Prezident Miloš Zeman často mluví o tom, že bychom se měli vydat švédskou cestou při budování sociálního státu. S tím, jak ve Švédsku v posledních letech narostl počet migrantů, by ale podle matematika bylo lepší švédskou cestou se nevydat.

„Když mi bylo třináct, představovali jsme si v tehdejším čerstvě popřevratovém Československu Švédsko jako druh ráje na zemi. Tou dobou se rozhodovalo o budoucím směřování země a ‚švédská cesta‘ byla přitom často skloňovaným pojmem. Uplynulo 25 let a střední Evropa řeší zejména otázku, jak na tu ‚švédskou cestu‘ omylem také nesejít,“ zmiňuje Kechlibar.

Reportáž norské veřejnoprávní televize NRK z loňského roku totiž ukazuje, čemu jsou vystaveni švédští policisté. Když projíždí ulicemi, potkají skupinu mladíků, kteří se před policií okamžitě dají na útěk. Strážci zákona je doženou a ptají se, proč se dali na útěk. Moc toho z nich ale nedostali, jen tvrdili, že jim je 15 let. Podle všeho se bavili tím, že házeli kameny do oken školy. Policisté kontaktovali rodiče. A to není jediná zvláštní příhoda.

• Celý text naleznete zde

V některých čtvrtích se prý pohybuje mravnostní policie, která šikanuje dívky, jež si dovolí na sebe obléknout něco nevhodného, třeba džíny. Takhle to dnes vypadá v některých částech země. A je to stále ještě Švédsko, když se nesmíš oblékat jako ve Švédsku, ale jako v Afghánistánu?  

Další epizoda v reportáži se týká Tino Sanandajiho, švédského ekonoma kurdského původu. Novináři s ním chtěli udělat rozhovor v kavárně, jenže najednou do kavárny dorazila skupina mužů, kteří si nepřáli být natočeni na kameru a Sanandajiho i s novináři z kavárny vyhnali.

„Konfliktní potenciál je dán zejména tím, že švédští nacionalisté považují tato území za ‚ztracená teritoria národa‘, podobně jako v Izraeli považují Západní břeh za Judeu a Samaří, historické území Izraele. Kvůli takovým ztraceným teritoriím se v minulosti dosti často bojovalo a ještě se bojovat bude,“ varoval Kechlibar.