Fokus Václava Moravce se v březnu věnoval otázce imigrace. Představují imigranti pro Evropu zkázu, nebo naději? Právě o tom na Letišti Václava Havla diskutovali politolog Šádí Shanaáh, který má blízko k zeleným, historik Alexej Kelin, egyptolog Miroslav Bárta, kulturní a politický geograf Vladimír Baar, sociolog Dušan Drbohlav, novinářka Petra Procházková, sociolog Daniel Prokop, klimatolog Jan Pretel a ekonom Tomáš Sedláček.

Bárta hned na úvod poznamenal, že na historii starověkého Egypta se můžeme učit i o tom, co se s naší společností děje dnes, protože tato starověká společnost prošla řadou zlomových jevů. "V prvé řadě, kolaps společnosti je mýtus, je to jen zlom mezi různými vývojovými fázemi," zdůraznil. V tuto chvíli prý ale žádný kolaps neprožíváme. Může ho ale nastartovat klimatická změna. Již dnes se např. v Sýrii lidé jen těžko dostávají k vodě, a za dvacet let může být ještě hůř.

Kvůli volbám jsme pořád v nějaké krizi, upozorňuje Sedláček

Ani Sedláček nemá za to, že by se dnes dělo něco zásadního z hlediska migrace. Celé národy se nestěhují z místa na místo, jak tomu bylo kdysi. To, co vidíme, je mobilita pracovní síly, z pohledu ekonomů. Místa, kde se ekonomicky daří, představují pro lidi magnet. Sedláček obratem připomněl, že různorodost společnosti ekonomicky prospívá a Česko má jeden z problémů v tom, že je možná až příliš homogenní. I tak se tu ale podle Sedláčka máme dobře, v porovnání se Sýrií či mnoha africkými státy.