Vláda Andreje Babiše dává už od začátku svého fungování jasně najevo, že způsob, jakým fungují veřejnoprávní média, totiž jejich financování koncesionářskými poplatky, považuje za nevyhovující a chce ho změnit. Do toho přichází volba radních ČT, kterým končí mandát.
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?Anketa
Někteří kandidáti tak očividně dostali hlasy od opozičních poslanců. Velká shoda byla například na bývalém lidoveckém ministrovi kultury, Danielu Hermanovi, který dostal 15 hlasů. Ale také na někdejším poslanci Stanislavu Berkovcovi, který obdržel 13 hlasů. Dosavadní radní Pavel Matocha s 10 hlasy také musel obdržet minimálně jeden hlas z opozičních řad.
K tomu, že někdo evidentně hlasoval i pro tzv. vládní kandidáty, se pak poslanci vyjadřovali na sociálních sítích. Jan Jakob z TOP 09 popřel, že by hlasoval pro jakéhokoliv kandidáta, který by byl proti nezávislosti veřejnoprávních médií. Lidovec František Talíř pak vyloučil, že by hlasoval pro Pavla Matochu, Jiřího Šlégra, Xavera Veselého nebo Romana Bradáče. A ani u Berkovce prý „počty nesedí“.
Na klubu TOP 09 se dohodneme na podpoře velmi úzkého okruhu kandidátů s neoddiskutovatelným postojem k nezávislosti a obraně médií veřejné služby.
— Jan Jakob (@Jan_Jakob) April 4, 2026
2/2
— František Talíř ???????? (@TalirFrantisek) April 5, 2026
Berkovce nakonec podpořili 4/7 z nás. I tady počty nesedí. Za sebe mohu říct, že jsem u každého jména - většina neprošla - hlasoval s úmyslem, aby to pro ČT nakonec dopadlo “co nejméně špatně.” Tady nejde o lajky, ale o to, kdo bude v Radě dalších 6 let. Tolik můj komentář.
Ozval se také poslanec STAN Matěj Hlavatý. „K hlasování do Rady ČT mohu říct jen jedno. Jsem tam já a kolegyně Ester Weimerová za STAN. Ani já, ani ona jsme nehlasovali pro Berkovce, Matochu, Xavera a jim podobné. A ani by nás to nikdy nenapadlo. Pokud si to chcete s někým vyříkávat, tak musíte o dům dál. Pokud to nepomůže, tak vám zbývá volit někoho jiného. Já svůj mandát budu vykonávat tak, jak jsem vám slíbil,“ prohlásil.
K hlasování do Rady ČT mohu říct jen jedno. Jsem tam já a kolegyně Ester Weimerová za @starostove_cz. Ani já, ani ona jsme nehlasovali pro Berkovce, Matochu, Xavera a jim podobné.
— Matěj z Tetína (@matej_hlavaty) April 2, 2026
A ani by nás to nikdy nenapadlo.
Pokud si to chcete s někým vyříkávat, tak musíte o dům dál. Pokud…
Mgr. Ester Weimerová, B.S.
Co se týče poslanců ODS, ti se odkazují na prohlášení předsedy ODS Martina Kupky, který ohlásil, že další kroky na ochranu „nezávislých médií“ představí na tiskové konferenci ve středu. „Kritériem pro podporu kandidátů do Rady ČT bude na prvním místě schopnost přesvědčivě obhajovat nezávislost České televize, podporovat zvyšování kvality programů a kontrolovat efektivní hospodaření.“
To, že do užšího výběru postoupili lidé, kteří v minulosti poškodili ČT a její nezávislost, považuji za chybu. Naši poslanci pro ně nehlasovali. Je zcela zřejmé, že mezi námi podporovanými kandidáty nebudou z uvedených důvodů Pavel Matocha, Lubomír Veselý, Roman Bradáč ani Jiří Šlégr. Nebudeme hlasovat ani pro Stanislava Berkovce, který se objevil mezi novými kandidáty,“ uvádí Kupka.
K našemu zápasu o nezávislá média veřejné služby a k nadcházejícím sněmovním volbám do Rady ČT. https://t.co/lstyn9ZjYU
— Martin Baxa (@MartinBaxa2) April 4, 2026
S tím, že pro některé radní zvedli ruce i opoziční poslanci, není spokojen bývalý radní Zdeněk Šarapatka, ale není zdaleka sám. Podle reportéra Aktuálně.cz Vratislava Dostála, který o volbě radních informuje dlouhodobě, pocházely hlasy pro Stanislava Berkovce od zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, protože prý není důvod nevěřit poslancům STAN a Pirátů. Tedy i od poslance TOP 09 Jakoba.
