterním muzeu a v křížové chodbě umělecká díla, která nacisté shromažďovali loupežným způsobem z celé Evropy,“ poukazuje Jiří Franc.