Je to jednoduchý: mám z několika zdrojů, že pro Berkovce hlasovali oba zástupci ODS v mediálním výboru - tedy Martin Baxa a Lucie Bartošová. A protože není důvod nevěřit zástupcům Pirátů a STAN, zbývá jediné: svůj hlas mu dali také Jan Jakob (TOP 09) a František Talíř (KDU-ČSL). https://t.co/y5xf3N3PP2
— Vratislav Dostál (@VrataDostal) April 5, 2026
Dle zdroje ParlamentníchListů.cz z mediálního prostředí jsou podobná hlasování důsledkem systému, který vyžaduje, aby na Sněmovna dostala k hlasování 18 jmen. „Pro plénum se má v mediálním výboru vybrat trojnásobný počet kandidátů, než je volených míst. U šesti křesel je to tedy osmnáct lidí. Ale tolik favoritů samozřejmě žádný z těch poslanců nemá. Mají svou vybranou šestku, pak asi pár dalších, které zvažují, ale víc než deset lidí to nebude. Ale musejí zakřížkovat osmnáct. Pak má každý nějaký svůj seznam, ‚v žádném případě‘ kandidáty, které by nepodpořil nikdy. A pak jsou neutrální kandidáti uprostřed, ti jim nevadí, a s nimi nějak doplní tu osmnáctku a moc nad tím nepřemýšlejí,“ uvádí.
Přelomový návrh přišel od ODS. Její stínový ministr pro regiony, zakladatel Česko+ Radim Ivan prohlásil, že by ČT prospělo umístění na burzu. A že by pak poskytovala lepší služby „i lidem z Letné“.
Dokud budou o ČT rozhodovat politici, pak vždy bude oheň na střeše. Dlouhodobě se domnívám, že ČT by nejvíce prospělo umístění na burzu. Jsem přesvědčen o tom, že by taková televize nabízela lepší službu i lidem z Letné.
— Radim Ivan ????? (@radim_ivan_57) April 4, 2026
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib pak Ivanovi vyčítal, že ODS v minulém volebním období držela v Radě ČT Pavla Matochu a Xavera Veselého. „Tak na tom se shodneme. Dívejte, mě ČT zase tak nezajímá, nedívám se na ní od covidu. Možná by stačilo, kdyby koncesionářské poplatky byly dobrovolné a kdyby každý koncesionář měl volební právo do rady ČT,“ reagoval Ivan, který pak v diskuzi doplnil, že se jedná zcela o jeho osobní stanovisko.
Tak na tom se shodneme. Divejte mě ČT zase tak nezajímá, nedívám se na ní od covidu. Možná by stačilo, kdyby koncesionářské poplatky byly dobrovolné a kdyby každý koncesionář měl volební právo do rady ČT.
— Radim Ivan ????? (@radim_ivan_57) April 4, 2026
Piráti také chtějí iniciovat návrh, aby volba na plénu, která by měla proběhnout už na schůzi v polovině dubna, byla veřejná. Jde o reakci na kampaň, kterou během velikonočního víkendu rozjeli zejména redaktoři webu FORUM 24.cz a několik internetových aktivistů. Tato akce má zjistit, kdo z radních za opoziční strany podpořil vládní kandidáty. Kromě korespondenční kampaně má probíhat i investigativa, která jako prvního měla nachytat lidoveckého poslance Františeka Talíře.
Tradice volby za plentou byla prolomena za vlády Petra Fialy, která v roce 2023 nechala své poslance volit veřejně. Šlo o reakci na některé volby z předcházejícího volebního období, kdy bylo zřejmé, že třeba Hanu Lipovskou muselo volit více poslanců z tehdejší protibabišovské opozice.
„Všichni se najednou předhání v tom, kdo všechno Stanislava Berkovce nebo Pavla Matochu nevolil. Jenže ty hlasy pak nevychází. S takovou tu důvěru voličů v opozici neobnovíme. Chceme s Piráty veřejné hlasování. Naše poslankyně na výboru ani pro jednoho nehlasovala. A ruku pro ně nezvedne ani na plénu nikdo z Pirátů. Tak ať je tedy zcela jasné, čí hlasy dostanou a kdo koho do Rady ČT volí," uvedl k tomu předseda Zdeněk Hřib.
ParlamentníListy.cz zaznamenaly z prostředí vládní koalice jasné odmítnutí návrhů Zdeňka Šarapatky, aby volba radních na plénu Poslanecké sněmovny byla tajná. „Asi považuje tajnou volbu za buržoazní přežitek, díky kterému si každý může volit jak chce. To by tak hrálo. Chce aklamaci jako to bylo běžné na schůzích za minulého režimu. Ale to neprojde," sdělil obeznámený činitel. Ten rovněž upozorňuje i na to, že masivní počet koaličních hlasů získal již zmíněný Daniel Herman, kterého ztěží lze brát jako vládního nominanta. Je snaha se dohodnout i na opozičních zástupcích. Ale „pravdě a lásce možná vadí i to," vyslechli jsme.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Měla by se ČT privatizovat?
